Pád Třetí říše
Der Untergang
Der Untergang
La caduta - Gli ultimi giorni di Hitler
Downfall
Downfall
Downfall
Downfall
Nemecko / Rakúsko / Taliansko,
2004, 156 min
(Special Edition: 178 min, Alternatívna 149 min)
Réžia:
Oliver HirschbiegelScenár:
Bernd EichingerKamera:
Rainer KlausmannHudba:
Stephan ZachariasHrajú:
Bruno Ganz, Alexandra Maria Lara, Corinna Harfouch, Ulrich Matthes, Juliane Köhler, Heino Ferch, Christian Berkel, Matthias Habich, Thomas Kretschmann (viac)VOD (1)
Obsahy(1)
Je apríl 1945 a do úplnej porážky nacistického Nemecka ostáva už len niekoľko dní. Hitler však vo svojom berlínskom bunkri aj naďalej požaduje od svojich generálov boj do posledného muža...Film, detailne popisujúci, ako prebiehali posledné dni Tretej ríše v Hitlerovom berlínskom bunkri, vznikol na motívy knihy Hitlerovej osobnej sekretárky Traudl Jungeovej, ktorá s ním bola v bunkri až do úplného konca. (RTVS)
(viac)Zaujímavosti (51)
- Skutočná Traudl Junge (sekretárka Adolfa Hitlera, ktorú vo filme stvárnila Alexandra Maria Lara) sa objaví v samotnom závere filmu, počas ktorého už v značne pokročilom veku spomína na minulosť, keď pracovala u Hitlera. (AxelWers)
- Adolf Hitler (Bruno Ganz) sa spolieha na protiútok Obergruppenführera a generála Waffen SS Felixa Steinera. 21.4.1945, počas bitky o Berlín, bol Steiner poverený velením armádneho oddielu, aby obkľúčil 1. bieloruský front kliešťovým obchvatom, postupujúcim zo severu mesta. Keď mu generáli vo filme oznámia, že sa tak nestalo, nakoľko Steiner nemal k útoku dosť síl a útok sa nezdaril, Hitler sa rozzúril. Stainer v skutočnosti vôbec neurobil protiútok z dvoch dôvodov. Po prvé, pretože si uvedomil, že jeho jednotky sú nedostatočné, približne pomerom 1:10 v prospech sovietov. Pozostávali z dvoch práporov 4. divízie SS, ktorý ale nemali žiadne útočné zbrane, tínedžerov Hitlerjugend, núdzového pozemného personálu Luftwaffe a pracovníkov v prístavoch Kriegsmarine. Jedinými dostupnými tankami bol približne tucet ukoristených francúzskych tankov z roku 1940. Po druhé, presvedčil ho Rudolf Nadolny, bývalý nemecký veľvyslanec v Moskve, aby opustil mesto aj s jednotkami. To umožnilo odovzdanie mesta takmer bez boja. Rovnako ako v tomto prípade sa zdržal vykonávania záchranných operácií vo viacerých oblastiach na severe Berlína, čo bolo v skutočnosti nerealizovateľné, a preto bol 27.4.1945 zbavený velenia pre neposlušnosť. Keď sa to v skutočnosti Hitler dozvedel, vôbec nezúril ako vo filme, ale dlho mlčal a potom trval na tom, aby ženy z bunkru odišli okamžite z Berlína a následne vyhlásil, že vojna je prehratá. Felix Steiner vojnu prežil. Po kapitulácii bol uväznený až do roku 1948. Čelil obvineniam v Norimberskom procese, ale tie boli zrušené a on bol prepustený. Už v roku 1951 založil lobistickú skupinu, ktorej cieľom bolo bojovať za právnu, ekonomickú a historickú rehabilitáciu Waffen-SS. V roku 1953 bol Steiner naverbovaný do CIA. V rokoch 1958 a 1963 napísal knihy, ktoré boli o Waffen-SS. Zomrel 12.5.1966 ako 69 ročný. (Raccoon.city)
- Po premiére sa Bruno Ganz vyjadril, že rolu Hitlera nechcel spočiatku vôbec prijať. Jeho názor zmenil film Der letzte Akt (1955) a herecký výkon Albina Skody (Adolf Hitler), ktorý ho presvedčil, že rola Hitlera by sa dala zahrať s určitou hĺbkou. (Budisovie)
