Houdini

Tento klasický americký štúdiový produkt pomáhal rozbiehať karieru obom hlavným predstaviteľom. Film veľmi zjednodušenou formou predstavuje asi 20- ročné obdobie plodného života maďarského prisťahovalca v Amerike, známeho na celom svete pod menom Harry Houdini. Berie si na mušku predovšetkým vzťah k manželke a predvádzaniu najznámejších kúskov. Z dnešného pohľadu však neponúka nič prevratného, oceniť ho môžu len milovníci starších filmov. (02.09.2011)

Sice by se dala vytknout spousta věcí, jako trochu odbyté všechny ty triky, zjednodušený děj, kdy jsme se vlastně moc nedozvěděli, co Houdiniho na těch únicích tak fascinovalo nebo jak se k tomu všemu dostal. Ale což. Já tuhle verzi životopisu velkého kouzelníka vidím jako romanci, protože vztah Houdiniho a jeho ženy tady hraje hlavní roli a mně to vyhovovalo, protože vím, že novější verze s Brodym je naopak velice přesná, ale zase chladná. Tady jsem se ráda nechala vtáhnout do starého světa kouzel, do doby, kdy se točily úplně jiné filmy než dnes, taková nostalgie, romantika a pro mě krásný vizuál. Nevím, co to je, ale tyhle staré filmy se mi vzhledově hrozně líbí, možná barvy, nasvícení, nevím. Každopádně Tony Curtis byl ten, kdo celý film táhnul jako kůň dopředu nepřístupným terénem, byl sympatický, charismatický a pokorný. K tomu mu úspěšně sekundovala roztomilá Janet Leigh, s kterou tvořili na plátně dobře fungující pár. (21.05.2017)

Film Houdini, i díky hlavním představitelům, není špatný film. Zaujmou především záběry pod ledem nebo kouzelníka visícího na domě nad ulicí. Já mám s filmem ale ten problém, že zcela nepopisuje jeho život. Jsme svědky toho, jak se dá na hvězdnou dráhu, jak se stane slavným a své kousky předvádí i před soudem. Ani smrt samotná ale neodpovídá skutečnosti. Jak už to tak v padesátých letech bylo běžné, řada scén je navíc natočena ve studiu. Film opravdu chvílemi působí jako komedie. (07.12.2022)

Kdyby chtěl někdo natočit film o kouzelníkovi Harrym Houdinim dnes, nejspíš by ho pojal jako mysteriózní film na způsob Dokonalého triku a jako základní stavební kámen příběhu použil jednu z konspiračních teorií, odkud že Houdini své zázračné schopnosti vzal nebo za jakých tajemných okolností odešel ze světa (přestože zemřel velmi neromanticky na zanedbané slepé střevo). Houdini z roku 1953 nevybočuje ze zvyklostí tehdejšího hollywoodského receptu, jak točit životopisné filmy, a dá se říct, že jako film je skrz naskrz průměrný. Proč mu tedy k čertu dávám čtyři hvězdičky? Asi proto, že je zajímavější sledovat scény, ve kterých se hrdina dostává ze zamčeného trezoru, svěrací kazajky nebo jiných vizuálně vděčných nástrah, než vidět řekněme hudebního skladatele, jak věčně sedí u piána, vztekle se snaží najít správný tón a je kolem dokola obklopen zmačkanými listy partitury. A také proto, že uličnické charisma Tonyho Curtise dodává filmu víc přirozenosti a humoru, než bylo ve scénáři. Nebo že Janet Leigh je dostatečně roztomilá, aby se její paní Houdiniová, nabádající manžela, aby si našel nějaké rozumné zaměstnání, nejevila jako přízemní a sebestředná kráva, ale jako milující choť, která má o svou polovičku skutečnou starost. Takže v kostce řečeno, přijímám film i s jeho romantickou stylizací, vyhýbání se kontroverzím a s některými formálními nedostatky (jako jsou např. příliš zjevné stop-triky), které bych mladšímu filmu netoleroval. 70% (25.02.2011)

Tenhle film dělá Tony Curtis, a až pak Houdini. Docela zajímavý pokus o zachycení života velkého umělce, škoda jen že jsou triky trochu odbyté a nešlo se víc do hloubky, například v oblasti showbyznysu, snaha o proražení shrnutá do kapitoly "a my si teďka na vás zahážeme rajčaty" - tady byl potenciál pro ještě zajímavější příběh. (26.07.2012)