Kopyto

Ono je to vlastně taková moderní pohádka s dobrodružným nádechem, zasazena do současnosti 80. let. Aneb jak si věčný smolař dokázal najít tu pravou – dívku (jak jinak, věčnou smolařku), při jejímž hledání zůstali všichni ostatní naprosto krátcí. Pohádkové vyznění zejména v závěru krásně podbarvuje symbolická scéna na plujícím dřevěném podstavci na jezírku i do toho znějící líbezně dojímavé tóny hudby z dílny Vladimíra Cosmy. Škoda, že dobře nastavená zábava na začátku, plná vtipných situací a dialogů, postupně začíná upadat do poněkud monotónního stereotypu, kdy sledujeme dokola to samé v různých variacích. Až mě ta spleť nejrůznějších smolařských vychytávek začínala otravovat a dost dlouho v druhé polovině už připadala jako nepovedený neustále opakovaný vtip. Pierre Richard si neodpustil pár svých typicky praštěných žertíků (jako třeba ten s jídelníčkem na velkém triku), ale musím opětovně říct, že Francis Veber dokázal Richarda znovu zpracovat tak, aby byl snesitelný i pro mě. Nasledující Otec a otec ze spolupráce Veber–Richard–Depardieu se mi líbili určitě o hodně víc, čemuž u Kopyta jednoznačně přizpůsobuji nižší hodnocení. 60% (27.09.2020)

Kopyto a Mňouk. Což o to, jing a jang se jako navzájem opačné síly mohou doplňovat, jenže v přítomnosti účetního Perrina byste museli mít v rodném listě u matky napsáno „Štěstěna“, aby to fungovalo. Pokud jste jen normální člověk, jste v pasti a jeho pryskyřice bude i na vašich podrážkách.. Richard je tu tradičně za idiota s uvědomělými chvilkami a Depardieu s účesem Adama Vojtěcha buď někoho mydlí, nebo se jen konsternovaně dívá na svého kolegu, co to zase provádí. A světe div se, ono to funguje.. „Pohyblivý písek chce klid..“ (02.09.2021)

Další z ranku klasických Francouzských crazy komedií, které vyhání jak postavy, tak i samotný děj do šíleného absurdna. Ale je třeba říci, že v téhle době s Depardieuem, Richardem, Renem či Clavierem byli v tomhle prostě Francouzi mistři a jen málokdy šlápli vedle. I tady vás prostě ta šílená absurdita doslova unese, a těšíte se, jaká další patálie hlavní postavy potká. (15.03.2024)

Spojení nešikovného úředníka nosícího smůlu a ostříleného drsného detektiva v jeden pátrací tým, je kombinace, která si přímo říká o humorné situace. Sestava Pierre Richard – Depardieu, je sázkou najisto, navíc pod režijní taktovkou Francise Vebera, klasika francouzské komedie. Film přesto nedostál mému očekáváním. Například OTEC A OTEC, je jistě lepším filmem. Nejlepší hláška: „Mám tanec v krvi.“ 67% (27.03.2012)

Kopyto je bezesporu vrcholem spolupráce Richard a Depardieu. Založit scénář na tom, že totální ztroskotanec svou neschopností může jako jediný najít ztracenou dceru generálního ředitele, je prostě geniální- a především hodný krále situačních komedií- Francise Vebera. Jen zoufalec Francois Perrin dokáže vyprodukovat řetězec náhod, který se shoduje s řetězcem náhod, které potkaly hledanou dceru. Depardieu, který této teorii primárně nevěří, již po prvních nehodách začíná chápat situaci, chrání Perrina, který se neustále zraňuje a otlouká. Na konci už se začíná i Perrina bát.....100% (05.11.2011)