- Počas filmu sa Hitlerovej (Bruno Ganz) sekretárke Traudl (Alexandra Maria Lara) zmení priezvisko. Nie je to však chyba, pretože na začiatku v roku 1942, keď Traudl vidíme na konkurze, sa predstaví ešte svojím rodným menom, teda Humps. Potom sa však presúvame do roku 1945 a vždy už Traudl oslovujú ako pani Junge. Je tomu tak preto, že sa v roku 1943 vydala za SSkára Hansa Hermanna Jungeho, ktorý však v roku 1944 zahynul v súboji vo Francúzsku. (Astonko)
- Prvý film nemeckej povojnovej kinematografie, kde sa Adolf Hitler (Bruno Ganz) predstavil ako ústredná postava. (vander19)
- Na castingu na rolu Keitelova (Dieter Mann) asistenta obliekli jedného muža do nemeckej uniformy a prikázali mu zdvihnúť pravú ruku a zvolať: "Heil Hitler." Muž to urobil s radosťou a s nadšením. To štáb šokovalo a spýtali sa ho na pár osobných údajov. Zistili že sa jedná o istého Karla Richtera, člena NPD (organizácia, ktorá bola takmer zakázaná pretože slúži ako politické útočište neo-nacistov). (Algren)
- Bruno Ganz v rámci prípravy na rolu Hitlera pozoroval pacientov s Parkinsonovou chorobou v jednej švajčiarskej nemocnici. (genetique)
- Náklady na výrobu byly přibližně 13,5 milionu EUR. (NIRO)
- V celosvětových kinech film utržil 92,1 milionu amerických dolarů, z toho (v přepočtu) 39,1 mil. v domácím Německu. (NIRO)
- Když se po bunkru roznese zpráva o Hitlerově (Bruno Ganz) sebevraždě, tak lze vidět, jak si někteří důstojníci jako první zapálí cigaretu. Je to odkaz na to, že Hitler nenáviděl kouření. (Jimmy15)
- Bruno Ganz (Adolf Hitler) prohlásil, že se na roli nacistického vůdce připravoval čtyři měsíce. (Duoscop)
- Díky opětovným zkoumáním Hitlerových (Bruno Ganz) ostatků uložených v Moskvě byla donedávna nepochybná smrt Hitlera v Berlíně roku 1945 vyvrácena, tudíž v současnosti není zcela jasné, kde a kdy vlastně zemřel. (Zackk)
- Film byl některými diváky kritizován především za nedostatečné zdůraznění hrůz holocaustu. Konkrétní výtky směřovaly i k pozitivnímu vykreslení některých postav. SS-Brigadeführer Wilhelm Mohnke (André Hennicke) měl vydat rozkaz k popravě válečných zajatců u Dunkerku. Toto obvinění však nebylo prokázáno. SS-Standartenführer Ernst-Günther Schenck (Christian Berkel) se měl v koncentračních táborech jako odborník na výživu podílet na pokusech s rostlinami, které měly vést ke smrti několika vězňů. Režisér Hirschbiegel však při vlastním pátrání neshledal tato obvinění proti Schenckovi přesvědčivými. (L_O_U_S)
- Skutečný Hitlerův (Bruno Ganz) osobní strážce Rochus Misch (Heinrich Schmieder) zesnul 5. 9. 2013 v 96 letech, takže přežil svého filmového představitele. (L_O_U_S)
