Utečenci

Utečenci sú zrejme najvážnejším filmom z Veberovej tvorby. Majú najhlbšiu myšlienku a činy hlavných protagonistov môžu mať až strašné následky. Ale neprestávajú si zachovávať to klasické veberovské kúzlo humoru, komických situácií a v dobrom slova zmysle-idiotizmu. Zo začiatku mi to až tak humorné neprišlo, Lucas-Depardieu opúšťa loch a chce začať nový život. Ale náhoda z neho spraví rukojemníka Pignonovy. Zbrklému, pomaly premýšlajúcemu, ale dobrosrdečnému chlapíkovy. A práve tu začína dej ako na hojdačka. Pár skvelých pasáži a potom BUM, jedna slabšia. A takto turbulentne to pokračuje asi do 70%. Potom sa ale stalo čosi záhadné, zrazu som si obe postavy strašne oblúbil a začal im v úteku fandiť. Lucas sa zmení od drsňáka k pohoďákovy a takýto charakter mi oveľa viac sedí popri bláznovsti Pignona. Koniec som si už naprosto užíval a vychutnával záverečnú scénu spolu s prekrásnou scenériou. (20.11.2013)

Skvělý film ze starých dobrých časů francouzské komedie. Spojení Gerard Depardieu - Pierre Richard - Francis Veber nemůže vydat nic špatného a tenhle film je toho důkazem. Originální, vtipná a ohromně svěží krimikomedie o tom, co se stane, když si tvrďák s nemehlem prohodí role... Velice roztomilá byla i malá Jeanne, která se tak hezky starala o raněnéo Lucase. Z naprosto protikladných postav, s dokonale rozdílnými osudy, se stávají přátelé, jež už zřejmě nic nerozdělí. ".. a nechcete ho raději utratit..?" :-)) Opravdu vynikající komedie!! (09.10.2006)

Uprchlíci jsou asi na místní databází nejlépe hodnocený film s Pierrem, ale já s ním mám menší problém. A asi jsem konečně pochopil jaký...  Pierre si ve svých autorských filmech občas vybral nějákou vlastnost (roztržitost - Roztržitý,  smůlu - Život plný malerů, nesmělost - Jsem nesmělý, ale léčím se), na kterou se nabaloval humor a až pak ve druhém plánu se nenásilně trochu více zkoumala (filozofování nad slovem roztržitý v Roztržitem.) I mistr Veber si ve předchozích filmech s Pierrem a Depardieum, vybral téma (Kopyto - opět smůla, Otec a otec - otcovstí), na které se nabalovalo humorné dění...a až ve druhém plánu se pak zajímavě mísil humor s trochou sentimentu  a přesahem do života  (v Kopytu - víra ve štěstí a smůlu...smůla na konec hlavní dvojku dovedla až k úspěchu...V Otci a otci se řeší úloha otcovství, pan Pignon je psychicky nemocný člověk trpící depresemi, který možná svého syna vyloženě  potřebuje apod.) V Uprchlícíh mi příjde, že je tohle všechno převracené...nebo to tam ani není. Dojemná historka o chudém tatínkovi a jeho nemluvné holčice je sice možná pěkná a musím říct, že dříve mě (bez nějakých dalších větších filmových zkušeností) i skutečně hodně dojímala....Ale tady se nic  moc se nezkoumá, na trochu smutný příběh a pár vážnějších scén  se teprve nabaluje pár humorných scének (přepadení banky...a hlavně skvělý veteřinář Carmet a přestrojení za matku.), a v prostředku jako by se pan Veber pokoušel o vyloženě sociální rovinu...Ale bez většího nadhledu. Ty předchozí filmy mi zkrátka přišly přirozenější a k vážnějším tématum se teprve propracovávaly postupně v na první pohled ryze humorném balení..zde jako by se nás pan Veber pokoušel i trochu citově vydírat a nedívím se, že zrovna tento film se dočkal amerického remaku v jeho vlastní režii (neviděl jsem.) Oproti předchozím filmům (i dalšímu skvostu, byť taky vážnějšímu - Hračce, kde ale taky funguje humor, vážná linka i sentiment dohromady) pro mě krok stranou a s větší vážností, určitě ne více výzralý kus, spíš více podbízívý, ale sám v některých ohledech poněkud naivní a nedotažený. Myslím si prostě, že tohle pan Veber tak nedotáhl.  I navzdory té oblibě filmu u dalších fanoušků francouzských komedíí a Pierra Richarda. Tady jdu překvapivě trochu proti proudu a musím říct, že k mým nejoblíbenějším filmům s Pierrem Uprchlíci už určitě nepatří. Dneska už osobní přenos tohoto filmu shledávám především prvním zhlédnutím a těm pár komediálním momentům...jak říkám, hlavně Carmetovi a převleku Pierra (:D). Ale  pan Veber ať si z toho nic nedělá. Tohle určitě není zdaleka tak slabá chvilka jako měl osm let předtím, jistý pan Oury.:o (15.07.2022)

Film z vás ty slzy prostě vymáčkne, je jen otázkou, zda to bude díky geniálně bláznivýmu humoru a nebo citlivě dojemnému příběhu. Takovouhle bizarní kombinaci můžou zvládnout jen skuteční frajeři. Francis Veber, Pierre Richard, Gérard Depardieu a hudební mág Vladimír Cosma jsou ale přímo neskuteční frajeři, protože to zvládli takovým způsobem, až je jednomu líto, že do téhle "uprchlické" party nepatří. (07.10.2007)

Rozhodně nejlepší přepadení banky na filmovém plátně. Na druhou stranu je zde i jedna z nejdojemnějších scén, kdy ten trhovec dá Richardovi zralá jablka místo těch plesnivých, které mu předtím on tak neobratně ukradl. Po všech stránkách skvělý film, na který se vždy rád podívám. Škoda, že v současné době se již takové komedie nanatáčí. Jo a ta hudba, no prostě paráda. (01.08.2011)