Únos Šogunova následníka

Samurajský film kombinující prvky čínských klasických kung-fu filmů, béčkových akčňáků a heavymetalové atmosféry (ten samuraj v úboru člena typické heavymetalové kapely byl opravdu skvělý :)). Myslíte si, že taková kombinace nemůže dopadnout dobře? Mrkněte se na Shoguna Iemitsu a uvěříte, že může. Je to spíše 70%, ale protože jsem se dobře bavil, dávám 4* :) (08.01.2010)

Prvá samurajská sekanica, ktorú som v živote videl, a dodnes ju mám rád, aj ju stále vlastním na ošúchanej VHS kazete. Príbeh otrepaný, ale to spracovanie s nadšenou brutalitou, heavy-metalom a takmer westernovým záverečným duelom ma zakaždým dostane. U nás v oficiálnej distribúcii uvádzané ako Únos šógunovho následníka. (09.07.2007)

Když se jezdec polije hořlavinou a zapálí, dojde k výbuchu koně. Když jste hrdý, uznalý samuraj, oceníte způsob, jakým vám soupeř vrazil meč do břicha a nezapomenete ho před smrtí pochválit. Šógunův následník je dobrý materiál ke studiu rozdílů mezi japonskou a evropskou mentalitou, usnadním vám to - je totálně jiná. (06.07.2012)

Úžasné prostředí, dobře zvolené lokace pro natáčení, parádní souboje, sympatičtí hrdinové, slušný děj, na dnešní poměry přiměřená krvavost a snesitelná délka. Takto bych charakterizoval Šogunova následníka ve zkratce. Pasáží pro nudu tu není mnoho, neustále se něco děje a i když některé scény působily trošku kýčovitě nebo lacině, jde o dobrou samurajskou podívanou, které bych vytkl do uší bijící rockovou hudbu v čase asi 1h5min. Tohle byl naprostý nevkus ze strany tvůrců. Kdyby šlo o instrumentální rockový doprovod, neřekl bych ani popel, ovšem zpěvem tomu nasadili korunu, obzvlášť, když po celou hodinu slyšíme klasickou hudbu hodící se k tomuto prostředí a době. Přišlo mi to tedy jako pěst na oko. V případě, že by tvůrci už od počátku doprovázeli akční scény rockem, neměl bych s tím problém. Snímek hodnotím slušnými 3*. (25.08.2011)

Brutální samurajská řežba v duchu hesla: "Když akce, tak pořádná!". Jako malí jsme si to pouštěli zas a znova a byli z toho úplně hotoví. Teď po letech mi nezbývá, než (dost překvapeně) konstatovat, že se skutečně jedná o zdařilou záležitost. Ken Ogata v hlavní roli je výborný, ani výkony ostatních členů družiny, či Sonnyho Chiby, rozhodně neurazí; potěší také Tetsuro Tamba v menší roli na začátku. Soundtrack je převážně kytarový, poplatný 80. létům, avšak narozdíl od mnoha jiných z té doby není natolik prznitelský, aby člověku vadil (i když nejslabší článek filmu to patrně je). (18.11.2008)