Nech svět světem

"I fucking hate people." ___________ Výborná katastroficko-apokalyptická satira o black-outu/civilizačním kolapsu na pozadí idylky amerického venkova, která je přitažená za vlasy natolik, až je zároveň děsivě hyper-realistická. Casting perfektní; budování napětí skrz drobné náznaky a paranoiu je fakt mistrovský; režijně a řemeslně bravurně zvládnutý. Sam Esmail ví, jak divákovi zamotat hlavu nejmíň o 360 stupňů.... tož abych začal před koncem světa sledovat Přátele, haha. (26.03.2024)

Zaujímavý koncept držal v neistote a napätí do ubytovania AfroLongIslanďákov. Naraz ten koncept šiel z kopca a v tej komplikovanosti nakoniec príde veľmi jednoduchý záver. USA sú stále v boji s nejakým vonkajším zlým nepriateľom, zavše je to Rusko, niekedy sa pridruží aj Čína, Iran, či deelektrifikovaná Korea, ale stávka na Rusko, to je na istotu. A hoci má film svoje mysteriózne polohy a dokonca existuje nádej, že jelene chcú niečo povedať, nakoniec tie jelene síce povedia viac, než hlavné postavy samotné, ale v súhrne nedostanete viac emócií než pri zbieraní húb. No a z tých pozitív sa dá vypichnúť len to, že v budúcich nebezpečenstvách už nebudú musieť otcovia svojim synom prácne vybíjať zuby, už budú našťastie k dispozícii všelijaké silné mikrovlnky, čo zvládnu tu prácu za vás. Tak díky, technologický vývoj! Zvyšok je len reklama na Priateľov. (10.12.2023)

Děsivě realistickej vhled do velkýho civilizačního krachu, kterej nám skrze sedm charakterů vysvětlí, jak moc v prdeli náš svět aktuálně je, a jak moc v hovnech bude ve chvíli, kdy vypnou internet. Tehdy budou fyzický nosiče spásou a příroda náš největší kamarád. Sam Esmail se inspiroval u Finchera, Hitchcocka i Shyamalana a po fenomenálním Mr.Robot opět zaútočil na všechny divákovy smysly, který budou žasnout nad fantastickou kamerou, skvělým, znepokojivým soundtrackem, a ještě více znepokojivým scénářem, ale hlavně nad celkovým vyzněním příběhu a jeho podáním (tohle dost možná zažije spousta z nás). (11.12.2023)

...ale pak mi došlo jaký svět opravdu je a uvědomila jsem si hodně důležitou věc. Že je mi z lidí na blití... Většinou pro filmy v kterých má prsty Netflix nemám moc pozitivních slov. Tady ale rád udělám výjimku, protože tímhle se Netlix(konečně) zase jednou trefil do černýho. Tohle se fakt povedlo. Stopáž přes dvě hodiny sice(pro mě vypadala) hrozivě ale tentokrát musím uznat, že jsem se ani chvilku nenudil a film si svoji stopáž víceméně obhájil. Ikdyž bych i zde našel pár scén(za všechny třeba taneček Amandy s G.H. ) o který by mohl být film o něco kratší ale nic zásadního. Jak už jsem psal nenudil jsem se. Film je rozdělen na několik částí. Snímek má svoji nepopsatelnou atmosféru a udržuje diváka neustále v napětí. Jde spíš o konverzační kousek ale v každé z částí dojde i na nějakou tu akci. Film je natočen podle knihy kterou jsem nečetl takže nemůžu soudit jak moc se film drží knižní předlohy ale hodnotím to co jsem viděl. A to se mi líbilo. Sam Esmail je pro mě neznámým režisérem/scénáristou. Na svým kontě před tímto filmem má pouze jeden celovečerní film, dva krátkometrážní kousky a pár epizod seriálů. O to víc mě překvapilo s jakou suverenitou se se snímkem popasoval. Za mě je Leave the World Behind mnohem lepším a zajímavějším filmovým počinem než třeba poslední filmy od M. Night Shyamalana. 4hvězdy. (09.12.2023)

Není to tak dávno, co Netflix vypustil na Zemi smrtící kometu v angažované a dravé satiře K zemi hleď! Ještě mladší je pak série The Last of Us, kdy civilizaci do prachu země zašlapal houbový virus, a takový M. Night Shyamalan do lidského pokolení šije opakovaně. Čekali, že obří ropný tanker změní směr. Nestalo se a v přítomnosti jedné čtyřčlenné rodinky se zaryl až do přímořského písku. Měla to být pro ně zasloužená dovolená, místo toho vypadnou komunikační kanály včetně internetu a televize a v okolí se začne shlukovat vysoká zvěř. Lehce nasupená matka, dobrotivý a naivní otec, dva otrávení teenageři. Odříznutí od světa navíc přijmou návštěvu muže s dcerou, kteří tvrdí, že jsou majiteli honosného domu a nemají se kde ukrýt. Tvůrci nikam nespěchají a jen velmi pozvolna dávkují divákům nějaká ta vodítka. Zatímco před lety by kravaťáci z Pentagonu na něco „takového“ vyslali třeba partu okolo Bruce Willise, dnes se podobné kousky obracejí k obyčejnému člověku, k jeho chování vůči svým nejbližším i naprostým cizincům. Co umí nebo co všechno v životě dokázali – to zítra nemusí znamenat vůbec nic. Celé to fascinuje svým zneklidňujícím dojmem, svou nedořečeností a snaží se to ohromit diváka něčím, co úplně nefunguje/neexistuje. Ale něco do sebe to má. Kromě solidního řemesla těší dle očekávání zejména herci. Kromě ústředního silného trojlístku mě bavila Myha'la Herrold. (15.12.2023)