Nezabudnuteľná cesta

Když se v reálném životě potkají dvě protikladné povahy s diametrálně odlišným hodnotovým systémem, životním stylem, zájmy, morálkou a způsobem oblékaní, obvykle to končí ignorací či konfliktem. V americkém romantickém filmu lze samozřejmě očekávat něco docela jiného, lásku jako trám, která hory přenáší, štěstí plodí... Žila byla zapálená křesťanka, čestná dívenka, nadšená intelektuálka, bezmála vědkyně, která špatně věděla, že i Einstein sdílel její nábožné zanícení (jak mylně tvrdí na počátku filmu). Povrchňáci z americké střední neměli ji rádi. Měli ale rádi sebe, auta, šikanu, mrduňk a ostentativní pohrdání ostatními. V jednom však číhá zárodek dobroty... Nyní, potenciální diváku, táži se tě, co bude dál? Co myslíš? ... Správně, je čas na onu lásku. Následují SPOILERY. Co myslíš dále, diváku, bude se stydět před povrchními kamarády? Bude. Překoná to? Překoná. Napraví ho láska? Napraví? ....Ale co to, sotva uplynula hodina, co budeme dělat dál? Čárymáryfuk a je tu leukémie, s holkou je to nahnutý... Ale dobře to dopadlo, napravenec ji ještě před smrtí stihl splnit všechno z jejího kýčovitého seznau přání. Např. být na dvou místech současně. Ale hlavně, zažít zázrak. To byl totiž on. Ten kluk. Nevím, co k tomu řekne Svatá Stolice, ale já kýč, který je špatný i mezi kýči, nebudu hodnotit mile. Odpad Dlouhou cestu minul jen proto, že v úvodní scéně kamera relativně zajímavě projížděla skrz skupinku teenagerů. Hádám, že právě tady štáb vyčerpal veškerý svůj um. Téměř odpad. (22.03.2010)

Bad Boy s tváří podobné té Timothy Olyphanta a Boha milující nicka Mandy Moore v přeslazené a nedopečené story ohraného tématu. Klišé na klišé.. Obujeme červené střevíčky, otevřeme Bibli a něco od Shakespeara, pustíme popový soundtrack, popláčeme si a budeme dumat, zda-li si to ty *** zaslouží!! Asi nezaslouží.. (21.03.2009)

A Walk to Remember jsem musel chvíli vydejchávat, protože i přes všechna ta americká klišé a tuny patosu je to hotová emoční tsunami. Prvoplánově? Možná. Avšak herecky to vyčnívá, stejně tak po režijní stránce. Lidské filmy já rád a tohle je jeden z nich. Až na to (skoro až fanatické) americké křesťanství, to jde naprosto mimo mě. (13.04.2014)

Pointa tenhle film zachraňuje jako deus ex machina. Shankman nemá šanci mě oblafnout, ale Shane West je víc než snesitelný jako bad boy, tající pod dohledem Mandy Moore, vychované v nedělní škole. Je to souboj protikladů, otupující své hrany popíkovým soundtrackem, tunou klišé a již zmíněnou hořkou tečkou. Ale co na tom... občas jsou takové filmy potřeba a u tohohle se nemusíte bát, že by vám v nestřeženém okamžiku vypíchnul oči. Maximálně vám je trochu propláchne. (14.06.2007)

Škoda, že neumím maďarsky... to je totiž ideální řeč (můj názor) na nadávky a na kletí... Ještě, že jsou TY! Vánoce, jinak bych se zhroutil (STEJNĚ MĚ TO NEMINE :-)) Ne, vážně, jestli si někdo myslí, že mi může na Vánoce naservírovat sebevetší slátaninu a já pod tlakem Vánoc vyměknu a budu se tvářit a radovat, jak jsem happy a sežeru to, tak to tedy ne... Ač ovíněn, relativně zjihnut pod tlakem Vánoc, vezmu to jako obzvláště nepovedonou záležitost, ale že jsou ty oný, tak za 2 (23.12.2005)