Nehanební bastardi

„Za toto vás zastrelia.“ – „Nemyslím. Možno zavolajú na koberček. Nebolo by to prvý raz.“ Minimálne 7O% filmov z celého sveta má banálne, tupé, tuctové, v lepšom prípade priemerné dialógy. Hoci nie som žiadny extra fanúšik Quentina Tarantina (= nemyslím si, že kufrík z PULP FICTION je metafora na nekonečný súboj Dobra, Zle a Metafyziky, je to proste obyčajný kufrík), na jeho nový film sa vždy teším. On medzi tých 7O% nepatrí. Jeho hlášky berú dych („Drž hubu a začni si to rovno trénovať.“) a zo zaškatuľkovaných hercov kreše zaujímavé herecké osobnosti, prenášajúce neskutočné dialógy. Jedná sa síce častokrát o dialógové perly, väčšinu času však dialógy nestrhávajú pozornosť od deja. Naopak, sú takou prirodzenou súčasťou deja, že ak sa začne strieľať a tiecť krv, je to nuda, ale len čo sa znova začne hovoriť, je to bomba. NEHANEBNÍ BASTARDI majú svoje mínusy (o vec, na ktorú som sa najviac tešil, teda židovské komando baseballovou palicou masakrujúce Nemcov, v deji takmer vôbec nejde a skvelý Brad Pitt na plátne skôr nie je, než je). Ale bavilo ma to vďaka dobrým postavám (často čím menej známy herec, tým lepší výkon), vynikajúcim dialógom a prekvapivému scenáru (Hitler samozrejme neumrel v kine... ale je to Tarantino a Tarantino si v pohode upraví históriu tak, ako sa mu práve hodí). (09.05.2011)

Tak tento film šel absolutně mimo mě a bylo to pro mě spíš jedno strašlivě dlouhý a nudný utrpení. Minimum akce, dialogy natáhlý a blbý jak z nějaké polívkové opery a upřímně nechápu, proč všechny své tři sympatické postavy z celýho filmu nechá QT uprostřed tak hloupě umřít? - kdyby někdo nevěděl, tak mám na mysli Gedeona Burkharda, Michaela Fassbendera, Tila Schweigera, kteří bohužel moc prostoru nedostali a to co dostali bylo to nejzářivější z celýho snímku. Pitt celej film vysunuje výbojně bradu kupředu (naprosto dokonale to popsal Saturnin Vyzývám kohokoliv z tisíců čtenářů, aby přistoupil k zrcadlu a vysunul bradu kupředu. To, co tam uvidí, nebude mladý muž s výbojným výrazem ve tváři, nýbrž jakási přiblblá opice.). Ano, možná je v tom filmu milion drobných odkazů na drobnosti z jiných filmů, ale to jde mimo devadesát procent diváků, kteří si o tom možná přečtou v nějakém vzletném rozboru a podiví se: "Fakt? Toho tam bylo tolik? To jsem nevěděl..." Parchanti jsou únavnou pozlátkovou masturbací kdysi nadějného režiséra a scénáristy, který zapomněl, že netočí pro sebe, ale pro ostatní... A lidé jej v tom bohužel utvrzují. Schválně jsem si pročetl asi třetinu komentářů zde. Neuvěřitelné množství lidí film hodnotí slovy, že takovej prostě Tarantino je. Byla to prý sice nuda na ultimo, ale přesto Tarantino a proto za tři hvězdy a víc... Vzpamatujte se prosím, opravdu chcete, aby točil něco takového? Kdybych se na to měl podívat podruhý, asi bych začal uvažovat o něčem zkrouceném, špagátovém a ve tvaru šibeniční smyčky houpající se nad schody, abych se tomuto paskvilu vyhnul. Je to legrační, ale přijde mi, že Uwe Boll natočil stejnej počet slušných filmů (Rampage, Postal, Far Cry, Tunnel Rats, Ve jménu krále), jako Tarantino (Gauneři, Pulp fiction, 4 pokoje, Jackie Brown, Kill Bill). A to ne tím, že by byl lepší režisér nebo scénárista, ale protože Boll nezapomíná na diváka a jeho touhu se u filmu bavit a ne umírat nudou, zatímco Tarantino zbožšťuje párky... Bohužel tu je stále jakýsi mainstream a ten mění většinu rozumných lidí na nemyslící želatinu (Boll prostě odpad, Tarantino prostě cooooool)... A na závěr, když pominu všechny ostatní nelogický hlody tohoto filmu, vysvětlí mi někdo, jak uprostřed árijský druhý světový po celým Reichu hledaná židovka může získat uprostřed Paříže biograf a ještě mít jako dveřníka černocha? (22.07.2010)

