Reklama

Reklama

Obsahy(1)

V roku 72 pred Kristom nemalo Rímske impérium premožiteľa, keďže jeho moc siahala široko-ďaleko. Každá dobytá zem znamenala prísun nových otrokov do rúk rímskych pánov. Spartakus, otrok, ktorému zavraždili otca, mal odvahu sa vzoprieť rímskym generálom a politikom a stal sa vodcom obrovského povstania otrokov. Jeho boj za slobodu, ktorým ohrozil celé Rímske impérium, hlboko ovplyvnil mnoho ďalších generácií... Keď otrok Spartakus sleduje, ako rímski vojaci vraždia jeho otca, prisahá, že sa pomstí. Podrobí sa gladiátorskému výcviku a naučí sa bojovať. Svojou odvahou a silou si čoskoro získa rešpekt v radoch ostatných otrokov. Oddane ho nasledujú pri povstaní proti celému impériu. Dovtedy neporaziteľná rímska armáda narazí na odpor, ktorý nedokáže zastaviť. (TV JOJ)

(viac)

Recenzie (99)

Dan9K 

všetky recenzie používateľa

K tomuto snímku jsem se víceméně (spíše více) dostal náhodou, jelikož jsem si nejdříve chtěl "pořídit" Kubrickova Spartaca a jeden neznámý inteligent označil tohoto nového za Kubrickovo, čili jsem po "dopořízení" v očekávání spustil soubor a moje naštvání neznalo mezí. Ale teď už k samotnému hodnocení: počátek filmu byl ve znamení mrzutosti nad tím, že se dívám na Spartaca od Roberta Dornhelma a ne na Spartaca od Stanleyho Kubricka. Na to jsem ale díkybohu brzy zapomněl, jelikož z počátku panovala snad 100% jistota, že snímek skončí tragicky a výborná první polovina mě doslova pohltila. Doba, kdy je Spartacus gladiátorem a i první chvíle, kdy je vzbouřencem, by se daly oznámkovat i pěti hvězdami...Co se ale stalo pak? Stále stejné scény, únavné hrdinské projevy, chabé vysvětlení na první pohled roztodivných spartacových pohnutek chodit stále sem a tam, dojem, že dnešní Itálie má rozlohu snad 10-ti kilometrů, někdy až průhledné zabíjení v bitvách, kdy bylo zřetelně vidět, jak meče zapichují za záda protivníka a především konec, ve který jsem, už mírně zklamán, vkládal své naděje, mě zklamal ještě o něco více. Zde totiž začaly v plné parádě padat věty, které by tamního Římana nikdy nenapadly. Slogany typu "aby na nás historie nezapomněla", nebo "stojíme na prahu veliké změny, konce Římu, jak jej známe" a podobné, se zdají být v pořádku dnes, kdy víme, jak a co bylo. V té době ale nemohli mít lidé o těchto myšlenkách ani potuchy. Nebo se mýlím? Dále jsem byl rozladěn samotným závěrem. Na začátku komentáře jsem psal, že od začátku je jasné, že příběh skončí tragicky, ani ve snu by mě nenapadlo, že by se mohl stát opak. Co všechno ale americké autory nenapadne, jen aby mohli jejich spoluobčané klidně spát? To je až k nevíře. Také je zde mnoho momentů, které vzbuzují historicky podivné skutečnosti. Například, jak protestují proti dvěma konzulům a že je to proti tradici. Já nevím, já se vždycky učil, že za Římské republiky bylo běžné několik stovek let, že za dob míru byli voleni na jeden rok 2 konzulové a za dob ohrožení 1 diktátor na půl roku. Byl jsem tudíž značně zmaten.... Jinak však nakonec vcelku spokojenost. ()

