Okno naproti

A zase ta hudba, má věčná vášeň, bože v tomhle filmu je tak kouzelná, dokážu sedět i půl hodiny u hlavní nabídky a jen tak sledovat střídající se záběry na hlavní aktéry tohoto filmu a přitom pořád dokola prožívat ten hlavní hudební motiv La finestra di fronte, m.j. se mi už navždy do srdce zapsala píseň Historia De Un Amor, kterou zpívá Guadalupe Pineda. Už nikdy nezapomenu na slovo "lontano", které pronesla Giovanna, a i s ní pak zasněně její nový přítel, který vstoupil do jejího života a probudil v ní sílu svá přání uskutečnit, a ne o nich jenom snít. Také nikdy nezapomenu na scénu s žádostí o tanec, na zhášení cigarety pod vodovodním kohoutkem a na scénu překvapivého poznání, že občas, i když si to třeba myslíme, opravdu nejsme jen sami na lásku. V tomto filmu je možné shlédnout netradiční srovnání dvou ne nepodobných lidských osudů a jejich touhu po šťastném životě se svým milovaným protějškem. Řečeno slovy postaršího gentlemana: "Musí být hezké vidět růst lásku, která začala jako vzplanutí. Pomáhat jí měnit se, chránit jí před během času." Doporučuji nezdráhat se shlédnout film v původním znění, protože s dabingem si to ani nedovedu představit. (18.06.2009)

Pustil jsem si film znovu po asi deseti letech - měl jsem dojem, že si to asi špatně pamatuju, když je tu film relativně vysoko hodnocený. Nicméně herecké výkony mě nepřesvědčily ani o životní tragédii starého pána, ani o emancipaci neemancipované ženy, ani o žádné hloubce psané mezi řádky. Ferzanovy prvotiny mě ohromily, na rozdíl od tohoto filmu vytvářely atmosféru i bez zapálených svíček. (07.08.2020)

Pri sledovaní Okna naproti som nevedel, či pozerám festivalový film, televízny film, alebo nejakú taliansku naleštenú komerciu. Je to nakoniec niečo medzi. Mierny problém som mal ale hneď s hlavnou postavou, ktorá donesie domov neznámeho cudzinca s amnéziou napriek tomu, že má manžela a deti. Flirtuje so susedom, pričom vôbec nerieši morálnu dilemu svojej neskoršej nevery. Slúži to ale posolstvu a hlavnej myšlienke filmu, takže je to v poriadku. Keďže máme pamäť, nikdy nebudeme sami. Je to síce otázne, ale pre istotu si odnesiem túto myšlienku do života. Videl som omnoho zaujímavejšie festivalové filmy, preto som prekvapený, že zrovna tento, iba mierne nadpriemerný, sa dostal do širokej distribúcie a získal ohlas. (27.11.2012)

Viděl jsem to ve Varech, a i když téma slibovalo zajímavou podívanou, v hlavě mi utkvěly především jen záběry ulic a města, ale nějaké to vnitřní lidské drama ne. Vlastně se v podstatě ani nic neděje, vzájemné ovlivňování a vazby jsou načrtnuty povrchně, takže o to povrchněji pak člověk vnímá i konec filmu. (06.01.2013)

Je tu krásná hudba a velmi dobré herecké obsazení se skvělou Giovannou Mezzogiorno v čele, ale scénář na mě nepůsobil moc přesvědčivým dojmem. Už samotná výchozí situace mi připadala jako z jiné planety a podobně mimoňský dojem jsem měl ještě párkrát. Nevím, proč na to přispívali ještě Britové a Portugalci. (11.04.2010)