Utečenci

Skvělý film ze starých dobrých časů francouzské komedie. Spojení Gerard Depardieu - Pierre Richard - Francis Veber nemůže vydat nic špatného a tenhle film je toho důkazem. Originální, vtipná a ohromně svěží krimikomedie o tom, co se stane, když si tvrďák s nemehlem prohodí role... Velice roztomilá byla i malá Jeanne, která se tak hezky starala o raněnéo Lucase. Z naprosto protikladných postav, s dokonale rozdílnými osudy, se stávají přátelé, jež už zřejmě nic nerozdělí. ".. a nechcete ho raději utratit..?" :-)) Opravdu vynikající komedie!! (09.10.2006)

Uprchlíci je jasná klasika a já, když ty dva kluky vidím na plátně, dostávám nostalgickou, že se dnes už nic podobného netočí. Ale kdoví, třeba je to dobře, protože takhle nám je z mysli nikdo jiný nevymaže. Není to nádhera sledovat Gerarda v roli namakaného, právě propuštěného vězně Jeana Lucase ve společnosti malého, zoufalého nešťastníka Lupiče s velkým L, Pierra Richarda ? A k tomu ta malá holčina s kukadlama, které se jen tak nevidí, trhlého zvěrolékaře nebo scénka s nervovým těhotenstvím, to jsou všechno věci, které jsou jen už tím doplňujícím kořením tak bezvadného filmu. Pro mě jsou asi nejznámější francouzští komici Louis de Funes a Pierre Richard. Každý trochu jiný. Jeden rozšiřuje mojí bránici svým sarkasmem, negativismem, despotismem a podobně a Pierre, přestože předkládá divákovi mnoho situací, které jsou směšné, tak mají svou hloubku a je v ní spoustu moudra. Díky za takové herce a filmy, které si můžu pustit i několikrát a nikdy mě neomrzí oproti jiným, které jsou třeba právě in. - Viděno v rámci Challenge Tour 2015: 30 dní se světovou kinematografií. (13.04.2015)

Uprchlíci jsou asi na místní databází nejlépe hodnocený film s Pierrem, ale já s ním mám menší problém. A asi jsem konečně pochopil jaký...  Pierre si ve svých autorských filmech občas vybral nějákou vlastnost (roztržitost - Roztržitý,  smůlu - Život plný malerů, nesmělost - Jsem nesmělý, ale léčím se), na kterou se nabaloval humor a až pak ve druhém plánu se nenásilně trochu více zkoumala (filozofování nad slovem roztržitý v Roztržitem.) I mistr Veber si ve předchozích filmech s Pierrem a Depardieum, vybral téma (Kopyto - opět smůla, Otec a otec - otcovstí), na které se nabalovalo humorné dění...a až ve druhém plánu se pak zajímavě mísil humor s trochou sentimentu  a přesahem do života  (v Kopytu - víra ve štěstí a smůlu...smůla na konec hlavní dvojku dovedla až k úspěchu...V Otci a otci se řeší úloha otcovství, pan Pignon je psychicky nemocný člověk trpící depresemi, který možná svého syna vyloženě  potřebuje apod.) V Uprchlícíh mi příjde, že je tohle všechno převracené...nebo to tam ani není. Dojemná historka o chudém tatínkovi a jeho nemluvné holčice je sice možná pěkná a musím říct, že dříve mě (bez nějakých dalších větších filmových zkušeností) i skutečně hodně dojímala....Ale tady se nic  moc se nezkoumá, na trochu smutný příběh a pár vážnějších scén  se teprve nabaluje pár humorných scének (přepadení banky...a hlavně skvělý veteřinář Carmet a přestrojení za matku.), a v prostředku jako by se pan Veber pokoušel o vyloženě sociální rovinu...Ale bez většího nadhledu. Ty předchozí filmy mi zkrátka přišly přirozenější a k vážnějším tématum se teprve propracovávaly postupně v na první pohled ryze humorném balení..zde jako by se nás pan Veber pokoušel i trochu citově vydírat a nedívím se, že zrovna tento film se dočkal amerického remaku v jeho vlastní režii (neviděl jsem.) Oproti předchozím filmům (i dalšímu skvostu, byť taky vážnějšímu - Hračce, kde ale taky funguje humor, vážná linka i sentiment dohromady) pro mě krok stranou a s větší vážností, určitě ne více výzralý kus, spíš více podbízívý, ale sám v některých ohledech poněkud naivní a nedotažený. Myslím si prostě, že tohle pan Veber tak nedotáhl.  I navzdory té oblibě filmu u dalších fanoušků francouzských komedíí a Pierra Richarda. Tady jdu překvapivě trochu proti proudu a musím říct, že k mým nejoblíbenějším filmům s Pierrem Uprchlíci už určitě nepatří. Dneska už osobní přenos tohoto filmu shledávám především prvním zhlédnutím a těm pár komediálním momentům...jak říkám, hlavně Carmetovi a převleku Pierra (:D). Ale  pan Veber ať si z toho nic nedělá. Tohle určitě není zdaleka tak slabá chvilka jako měl osm let předtím, jistý pan Oury.:o (15.07.2022)

Ze začátku hodně humorné (Richardovo odjišťování granátu mě rozesměje jen si na to vzpomenu), někde ve 45 minutě to sjede do až slzotvorného smutného dramatu, ale na konci už zase nastoupí humor s několika výbornými scénami (Richardova paruka) a hláškami ("A co teď, mám porodit?"). Ono teda obecně, když to tak vezmu, je to dost smutná komedie. Právě pro tu jakoby rozpolcenost - komedie/drama, nedávám plný počet, ač to obecně není vůbec špatný film a rozhodně patří mezi Richardovy (nej)lepší zářezy. (12.01.2010)

Příjemné, vtipné ... Pro mě jedna z nejoblíbenějších rolí Gerarda Depardieho. Jediné co mi nesedlo byla ta malá holka ... já sice obecně děti moc rád ve filmech nemám a hlavnš ty "divný a střelený", ale tahle mi vadila ještě trochu přes rámec, přišla mi úplně mimo a já jsem jí prostě nic nevěřil... trochu mi srážela celkovej dojem ale pořád nemůžu dát nic než *****, už kvůli tomu, že dobrých komedií je jako šafránu. (06.05.2012)