Deimos 

všetky recenzie používateľa

TV/// Obsazení 7/10 Děj 8/10 Hudba 7/10 Efekty 8/10/// +slušně výpravné, věrně zpracované, -jen televizní/// Spartakus se stal Římskou hrozbou tehdejší doby, ale bylo by zlé mu nefandit. Snad jen můžeme litovat jeho osudu, o němž víme jak dopadne už na začátku filmu. Přesto bylo pěkné se na jeho cestu podívat znovu, tentokrát v moderním hávu. Ten se sice nemůže rovnat historickým filmům jako je Trója, Alexandr (alespoň co se rozpočtu týče) ale jako televizní produkt je to film velice solidní. I když film neoplývá hvězdným obsazením, pár známých herců se tu najde. Přesto předně jde přece o postavy a ty sou zajímavé a hlavně jsou čitelné (na rozdíl od některých filmů). Hudební a obrazová složka skutečně ostudu tomuto filmu neudělá, snad jen některé scény mohli být emotivnější, nebo snad drsnější. Trošku mi to přišlo s trochou velké nadsázky jako uhlazená pohádka o jednom hrdinovy. Ale to je jen takové rýpnutí./// Celkem 76%/// ()

Reklama

Vavča 

všetky recenzie používateľa

Dobře verze s Kirkem Douglasem zůstala nepřekonáná. Ale Goran Visnjic má také slušné charisma a je fešák. Rhona Mithra přivede ke spokojnému vrnění určtiě většinu mužského publika. Angus Macfadyen v roli Crassa je prostě úžasný(působí velmi ohnivě, živě až démonicky uhrančivě), takovým Crassem se starý Spartakus chlubit nemůže. Bojové scény jsou moc dobře natočeny ať už jde o souboje koňmo nebo pěšmo. Tenhle film jsem viděl několikrát a neomrzel se mi. OST je vcelku povedené. A příběh netrpí ztrátou tempa, historicky je to vcelku věrné, ukazuje to i mocenský boj v Římě a rozhodně se pár starověkým fórům a historkám zasmějete. Vzhůru za svobodou! Nezáleží jestli vyhrajeme,jak zemřeme, ale jak jsme žili.... ()

Driscoll 

všetky recenzie používateľa

Televizní Spartakus není úplně špatný film... Ale... Pominu-li casting (mohl být mnohem lepší, což je však subjektivní záležitost) , některé za vlasy přitažené historické "fabule" a různé další historické nepřesnosti (ach, ty zbroje, opět ty zbroje), jsou největší slabinou filmu neuvěřitelné a papírově znějící (a zvláště ke konci zoufale patetické) dialogy. Některé postavy (Spartakus) se chovají jako uvedomělí humanisté jednadvacátého století a působí tak neuvěřitelně "papírově". Většina postav je navíc vykreslena dost černobíle, což je výrazný mínus. Jak jsem již napsal na začátku, Spartakus není úplně špatný film a přes všechno, co na mě působilo rušivě, bych byl možná i ochoten dát hodnocení vyšší. Jenže ve srovnání s "Římem", který se podobným neduhům vyvaroval, působí Saptakus přeci jen dost lacině a odflákle, proto: 40%. ()

Jazzzz 

všetky recenzie používateľa

Díly soui podle mě zcela nevyrovnané. U prvního jsem se bavil a u druhého sem se nudil. Hlavní hrdina je jako model z nějaké modní přehlídky, ale hraje celkem obstojně. krví se na Spartakovi šetřilo, což je škoda, protože při takovýhle řežích by si lidi aspoň kapku zasloužili. Nemluvě o tom, že krev netekla skoro ani z bodné rány mečem do ukřižovaného otroka... Dávám spíš slabší 3.. ()

Galéria (4)

Zaujímavosti (6)

  • Keď Marcus Crassus (Angus Macfadyen) a Pompeius Magnus (George Calil) sú vyhlásení za spolukonzulov Rímskeho impéria, lenže Rím bol v tom čase ešte republikou a o impériu sa hovorilo až od čias Augusta po jeho vyhlásení za cisára. Crassus a Pompeius boli zvaní konzuli republiky. (Arsenal83)

Reklama

Reklama

Časové pásmo bolo zmenené