Úsmev

Príjemné prekvapenie, dvojnásobne po traileroch, ktoré na mňa pôsobili dojmom lacného, neambiciózneho béčka. Napokon ale nemám problém označiť to za jeden z povedzme 50 najlepších hororov roka. Vývoj deja je miestami predvídateľný (strata dôvery hrdinky v očiach jej kolegov a najbližších je fakt tragický, koľkokrát sme to videli?), občas používa útrpné klišé (predstavy, nočné mory), ale inak z neho mám dobrý pocit. Sympatický kasting (Sosie Bacon alias dcéra Kevina Bacona, Kal Penn, Kyle Galler, Jessie T. Usher), mrazivá atmosféra (čosi medzi Anjelom smrti, Kruhom a Črepinami v hlave s Lenou Headey), zaujímavá a v rámci možností i vcelku originálna zápletka (ktorá je samozrejme doslova ako stvorená pre množstvo sequelom a prequelov), intenzívne drsné finále a niekoľko drsných a nečakaných scén. Odporúčam aj režisérov hororový kraťas The Hidebehind (v jednoduchosti je krása). (30.11.2022)

Finn si dal dosť roboty ( ktorá je za tým dosť cítiť), aby veľmi logicky vybudoval psychologickú cestu jednej postavy. To, že sa nejedná o jej slabomyseľnosť vieme od začiatku, ale jej okolie? To jej dáva celkom zabrať. Sosie Bacon hrá tú psychózu parádne ( hoci zrovna tento typ hrdinov zrovna nemám veľmi v láske, hlavne preto, lebo sú obklopený určitým determinizmom). Atmosférou a postupnou gradáciou je to výrazne a miestami veľmi nepríjemné ( detská oslova je v tomto prípade jedna z najlepších v celom filme). Koniec podľahne žánrovým pravidlám a vykašle sa na mytológiu za tým, čo je v zásade jediná vec, ktorú by som filmu vytkol. Každý správny horor je o pátraní. A nepotrebujem, aby sa postavy vždy k niečomu dopracovali, ale nech aspoň po dopozeraní zostane určitá aróma. Niečo, čo vás bude ešte chvíľu za temných večerov pokúšať. Ale inak jedna z tých lepších vecí, ktoré napríklad také Lights out, strčí hravo do vrecka. (07.05.2023)

Malých hororů, co jdou do kina za rok je neskutečně moc. Vzpomeňme si např. Na Stáhni a zemřeš nebo Pravda nebo lež. Všechny filmy byli maximálně průměrné a z potenciálu nedokázali vytěžit nic zajímavého. SMILE si však bere z obou to nejlepší a ještě k tomu přidává něco navíc. Premisa je jednoduchá a vlastně sledujeme ženskou postavu, která se stane součástí prokletí, které jí změní život naruby. Bubák, který za tím vším stojí je pěkný prevít a vlna strašení a teroru může začít. SMILE měl nelehký úkol a to, aby dokázal diváka zabavit i vystrašit. To první vyšlo na 70%, to druhé však na 100%. Těmto infarktovým scénám se daří diváka dostatečně zasáhnout tam, kde to vůbec nečeká a i kdyby to čekal, stejně ho nepříjemně pošimrají. (Rozhodně doporučuji slabším povahám si vzít náhradní spodní prádlo). Tomu všemu dopomáhá skvělá hudba, která dokáže dotyčnou scénu ještě vygradovat a celkově hudební doprovod v průběhu celého snímku je velice povedený. Velkým plusem je hodně creepy momentů, kterých je docela požehnaně a některé výjevy nejsou moc hezké na pohled. Chvála patří zlé entitě, jenž je opravdu vynalézavá a její finální podoba je naprosto boží. Potěší i trocha krve, ale střeva po obýváku určitě lovit nebudete. Snímku bohužel škodí občas pomalejší tempo, kdy se nic vlastně neděje a hlavní postava jen lítá sem a tam. Stopáž 117 minut je na tento druh hororu zbytečně dlouhá a o 20-25 minut bych to klidně pokrátil. Největší Kopanec do rozkroku ale dostanete až na konci, který je dosti urychlený a posledních 10 vteřin je doslova na přes držku. Chování postav filmu není vyloženě hloupé, teda většinou, ale posledních pár záběrů je opravdu bolestivých. V rámci žánru vlastně jeden z nejklasičtějších konců vůbec. Kdo má nakoukáno něco málo filmů, odhalí konec už po 1/3 filmu. I přes to se však jedná o příjemné překvapení, kterému jsem moc nevěřil a nakonec jsem odcházel z kina docela spokojený. Nebýt zdlouhavého prostředku a občas až dementního chování postav, šel bych z hodnocením i výše. Takhle se rozhodně jedná o skvělou žánrovku, která v kině v žádném případě neurazí. (01.10.2022)

Tak tady si opravdu nemá cenu nic nalhávat jelikož tenhle snímek si s originálností opravdu nepotykal. Jde o recyklačku která sem tam vytasí nějakej úsměv ale mě popravdě moc neoslovila. Nepřišlo mi to ani atmosferický ani napínavý. Navíc měl film podle mě zbytečně dlouhou stopáž. Ke konci už to pro mě byla zbytečně natahovaná nuda. Kouknout se na to dalo ale, že bych se k tomu někdy v budoucnu vrátil určitě nehrozí. Lepší dvojka (13.11.2022)

Ještě před puštěním tohoto filmu, jsem shlédl krátkometrážní kousek Laura Hasn’t Slept (2020) od stejného režiséra. V něm se hlavní hrdinkou stala právě ona studentka Laura, která poté v ordinaci následně spáchala sebevraždu a odstartovala děj tohoto filmu. A musím říct, že má předtucha byla správná. Nějak mě neokouzlil ani snímek a posléze ani celovečerní film. Parker Finn je viditelně fandou asijských hororů a ledasco si vypůjčil i do svých výtvorů. Což však ještě neznamená, že i stejnou kvalitu. Ačkoliv měl film v názvu úsměv a ten se skutečně vykouzlil na tvářích několika postav, já u jeho sledování rozhodně vícekrát zíval nudou.    Nechci jen hanit, protože se zde objevilo hned několik pasáží (scén) při kterých se podařilo navodit zajímavou psycho atmosféru, ale většina rádoby lekacích scén byla sakra předvídatelných, některé části byly neskutečně nezáživně natahovány a u jiných jsem si říkal (tak tohle jsem už několikrát viděl jinde). Navíc jsem měl problém i s hlavní hrdinkou. Hlavně tedy s výběrem samotné představitelky. Sosie Bacon moc krásy ani talentu po svých rodičích nepobrala a navíc mě ani fyzicky nepřitahovala (nemám moc v oblibě děvčata, co mají pomalu stejně velké prsa jako já).    Přitom zápletka jako taková byla rozhodně zajímavá, stejně jako pátrání po předchozích sebevrazích. Určitě by tomu neuškodila kratší délka, propracovanější scénář a úsměv na tváři by mi vyčarovalo i lépe provedené gore. Takhle z toho byl jen kyselý škleb nad promarněným potenciálem, který se tu nabízel. Pár světlých okamžiků by se tu našlo, ale víc jak obyčejný průměr tomu nedám. To ať se na mě nikdo nezlobí. Pokud tento film řada lidí označuje za jeden z nejlepších filmů roku, tak to jsem rád, že jsem jich dosud moc neviděl. Na většinu „novinek“ se vždy raději dívám až s velkým odstupem. A viditelně tomu nepomohla ani ta velká mediální masáž, před samotnou premiérou. 50% (18.11.2023)