Svätý pavúk

Marně jsem očekával íránského Zodiaca a dočkal se dramatu, kde je vrah prezentován jako ctihodný občam a samotné vraždy, nejsou tím nejhlavnějším. Spíše kritika íránské společnosti a jejího pohledu a přístupu k ženám, než plnohodnotný krimi thriller o pátrání po vrahovi, který je zde v tomto případě skoro za hrdinu. Zajímavé pouze tématem než zpracováním, které ničím nepřekvapuje. (18.01.2024)

Na reakcie verejnosti sa mi pozeralo oveľa ťažšie než na samotné vraždy, ktoré boli oproti tomu hnusnému zlu v ľuďoch ešte veľmi jemne podané. Zar Amir Ebrahimi ako novinárka perfektne potiahla celý film a veľmi slušný bol aj Mehdi Bajestani ako vrah. Holy Spider nemal žiadne hluché miesta a ubehol veľmi rýchlo, na plný počet mi však trochu chýbali výraznejšie momenty, ktoré by ma postavili zo stoličky. (09.12.2022)

Sláva Alláhovi, skvostně mírumilovný islám ušel od ranného středověku dlouhou a řádně progresivní cestu, kterou se dnes úspěšně dostal až do ranného středověku! Krásná demonstrace pokrokového liberálního šovinismu, ukazující, že Bůh je milostivý a že i tak podřadný tvor, jakým je bezesporu žena, má nezadatelné právo být preventivně očištěna od pozemských hříchů rukou veskrze duševně zdravého a uvědomělého ryzího světce a zarytého sériového strážce pravé morálky. Spíše než o nějakou klasicky šablonovitou masárnu se jedná o mrazivé nakoukání do patokultury tmářského blízkovýchodního svrabu, kolébky toho tolik tolerantního a altruistického náboženství, které tu v Šengenu dnes nadšeně filantropicky vítáme ve všech jeho prokazatelně naprosto neadaptabilních enklávách, zejména v Galském chalífátu, Spolkových emirátech syrsko – tureckých a v Saudské Skandinávii. Nakoukání, zabývající se především kulturně religiózními úskalími šlapání v Iránu s jednoznačným poselstvím, a sice, že i tak podřadný tvor, jakým je bezesporu žena, má nezadatelné právo se svobodně a bezpečně kurvit, za což prostě MUSÍ! obdržet zaručenou a nediskriminační mzdu! Každopádně solidně hustý až tísnivý kousek s receptářem plným nápadů na víceúčelové využití perských koberců, jednoznačně argumentující ve prospěch multikulturalismu, diversity a inkluze. Už se nesmírně těším, až budu moci se slovy „Neser Boha!!!“ beztrestně umlátit nějakou tu figurantku, když jí náhodou vyleze neposedný pramen vlasů ze šlendriánsky netěsnící černé kremrole! A taky kamenování je hodně fajn, například pro tréning baseballových nadhozů. (17.12.2022)

K filmů které tvrdí že jsou podle skutečné události, ale i tak si vymyslí svou vlastní hlavní postavu, chovám lehkou přezíravost. Tomuhle jsem to ovšem rád odpustil, protože okatá Zar Amir-Ebrahimi je i přes svou přidrzlost a umanutost sympatická. Nepřekvapivě by se bez ní děj obešel, protože příběh je  ve většině vyprávěn samotným vrahem. Nepříliš tradiční perspektiva umožnila režisérovi zapracovat na atmosféře, takže noční scény mají téměř hororový nádech. Hodně pomohla výborná hudba a exotické prostředí Iránu. Co se slibované sociální sondy týče, tam už je to slabší. Žádné vysloveně šokující sdělení jsem nezaznamenal. Respektive, pochopitelně že tam je, ale čekal jsem mnohem větší kulturní odstup. (29.12.2022)

Musím se přiznat, že Írán pro mně nikdy nebyl vysněnou turistickou destinací, kam bych se chtěl podívat, ale po tomto snímku musím konstatovat, že v této oblasti středověk ještě neskončil, protože středověk tam stále ještě trvá. A to néé, že bych měl nějaké náboženské či jiné předsudky anebo se nechal strhnout mediální masáží, kterou na nás dennodenně chrlí vypočítavá média, ale je to hlavně kvůli přístupu zdejšího obyvatelstva, které zamrzlo v době dávno minulé. Néé, že by mně překvapilo velké množství zabitých prostitutek, právě naopak, takové příběhy vyhledávám a denně si je mažu na chleba, spíš jde o ten přístup policie a médií k vyřešení těchto konfliktů. To, že na začátku našeho tisíciletí nemá policie po deseti mordech ani jeden důkaz a že se do toho musí vložit investigativní novinářka a čelit všestrannému ponižování, jak ze strany policie jenom proto, že je žena mně dosti pobouřilo a to zejména ve scéně, kterou vidíme skoro na začátku filmu, kdy se jde ubytovat do hotelu a recepční jí odmítne jenom kvůli tomu, že je žena. Dost mně to pobouřilo a jako bývalý hotelový recepční bych si asi šel koupit nějakej ten kebab a přítomnému recepčnímu bych ho omlátil o hlavu a nepřestával bych do té doby než by mu zbytek kuřecího nevylejzal z uší. Je taktéž paradoxem, že tento snímek natočila veskrze evropská produkce a to zejména skandinávští specialisté na mordy. Ale nenechte se mýlit, žádnou Ságu Norenovou ani Wallandera zde neuvidíte, je to čistočistá iránská záležitost plná hnědolidí, takže kdo má rád Alibabu a jeho loupežníky si zajisté přijde na své. Příběh je jednoduchý a vidíme v něm vraždící dobrodružství plného luxusních prostitutek, které mají rády hygienu a které mají tak krásně bělounké zuby z toho heroinu, co do sebe ládujou, že by mohli dělat nějakou tu reklamu na Colgate spermiemint. Vraha vidíme už od začátku a je to takový ten tuctový, náboženský pošuk, co mu v nějaké té jejich válce jeblo a tak měl asi nějaké to náboženské osvícení, ve kterém měl vidění, že má zabíjet tyto nebohé děvy. A i když je přezdíván Pavoučí muž, bacha neplést s americkým Spidermanem, tak mi spíš občas připomínal německého vraždícího dobrodruha Fritze Hoňku, kterého jsme mohli vidět ve snímku plného vražd a fekálního humoru nazvaném U Zlaté rukavice. Kromě některých vražd zde vidíme i sondu do jeho života, ve kterém žije spořádaný život a ve kterém je manželem krásné Šeherezády se kterou má dva roztomilé, malé kakaové mončičáky. V závěrečné fázi tohoto filmu se dozvíme, jak funguje soudní systém v této bývalé perské velmoci a nezbývá mi nic jiného než konstatovat, že oko nejednoho psychopata nezůstane suché a proto dřív než člověk stačí říct Tisíc a jedna Noc, tak pohádky je konec. Až na to, že to nebyla pohádka, ale že se tento příběh doopravdy stal a proto mi nezbývá než dát zasloužených 70%. (03.01.2023)