Réžia:
Oliver HirschbiegelScenár:
Bernd EichingerKamera:
Rainer KlausmannHudba:
Stephan ZachariasHrajú:
Bruno Ganz, Alexandra Maria Lara, Corinna Harfouch, Ulrich Matthes, Juliane Köhler, Heino Ferch, Christian Berkel, Matthias Habich, Thomas Kretschmann (viac)Obsahy(1)
Je apríl 1945 a do úplnej porážky nacistického Nemecka ostáva už len niekoľko dní. Hitler však vo svojom berlínskom bunkri aj naďalej požaduje od svojich generálov boj do posledného muža...Film, detailne popisujúci, ako prebiehali posledné dni Tretej ríše v Hitlerovom berlínskom bunkri, vznikol na motívy knihy Hitlerovej osobnej sekretárky Traudl Jungeovej, ktorá s ním bola v bunkri až do úplného konca. (RTVS)
(viac)Videá (2)
Recenzie (790)
Jedním slovem úžas. Německá kinematografie mnoho perel neskrývá (hlavně za poslední léta), ale toto je jedna z nich. Nejlepší je, když tvůrci točí filmy o svých slavných rodácích, než někdo jiný. Ale v tomto případě mne velmi potěšil fakt, jak si dokážou Němci sypat popel na hlavu. Po "Ponorce" a "Stalingradu" je "Pád Třetí říše" dalším filmem, zabývajícím se národním traumatem. Naprosto natvrdo a bez skrupulí zobrazuje poslední dny fašistického Německa a zkázu v plném proudu. Film neoplývá bitevními scénami, ani naturalistickými scénami z boje. Je hlavně o zvrácenosti, fanatismu a psychologii postav. Herecké výkony jsou numero uno. Bruno Ganz coby Hitler byl naprosto famózní, dokonalý a nevím co ještě. Ovšem ostatní, typově přesní herci, nijak nezaostávají. "Pád Třetí říše" není jen a pouze zobrazením posledních dnů největšího válečného zločince všech dob. Zobrazuje celou zkázu říše na pozadí bombardování Berlína. Atmosféra je tak shnilá a hustá, že se až tají dech. Kupříkladu při scéně, kdy frau Goebblesová s chladnou tváří a láskyplným úsměvem na rtech tráví své děti, snad běhají vzduchové bubliny vzduchem, jak je atmosféra dusná. Moje pocity jsou jasné. Dokonalý válečný film. ()
Pád Třetí říše je rozhodně zajímavý počin, nicméně možná zbytečně dlouhý (150 minut). Díky své délce pak v některých pasážích působí dost rozvlekle. Jeho velkým kladem je historická přesnost, s jakou vykresluje poslední dny Adolfa Hitlera a jeho spolupracovníků. Výtečným způsobem tuto osobnost, která tolik ovlivnila běh 20. století, ztvárnil Bruno Ganz (Nebe nad Berlínem). V jeho podání je Hitler naprosto nepříčetný a neschopný jakéhokoliv realistického úsudku či skutečného velení. Toto dokonale vystihuje replika jednoho jeho generála :“Führer posunuje po mapě Evropy pluky, které již dávno neexistují.“ Rovněž skvěle je vykreslena atmosféra Německa v posledních válečných záchvatech : úpadek disciplíny, chaos, děti bojující v ulicích rozstříleného města. Generalita je naprosto neschopná v čemkoli jednotně odporovat Hitlerovi, který kapitulaci rozhodně odmítá a to za jakoukoli cenu. A ta je vysoká, sebevraždu páchá nejen on a Eva Braun, ale i Frau Goebbles beroucí s sebou i svých šest dětí a mnoho dalších. Šílenství ale nezasahuje jen ty nejvýše postavené, sekretářka Trudl (jedna z hlavních postav) postupně ztrácí iluze, aby čelila realitě doslova za pět minut dvanáct. Mně osobně ovšem nejvíce zaujala postava Petera Kranze, dvanáctiletého chlapce z Hitlerjugend. Mladý herec na malém prostoru přesvědčivě ztvárnil dítě strhlé dobou, po kterém dospělí požadují nepochopitelné a iracionální jednání. Kladů filmu je mnoho, ale našly by se i negativa. Krom zmíněné délky je to i jakási celková odtažitost. Tvůrci asi nechtěli působit lacině a slzopudně, ale některé vypjaté scény prostě nevtáhnou diváka tolik, jak by měly. Celkově se však jedná o kvalitní snímek, který si rozhodně zaslouží víc, než jen stát se doplňkem výuky dějepisu na základní škole. ()
Snad jen podotknutí, že bez atmosféry kina (jinde jsem ho neviděla) by snímek nejspíš ztratil hodně ze své působivosti, neboť například to dunění tanků, ozývající se v bunkru, bylo jednoduše dokonale mrazivé. Závěr filmu je nechutně patetický (ostatně, samotná "hlavní hrdinka" je hrozně nesympatická po celou dobu), ale nemohu kvůli němu zahodit předcházející události a hlavně skvostný výkon Pana Herce Bruna Ganze! (poznámka: dnes v noci se mi zdál nějaký sen s Hitlerem a hádejte, jak v něm vypadal - ano, tomuhle se prostě říká až brutálně věrohodný herecký výkon!) ()