- Ukázky z filmu byly použity v mnoha parodiích, které se objevují na serveru YouTube, kde jsou přetitulkovány tak, aby jim byl propůjčen nezamýšlený komediální význam. Mnohé z nich zabíhají do absurdních a metahumorných oblastí. Zvláštní oblibu si získaly zejména následující scény: Hitler (Bruno Ganz) se dozvídá, že válka je prohraná. Hitler nařizuje zadržení Fegeleina (Thomas Kretschmann). Hitler plánuje přesuny armád. Göringova (Mathias Gnädinger) a Himmlerova (Ulrich Noethen) zrada. Tvůrcům parodií se podařilo vyprofilovat samostatné univerzum s nejrůznějšími typy postav: Hermann Fegelein jako notorický šprýmař, jehož žerty dovádějí Hitlera k zuřivosti; Alfred Jodl (Christian Redl) jako vytrvalý obstruktér Hitlerových velkolepých plánů; Hans Krebs (Rolf Kanies) jako zkušený pracovník s mapami nebo Otto Günsche (Götz Otto) jako ušlápnutý Hitlerův sekretář. Od vzniku tohoto memu byly na YouTube nahrány tisíce těchto parodií. Režisér Pádu Třetí říše Oliver Hirschbiegel se k nim vyjádřil pozitivně, nicméně společnost Constantin Films na základě autorských práv přiměla některé uživatele k jejich stažení. Uživatelé protestovali formou odkazování na autorský zákon, který umožňuje šíření chráněného materiálu jako "fair use". Společnost Constantin Films posléze od svých záměrů upustila, nicméně do parodií jsou od té doby na YouTube vkládány reklamy. (L_O_U_S)
- Po Hitlerově (Bruno Ganz) smrti je ve filmu hlášeno rozhlasem ulicemi Berlína, že Vůdce spáchal sebevraždu. Ve skutečnosti však bylo vyhlášeno, že Hitler padl za Německo, když do posledního dechu bojoval proti bolševismu. Druhý den to takto interpretoval i protektorátní tisk. Šlo o jednu z posledních lží nacistické propagandy. (#47)
- Generálovi Wilhelmovi Mohnkeovi bylo v roce 1945 pouze 34 let. Jeho představitel André Hennicke byl v době natáčení filmu o 10 let starší. (hippyman)
- Ve skutečnosti byl Hitler spálen i s Blondi (jeho německým ovčákem). Ve filmu však vidíme pouze tělo Adolfa Hitlera (Bruno Ganz) a Evy Braun (Juliane Köhler). (hippyman)
- Dokumentární záběry Hitlerovy (Bruno Ganz) sekretářky Traudl Jungeové (Alexandra Maria Lara) jsou vyňaty z dokumentu Im toten Winkel - Hitlers Sekretärin (2002), natočeného v květnu a červnu 2001. Jungeová se premiéry dokumentu 9. února 2002 nemohla účastnit kvůli zdravotním problémům. Po premiéře ji šel jeden kameraman do nemocnice informovat o tom, jaký měl dokument úspěch, načež řekla: "Svůj životní úkol jsem splnila, můžu si oddychnout." Zemřela pouze několik hodin poté, ve věku 82 let, po dlouhém boji s rakovinou... (Specs)
- Odznak, který Hitler (Bruno Ganz) připíná na hruď Magdy Goebbelsové (Corinna Harfouch), je Zlatý odznak nacistické strany, udělovaný lidem, kteří byli členy NSDAP nepřetržitě od roku 1925. Hitler sám si udělil odznak č. 1, když ho v roce 1933 navrhl. Sověti našli odznak v bunkru a uložili ho v Lubjance do trezoru na velitelství KGB. V roce 1996 FSB (nástupce KGB) přiznalo, že odznak vlastní, a vydalo jej veřejnosti. 18. listopadu 2005 byl odznak ukraden z muzea - zloděj sice spustil alarm, ale podařilo se mu uniknout. Odznak dodnes nebyl nalezen. (Specs)
Súvisiace novinky
Kina ovládne němčina, startuje DAS FILMFEST
14.10.2019
3 země – 4 města – 7 kin – 8 programových sekcí – 20 hostů - 50 celovečerních filmů a další 4 bloky krátkých filmů. Tento týden startuje festival DAS FILMFEST a již po čtrnácté nabídne divákům… (viac)
Největší námořní tragedie ve filmu
25.01.2007
Německá televizní společnost ZDF oznámila, že natočí velkofilm o největší námořní tragédii. V lednu 1945 se přeplněný Wilhelm Gustloff po nárazu torpéda, jenž bylo vypáleno sovětskou ponorkou, během… (viac)