Réžia:
Jerzy SkolimowskiKamera:
Michał DymekHudba:
Pawel MykietynHrajú:
Sandra Drzymalska, Mateusz Kościukiewicz, Lorenzo Zurzolo, Isabelle Huppert, Tomasz Organek, Lolita Chammah, Agata Sasinowska, Anna Rokita (viac)VOD (3)
Obsahy(1)
Eo zobrazuje život obyčejného osla, který začíná v polském cirkuse a končí na italských jatkách. Zvíře putuje z ruky do ruky a na své cestě potkává dobré i zlé lidi. Příběh je filmovou alegorií o osudu prosťáčka osla ve stále složitějším moderním světě. (mac000)
Videá (3)
Recenzie (19)
Hmmm, já možná udělal tu chybu, že jsem příběh pojal z jiné stránky, než jsem měl. Abyste mě pochopili, já si myslel, že to bude něco na styl Nabarveného ptáčete (ve zvířecí verzi), a tak mě lehce zklamal ten fakt, že více než polovinu filmu sledujeme příběh o lidech, které oslík navštíví a ne příběh o oslíkovi. Když už jsme u lidí, tak bych měl opomenout i to, že ty postavy byly moc jednoduché. Až možná lehce ničily scénář a příběh celkově. Co bych ale určitě vyzdvihnout měl, je ten neskutečný vizuál a lokace, na kterých se příběh odehrává. Bylo to neskutečně úžasně nasnímáno, až lehce dokumentaristicky pojato. Doporučuji, ale jen pod podmínkou, že si o tomto filmu nic nebudete zjišťovat. 6,5/10 ()
Jako když pejsek s kočičkou pekli dort. Film o cestě roztomilého osla patrně toužil ukázat lidskou společnost z pohledu zvířete. Záměrně oslíka? Využívaného a zároveň opomíjeného….Ale nač ten balast, proč tolik šumu, musely tam být jakési minipříběhy okolo? A rudé záběry lesa a potoka, otáčení vzhůru nohama, malí robůtci - to už fakt bylo spíš směšné. ()
Čtyřiaosmdesátiletý režisér natočil za dva roky a s celkem šesti osly v titulní roli film, kterým nadělil kritikům široký prostor k úvahám nad jeho formálními překvápky, metavýznamy a symboly i nad tím, zda je dílo předělávkou Bressonova "A co dále, Baltazare", nebo jen poctou témuž. Přečetl jsem si pár pochvalných recenzí a divil se, co se v nich vlastně chválí. Obsah, tedy to, co z něho stojí za pochvalu, Skolimowski přejal od Bressona. Co je na "ÍÁ" nové, je jeho forma, zcela odlišná od té "Baltazarovy" - dalo by se říci protikladná, jelikož křiklavě efektní. Po většinu času se nedíváme očima Skolimowského Ijáčka, jak se leckde dočteme, nýbrž očima kameramana pověřeného útočit na diváka esteticky vybroušenými, někdy výstředními obrazy. Obdobný nátlak vytváří zvuková složka filmu, v níž vyniká okázalá hudební kulisa (právě ona paradoxně zastupuje zvířecí rovinu, zatímco lidem, jak to vyjádřil jeden z recenzentů, jsou vyhrazeny jen ošklivé zvuky jejich řeči). Na mě "ÍÁ" udělal dojem rozporuplného díla, v němž se téma pošetilosti lidí a nevinnosti zvířat předkládá bez katarze, zato s nepřiměřenou pompou a bengálem. ()
Že lidé jsou dnes a denně krutí na sebe navzájem i na své zvířecí společníky, víme. Nejde o vůbec nic nového pod sluncem, tak jsem rád, že Jerzy Skolimowski byl alespoň uvědomělý a nenatahoval svůj film zbytečně na víc než hodinu a půl. Kdyby tak jiní tvůrci festivalových filmů měli stejnou dávku soudnosti... [KVIFF 2022] ()
Charakter človeka sa prejaví na jeho správaní k slabšiemu, ktorý je od neho celkom závislý, charakter ľudstva sa prejavuje na jeho správaní k zvieratám, ktoré sú od neho celkom závislé. Tento film to na príbehu oslíka podal síce priamočiaro, ale s celkom zbytočnými kultúrnymi vložkami, ktoré pravdepodobne slúžia len na zvýšenie atraktivity. Chýba už len striptíz pastierky. ()
Galéria (22)
Fotka © ARP Sélection
Zaujímavosti (7)
- Polský originální název IO samozřejmě odkazuje na zvuk osla, ovšem psaný polským pravopisem. Nicméně „io“ je mezinárodní standardní jazykový kód pro Ido, konstruovaný jazyk, který je odvozen z esperanta. V několika evropských jazycích (například v italštině, ale také v aromunštině, istrorumunštině, neapolštině) znamená „io“ „já“. (Johnny.ARN)
- Název Eo je jméno hlavního hrdiny osla a zjevně odkazuje na typický zvuk, který osel vydává. V souladu s celoevropskou a translingvální tematikou filmu má však slovo „eo“ také několik různých významů v několika evropských jazycích. V latině „eo“ znamená „jdu“, ale může znamenat i „tam, na tom místě“. V italštině je „eo“ stará podoba „io“, což znamená „já“. Tento význam má „eo“ také v korsickém a sardinském jazyce. V bretonštině „eo“ znamená „on je“. Ve středoangličtině je „eo“ alternativní tvar, který znamená „ty“. Ve staré hornoněmčině a starosaském jazyce „eo“ znamená „vždy“. V irštině „eo“ znamená „losos“, ale v přeneseném významu může znamenat také „vznešená bytost, kníže“. Ve starořečtině je „eo“ akuzativní tvar "Eós", což je řecké jméno „bohyně Jitřenky“. V moderní angličtině znamená zkratka „e/o“ „každý jiný“. Koneckoneců „eo“ je také mezinárodní standardní jazykový kód pro esperanto, zkonstruovaný jazyk, který byl navržen tak, aby spojoval jazykové prvky hlavních evropských jazykových větví, a který měl být používán jako univerzální druhý jazyk. (Johnny.ARN)
- Režisér Jerzy Skolimowski prohlásil, že jediný případ, kdy při sledování filmu plakal, byl film Au hasard Balthazar (1966) o týraném oslu. Příběh silně ovlivnil režiséra při natáčení tohoto filmu. (Johnny.ARN)
Reklama