Manderlay

Hmpf. Po skvělém a divácky náročném Dogville (své nadšení jsem dostatečně vyjádřil v komentáři) jsem byl upřímně zvědav, co mi Manderlay nabídne. Nebudu chodit kolem horké kaše - po dvaceti minutách jsem to vypnul.            Výměna herců se dala čekat, ale nebyl jsem zrovna spokojen s přílišnou rozdílností typů a hereckého pojetí postav. Minimalistické divadelní pojetí s mírnými obměnami (složitější kulisy, zato rozostřenější kamera a jakoby nedbalá choreografie) už mi nepřišlo tak originální a účelné, vypravěč na pozadí toho navypráví hromady a navíc polopaticky až běda. Budiž, ale nedovedl jsem se vyrovnat s násilností, s jakou Trier nebohou postavu Grace nutí do nepochopitelných rozhodnutí, myšlenek a determinujících skutků balancujících v podivné málo uvěřitelné (vzhledem ke Graceiným zkušenostem z Dogville) vypravěčské ekvilibristice. To, co se v předchozí epizodě pomalu, leč s fatální nevyhnutelností vyjevovalo, je v Manderlay divákovi rovnou hozeno na krk jako mlýnský kámen, aby předem věděl, že to bude mít těžší než těžké... Možná bych to lépe strávil, kdybych první díl neviděl. Těžko mohu Trierovi vytýkat jeho styl stupňování intenzity svého postmoderního sdělení, i když mně osobně přijde křečovité a svévolné. Zvlášť, když jsem mu nedal šanci příběh dovyprávět. Snad se časem donutím (doslova), dodívám se a udělám si lepší obrázek. Takhle dát hodnocení nemůžu, i když bych, v kontrastu s Dogville, prvních dvacet minut hodnotil jako odpad. (13.08.2010)

ocenenia : MFF Cannes 2005 - nominácia na 1. cenu (18.05.2014)

Kdyz je dobrej tym, tak k dobremu filmu nepotrebujete milionove kapesne. Postaci jen premyslet. (07.09.2006)

Kdybych neviděl Dogville, byl bych unešen... Manderlay vychází ze stejného principu, a to z toho, že se nevyplácí věřit lidem a s tím já jenom souhlasím. Do poslední chvilky si člověk není jistý, co Lars ještě připraví za děsivé překvapení. Nebyl jsem zklamán, ale přesto mám několik výhrad, které natolik ovlivnily můj úsudek, že plný počet prostě nemůžu dát... (14.01.2008)

Další zábavná záležitost od Triera. Ten chlápek dělá čímdál provokativnější komedie. Akorát podobně jako Dogville se to trochu vleče a kdyby děj neudržoval vtipný sarkastický vypravěč John Hurt, asi bych usnul (na čtyři hvězdičky navyšuju ze tří hlavně kvůli vyjímečnému humoru a provokaci). Chválím opět provokativní pointu a myslím, že Triera asi do USA nikdo nepozve - jak vůbec donutil herce otroků v čele s politicky uvědomělým Gloverem, aby vzali ty role? :) Těším se na trojku. :) (15.06.2010)

Je pravdou, že dvojky, neboli snímky s číslem dva od stejného tvůrce a ještě na obdobné téma, nebývají už tak zdatné. A tady je důkaz. I když je Manderlay opět velice trierovsky dopracován a opět zabředává do životních zkušeností, které vám nasadí brouka do hlavy, není tak silný jako Dogville. Kulisy, které už jste viděli, vás nešokují, příběh je skoro takový, jaký byste očekávali. To ovšem nemění nic na tom, že Trier je výborný a i tenhle snímek má něco surově pravdivého do sebe. (02.01.2011)

