Dvaja muži v meste

Jean Gabin a Alain Delon jsou frajeři. O tom žádná. Ale tento film byla docela slušná nuda. Je to pořád dokola o tom stejném. Divácky je to docela neatraktivní podívaná. Takoví to byli fešáci ti ze Saint Tropez a tak zčurákovatěli. Mám na mysli samozřejmě četníky, protože uniformy zůstaly naprosto stejné. Tam kde však film postrádá atraktivitu je obrovské množství takové syrovosti a celé to působí vysoce uvěřitelně. Stejně jako konečné rozuzlení. Závěrečná dlouhotrvající tma podpořena pěknou hudbou byla asi nejhezčím momentem. Nevídím to na víc než na pěkné 2*. (05.07.2012)

Film už jsem viděla několikrát, ale až nyní mě dostal až do morku kostí, ale hlavně duše a srdce (a to mi rozedral na cucky). Pánové Gabin a Delon hrají i "jen" očima, pohledy, ale snad i ušima, kalhotama, a pouhým dýcháním! Ta nespravedlnost!!! Ten hajzl policajt, proč jen musel furt vysírat?! Ta neuvěřitelná hudba, která naprosto dokonale vykresluje celkovou atmosféru filmu, to sólo anglického rohu, to snad skladatel psal přímo Delonovi na záda... Nepamatuji se, kdy jsem u nějakého filmu jednak brečela tak, že by se ode mne mohly učit i placené plačky, druhak měla neutuchající potřebu záporákovi ukopnout hlavu, a konečně - dát si film do topky už cca deset minut od jeho začátku. (20.08.2019)

Pod vlivem filmu V plném slunci jsem se vrátila k tomuto snímku a opětovně se mi potvrdilo, že opáčko se vyplatí. Pro mě osobně byli v tom městě muži tři. Gino, který se zoufale snaží vymanit ze své minulosti, vychovatel, jenž beze zbytku naplňuje mou představu o druhé šanci a odporný komisař, co mi pil krev neuvěřitelným způsobem. Herecký trojlístek - Jean Gabin, Alain Delon a Michel Bouquet - podal strhující výkon. A neb mé oko nezůstalo suché, měním hodnocení do plných. (17.08.2019)

Francie v 70. a 80. letech dokázala s fanouškem filmu dělat neuvěřitelné kousky. Dva muži ve městě jsou totiž nádherným příběhem, perfektně odvyprávěným vztahem mezi bývalým zlodějem a policejním komisařem, na který se krásně kouká. To je vlastně to, co Francouzům šlo nejlépe. Odvyprávět takový příběh, krásně, drsně, smutně, ale pravdivě a lidsky. Tenhle film dokonce i dopomohl k tomu, že jsem si opravdu zamiloval herecký výkon Alaina Delona a Jean Gabin pro mě už nebude jen tetovaný. (25.06.2012)

Ach ta nostalgie. Kdysi hodně hodně dávno patřil k těm, díky kterým jsem vymazala smutné filmy ze svého života. Korejci mi je tam po letech zase vrátili a tak přišel čas, že jsem si tuhle dokonalou hereckou dvojici zase do života pustila. Tentokrát už jsem nebrečela, ale to nic nemění na tom, že je to skvost, že jsem zase cítila tu beznaděj a že život, ehm spíš lidi dokážou být jako saně a člověk na člověka je jako kat. (09.05.2014)