Chceme-li naplnit pojem umělecký dokument a hledáme-li vhodný příklad, PÁD TŘETÍ ŘÍŠE bude vždy určitě patřit mezi to nejlepší v naší nabídce. Mikrokosmos bunkru v zahradě říšského kancléřství, podzemní kasemata v zatahující se síti Rudé armády, laboratoř duší nejen těch dole, ale i těch na povrchu, nezadržitelný zánik ideologie, která nikdy neměla vejít ve skutečnost. Pozdní Thyssenovo prozření, vyjádřené výstižnou větou "Měli jsme za to, že máme před sebou bohy; bohužel se však ukázalo, žde jde pouze o polokretény" naznačuje rozporuplnou obojakost pozice většiny dobového německého veřejného mínění. Sebevraždy lidí jako Hitler nebo Goebbels za těchto okolností byly jen logické a předešly stejně formulované judikáty budoucího norimberského soudu. Anatomie zrůdné pokleslosti a hnusu, který má i svůj vnějškový lidský rozměr, je vždy inspirující. A hlavně varující. Nejen pro Němce. ()
Stále jsem se na tenhle film nechtěl podívat, protože mi přišla dementní představa Hitlera jako nějakého hodného strýčka. Naštěstí to tvůrci s tím lidumilstvým nepřehnali a i jinak je "Pád Třetí říše" až nečekaně dobrý film. I přes tu dlouhou stopáž jsem se nenudil. Alexandra Maria Lara, které už si všímám delší dobu zahrála opět dobře. ()
Galéria (57)
Fotka © Constantin film
Zaujímavosti (51)
- Adolf Hitler (Bruno Ganz) sa spolieha na protiútok Obergruppenführera a generála Waffen SS Felixa Steinera. 21.4.1945, počas bitky o Berlín, bol Steiner poverený velením armádneho oddielu, aby obkľúčil 1. bieloruský front kliešťovým obchvatom, postupujúcim zo severu mesta. Keď mu generáli vo filme oznámia, že sa tak nestalo, nakoľko Steiner nemal k útoku dosť síl a útok sa nezdaril, Hitler sa rozzúril. Stainer v skutočnosti vôbec neurobil protiútok z dvoch dôvodov. Po prvé, pretože si uvedomil, že jeho jednotky sú nedostatočné, približne pomerom 1:10 v prospech sovietov. Pozostávali z dvoch práporov 4. divízie SS, ktorý ale nemali žiadne útočné zbrane, tínedžerov Hitlerjugend, núdzového pozemného personálu Luftwaffe a pracovníkov v prístavoch Kriegsmarine. Jedinými dostupnými tankami bol približne tucet ukoristených francúzskych tankov z roku 1940. Po druhé, presvedčil ho Rudolf Nadolny, bývalý nemecký veľvyslanec v Moskve, aby opustil mesto aj s jednotkami. To umožnilo odovzdanie mesta takmer bez boja. Rovnako ako v tomto prípade sa zdržal vykonávania záchranných operácií vo viacerých oblastiach na severe Berlína, čo bolo v skutočnosti nerealizovateľné, a preto bol 27.4.1945 zbavený velenia pre neposlušnosť. Keď sa to v skutočnosti Hitler dozvedel, vôbec nezúril ako vo filme, ale dlho mlčal a potom trval na tom, aby ženy z bunkru odišli okamžite z Berlína a následne vyhlásil, že vojna je prehratá. Felix Steiner vojnu prežil. Po kapitulácii bol uväznený až do roku 1948. Čelil obvineniam v Norimberskom procese, ale tie boli zrušené a on bol prepustený. Už v roku 1951 založil lobistickú skupinu, ktorej cieľom bolo bojovať za právnu, ekonomickú a historickú rehabilitáciu Waffen-SS. V roku 1953 bol Steiner naverbovaný do CIA. V rokoch 1958 a 1963 napísal knihy, ktoré boli o Waffen-SS. Zomrel 12.5.1966 ako 69 ročný. (Raccoon.city)
- Po Hitlerově (Bruno Ganz) smrti je ve filmu hlášeno rozhlasem ulicemi Berlína, že Vůdce spáchal sebevraždu. Ve skutečnosti však bylo vyhlášeno, že Hitler padl za Německo, když do posledního dechu bojoval proti bolševismu. Druhý den to takto interpretoval i protektorátní tisk. Šlo o jednu z posledních lží nacistické propagandy. (#47)
- Německá produkční a distribuční společnost Constantin Film má na svém kontě vedle množství béčkových filmů například Leoneho "dolarovou trilogii", filmovou sérii Resident Evil (od r. 2002), komerčně úspěšnou německou komedii Manituova bota (2001) nebo komiksovou adaptaci Fantastická čtyřka (2005). (imro)
Reklama