Asi jsem v menšině, ale mě se Manderlay líbilo víc, než Dogville. Sice oba ty filmy jsou celé o tom, že jsou všichni lidi strašný svině a nezaslouží slitování, ale na rozdíl od Dogville, který jinou myšlenku než tuhle nemá, je Manderlay, co se téhle myšlenky týče, míň křiklavé a navíc má v sobě i hlubší myšlenku. Grace se snaží spasit jednu plantáž, kde stále ještě přetrvává otroctví a pokusí se zde černochům zavést demokracii a "svobodu" (snad chápete ty uvozovky, úplná svoboda ani existovat nemůže), jenže tahle snaha jí postupně přichází vniveč, jelikož zavedením svobody ještě nejsou černoši skutečně svobodní. A problém je v tom, že černoši po ní zrovna moc netouží, jelikož v ní nikdy nežili. A i tak zde vyšší skupiny vládnou nižším, jelikož se černoši mezi sebou rozdělují na několik skupin. Je to hodné aspoň menšího zamyšlení, za což jsem rád, jelikož Trierovi filmy jsou skoro vždycky založené na jedné, strašně jednoduché a někdy i povrchní myšlence, podané tak, aby to i největší blbec pochopil a pak mohl machrovat, jak kouká na artové filmy. I když se mi to ale líbilo víc, než výše zmíněný Dogville, i tak nemůžu říct, že by mě Manderlay bůhvíjak oslovilo. Sice bylo líp natočené a nebylo tak strašně utahané jako Dogville, ale i tak to byla nuda a s Trierovým viděním světa se prostě neztotožňuji. On na něm nevidí nic dobrého a snaží se nastavovat zrcadla celému světu, jenže bez nějakých (aspoň pár) pozitivních věcí se z toho všeho vytrácí realističnost. A k čemu to pak celé je, když člověk má pocit, že sleduje film jak z jiné planety? No nic, i tak Manderlay není úplně špatný film a jako jeden z mála Trierových se něco hlubšího snaží říct. Jinak od Triera se chci podívat na jeho dva údajné horory, ale pokud ani ty mě nenadchnou, tak s ním končím. Viděl jsem toho od něj už dost, společnou řeč jsme dosud nenašli a pochybuji, že ji vůbec najdeme, každopádně nápady na filmy má zajímavé, jenom je neumí natočit. A ty zbylé filmy, co jsem neviděl a nezmínil je tady ani vidět nechci, nezajímají mě. 3* (05.04.2020)

Hodně jiné a hodně stejné jako Dogville. Bohužel tentokát, díky tomu že je to podobný námět mě to už nepohltilo jako u prvního dílu této miniserie. I když toto netradiční pojetí je mi docela sympatické, a připadá mi to jako dobrý způsob jak nechat diváky pochopit jisté pravdy o kterých je tu řeč. (04.10.2006)

Reziser lars Von Trier /Evropa 1991, Melancholie/ natocil uz dost slaby film, ktory pre mna patri skor do nevyrazneho sediveho priemeru nez do vybornych zalezitosti. Dost dlho trva,kym sa nieco rozbehne, a v strede sa film utapa v sivom priemere a nevyraznom balaste. Pribeh nudi a nema divaka dohromady cim zaujat : 60 % (10.05.2016)

potom co sem se konečně dostal k Dogville a dost mi sedlo sem se na pokračování docela těšil, jenže tentokrát to do sebe nezapadlo a s Larsem sme se úplně minuli. Forma sice zůstala stejná, jenže příběh je podstatně slabší a potom jak skončilo Dogville jednání Grace v tomhle případě absolutně nechápu. Kdyby Manderlay nebylo dalším dílem původně plánované trilogie, pak budiž ovšem jako regulérní pokračování mi to moc smysl nedává a ve druhé polovině už sem se spíš nudil. V té době neznámá Bryce Dallas Howard je každopádně plnohodnotnou náhradou za Nicole Kidman a minimálně v obsazení tady problém není...60% (22.12.2022)

Pravda pravdoucí, Dogville to není. Ale i tak je to mrazivý dílko, který by měli povinně vidět všichni pseudohumanisti, co by rádi světu vnutili svoje jistě moderní představy o fungování věcí. Nikdo nenapáchá tolik zla jako dobrej člověk s naivní myšlenkou. Dobrý, Larsi, už ne vynikající, ale pořád dobrý. (11.03.2008)

Dogville bylo dobré, ale tohle je předvítatelná (! Larsi!) opakovačka, která smrdí honibrkstvím. (11.06.2010)

Pokud bych měl hodnotit jenom samotnou nosnou myšlenku, zvážil bych i postup k nejvyší metě. Bohužel to nejde. Narozdíl od Dogville je Manderlay v interpretaci své myšlenky mnohem přímější, používá víc kulis a procitnutí Grace není tak "šokující". Lars von Trier Manderlayem pokulhává a pranic si nepomohl obměnou ústřední herečky, za Bryce Dallas Howard, která nejspíš neměla tolik studu, aby účinkovala v explicitně odhalené scéně. Nejen že je vývoj její postavy vzhledem k událostem v Dogville zvláštní (kolikrát že ji to tam znásilnili?), navíc je Bryce až příliš "nevinná", aby propůjčila Grace "tajemnost" a "vyzrálost". Avšak pořád se ztvárněním i nosnou myšlenkou drží film v lepší společnosti. (19.01.2008)