Na film jsem se netěšila, a tak jsem si tak trochu tajně říkala, že když se na něj netěším, mohl by mě bavit. Omyl, nebavil. Nebo dobře; pár scén opravdu bylo dobrých, ale zbytek filmu, zbytek těch 140 minut? "Proč zívám? Proč se otáčím po ostatních? Proč přemýšlím o tom, co mám umět zítra do školy? Moment, co tu vlastně dělám? Aha! Koukám na film... o čem že je tem film?". Netvrdím, že herci nehráli dobře, naopak, někteří zahráli prvotřídní psychouše, ale to mi nestačí. Z tohohle filmu jsem naprosto ospalá, neuspokojená, ba co víc, i trochu znechucená. A není to těma scénama, kde někoho mlátí - to jsem si i dokonce říkala, že jestli mu tou basetbalovou pálkou tu hlavu neroztříská, tak tomu dám o hvězdičku méně... Vysvětlete mi, prosím, co je na tom filmu tak dobrého! Já tam fakt nic nevidim, když nepočítám pár scén a fakt, že se opravdu používalo několik jazyků. Kdybych ten film neviděla, o nic bych nepřišla, ve svém životě bych nebyla o nic ochuzena, naopak si připadám, že ten film mě obral o dobrých 140 minut, a to není zanedbatelná dávka času. Takže prostě víc tomu nedám, i kdyby mě na kolenou prosili!! X-D (27.01.2010)

Výborně obsazené, krásně natočené a plné skvělých dialogových scén (Christopher Waltz na hrad), přesto zdaleka ne pro každého. Mainstreamový divák si bude asi těžko užívat narážky na Davida O. Selznicka a kinematografii obecně, a především se bude divit, co se mu to snažily prodat trailery, protože Hanebný pancharti rozhodně nejsou našlapanou akční jízdou, jakou slibují (o nějakém "válečném filmu" se nedá mluvit). Jsou ukecaní až na půdu (do sklepa...), občas se desítky vteřin jen opájejí krásou Mélanie Laurent (božský objev!) a Tarantino si v nich (opět) vydatně hraje na svého oblíbeného Leoneho. Určujícím faktorem při sledování tedy je, jestli vám tyhle věci vyhovují, nebo vás zaručeně uspí a naštvou, jelikož to je v jádru ten starý do sebe zahleděný Quentin, který si dělá co chce, protože prostě může. Tentokrát si jen vzal na paškál druhou světovou, zatáhl do ní bandu dobře vykreslených postav v čele s neustále hláškujícím Pittem a přihodil ultimátní hudební směsku, přičemž to mě osobně přišlo zatraceně vtipné a klidně si to dám znova. Jediná škoda totiž je, že zná člověk dopředu většinu děje, a tudíž trochu netrpělivě vyhlíží, za kterým rohem se uhne do neznáma. A takových odboček je sakra málo, teď už ale naštěstí budu moct přejít do vychutnávacího módu. P.S. "Cameo" Samuela L. Jacksona je vážně jen pro ty nejpozornější. (17.08.2009)

Tarantino má řemeslo v malíku. Umí skvěle vést herce, má cit pro timing, dialogová scéna v jeho podání má větší náboj než všechny Bayovy akční scény s křepčícími robůtky dohromady, ale příběh, který předkládá, nejsem při nejlepší vůli strávit. První kapitola ´Basterdů´ je sice fenomenální. Má v sobě všechno – skvěle graduje, má dusnou atmosféru, napětí z toho, co nevyhnutelně přijde každou vteřinou a má dokonalé entrée nesmírně charismatického hajzla. Zbytek filmu ale v mých očích balancuje na tenké hraně mezi řídkým obdivem a pocity trapnosti, mezi tím, co jsem z logiky věci ochoten ještě akceptovat a co už ne. Vypravěčská nadsázka je sice fajn, ale všechno má své meze, Quentine.... (30.08.2009)