A další pozoruhodné zobrazování stavu americké, respektive lidské společnosti s nevšední formou a provokativním cynickým obsahem. Do vyvolané otázky otrokářství, a potažmo rasismu všeobecně, tepe ze všech možných stran. Neochota mocných se dobrovolně smířit s vývojem doby a uznáním rovnoprávnosti lidství pro všechny rovným dílem. Neschopnost přijmout nové nabízené možnosti, kde je prvek svobody zmrzačen do ještě obludnější nesvobody. Všechny neduhy svobodné demokracie, která se tak ráda pod vlivem většiny a zvolených zástupců stává nesvobodou lidskosti, kdy je przněna sama jeho podstata. Nadšenci, volající po napravení křivd a zavedení rovnoprávnosti, nepřinášejí konstruktivní řešení, ale pouze destrukci špatného. Bezelstně, ale špatně pojatá pomoc při nápravě, která vede k ještě větší destrukci a pocitu bezmoci z marnosti snažení. Je vůbec možné znenadání měnit zavedené pořádky, pokud není na příchod změny nejdříve připravená hlava? Je možná změna u těch, kteří ani nechtějí, aby změna přišla, neboť i dobrá změna je ve své podstatě děsí? A to především proto, že jim přináší nejistotu a neznámo? Stále bude rozhodující hrubá síla moci, než povznášející síla svobody myšlení? Je mnoho otázek a nepříliš uspokojivé odpovědi. Grace Margaret Mulligan (dobrá Bryce Dallas Howard), rozhodnější a pevnější než v minulosti, se snaží o nápravu křivdy a udělit svobodu černým otrokům na zapadlé plantáži v Alabamě. Neváhá použit sílu a nadšeně se vrhá do přeměny. Její naivní nadšenost však přináší více katastrof, až se cynickým vývojem událostí a během osudu sama stává otrokářkou. V protipólu jejího myšlení stojí její otec (Willem Dafoe), vůdce gangsterů, který vidí skutečný stav reality. A její beznadějný stav začarovaného kruhu ho drží zpátky, protože si uvědomuje nedostatečnou možnost spravedlivé nápravy. Z bývalých otroků vyčnívá především starý moudrý Wilhelm (dobrý Danny Glover), spoluautor malého otrokářského systému, a nepoddajný Timothy (dobrý Isaach De Bankolé), uhrančivý, silný a podlý zároveň. Z dalších otroků pak Elisabeth (Ginny Holder), stará nešťastná Wilma (Mona Hammond), upovídaný Mark (Joseph Mydell), veselý Sammy (Clive Rowe), pomstychtivý Jim (Emmanuel Idowu), či Victoria (Llewella Gideon). Z dalších rolí zaujmou především původní paní plantáže (Lauren Bacall), Dr. Hector (Željko Ivanek), využívající neúprosně možnosti systému, a nezbytný doprovod vypravěče (John Hurt). Svoboda, či nesvoboda, nesvoboda pod maskou svobody, svoboda pod maskou nesvobody, zvrhlá a krvežíznivá demokratická svoboda, která ve své ukrutnosti často i předčí diktaturu jednoho muže. Působivé, znepokojující, jízlivé, škodolibé. (22.01.2012)

Pocas sledovania som sa nevyhol porovnavaniu s Dogville, ktory nasadil latku prilis vysoko. Plno nevyraznych (cernosskych) postav v Manderlay sa nemohlo rovnat rozmanitym obyvatelom Dogvillu. Potesilo ma vsak, ze kazda (na prvy pohlad) malickost tu mala svoj zmysel a vsetko to do seba krasne zapadlo. Zaver bol opat na jednotku a fotky pri zaverecnych titulkoch (ne)mali chybu. Som zvedavy, do akeho mestecka sa Grace dostane nabuduce a tajne dufam, ze sa hlavna uloha ujde Chloe Sevigny... (11.05.2011)

Pro ženu jsou skutečností její sny, nikoliv to, co je napsáno černé na bílém. (13.10.2011)

Svoboda je zatraceně zapeklitá záležitost. A vůbec... najděte mi místo, o němž se nedá říct, že by světu bez něj bylo lépe. Pusťte Triera kamkoli (nejen v Americe) a nenechá tam kámen na kameni. (31.03.2012)

Kruté prozření naivní idealistky Grace (skvělá Howardová) a zajímavém podání Larse Von Triera, které přirozeně a nenásilně směšuje film a divadlo. (11.06.2010)

O trochu slabší pokračování skvělého Dogville. Opět minimalistická výprava, opět skvělý příběh, opět propracovaný scénář a i tentokrát výtečné herecké výkony (Nicole Kidman nahradila Bryce Dallas Howard a povedlo se jí v roli důstojně pokračovat, výměna Jamese Caana za Willema Dafoea byla dokonce ku prospěchu, Dafoe je ďábelštější, což jeho roli dodalo na zajímavosti, zbytek obsazení je výborný, ať již jde o nové herce - Bankolého, Glovera...- či o ty jenž již hráli v Dogville, zde pouze v jiných rolích, vypravěčem je opět John Hurt). Tentokrát však již ne tak povedené jako první část "Americké trilogie", takže pouze za 4,5*. (19.02.2010)