Pád Tretej ríše

Pri mojej premiere pred par rokmi mi tento film zostal v pamäti, ako vynikajuci film, ale chcel som si ho pozriet znovu, aby som ho mohol definitivne ohodnotit. Mal som stastie, ze pri dlhej ceste v autobuse prave tento film davali a premyslal som, co je na tom filme tak fascinujuce. Na to, aku minutaz ten film ma, je prekvapujuce, ze ma nenudila ani jedna minuta, pretoze nie je to nonstop dialogovy film o konci Tretej rise niekde v bunkri, ale dost sa tam striedali aj bojove zabery s tankami a vybuchmi, ktore boli sokujuce a velmi kvalitne natocene. Tesi ma, ze na IMDb je v topke na 93. mieste a ze je nominovany na Oscara i za najlepsi cudzojazycny film. ________ Bruno Ganz - (Adolf Hitler) +++ Alexandra Maria Lara - (Traudl Junge) +++ Corinna Harfouch - (Magda Goebbels) +++ Ulrich Matthes - (Joseph Goebbels) +++ Juliane Köhler - (Eva Braun) +++ Heino Ferch - (Albert Speer) +++ Thomas Kretschmann - (SS-Gruppenführer Hermann Fegelein) +++ Produkcia: Bernd Eichinger +++ (27.03.2011)

Tragický, a proto nejjasnější doklad toho, jak může mediální masáž a uměle vyvolaná kontroverze vyrobit z průměrného, ne-li přímo špatného snímku filmovou událost. Scenáristicky nezvládnutý kolaps Třetí říše donekonečna klopýtá pouze okolo motivů padlého snu a rozmetené vize německé říše a diváci celého světa jaksi automaticky sypou z portmonek penízky a z kapes hvězdičky. I když Bruno Ganz v některých momentech decentně přehrává a líčení událostí posledních dnů války probíhá velice fádním, v podobnosti zoufalství jednotlivých postav i stereotypním a formálně velenudným způsobem. Jenže je to "událost", je tam Hitler a umírají tam - bez inscenačních zábran - lidé. Bohužel, pravdivá a realistická rekonstrukce se ještě nerovná dobrý film, což je věc, kterou si drtivá většina diváků v souvislosti s válečným žánrem posledních let pořád ještě neuvědomila. (05.09.2005)

(1001) "Co všechno je potřeba vědět o Adolfu Eichmannovi: Oči: průměrné - Vlasy: průměrné - Váha: průměrná - Výška: průměrná - Zvláštní rysy: žádné - Počet prstů na rukou: deset - Počet prstů na nohou: deset - Inteligence: Průměrná / Co jste čekali? Drápy? Nadměrně velké řezáky? Zelené sliny? Jasné příznaky šílenství?" -Leonard Cohen, Květiny pro Hitlera (13.08.2017)

Je důležité položit si otázku, jestli film má být hodnocen podle výběru tématu nebo jeho zpracování. Já si stojím za tím, že podle toho druhého. Tudíž nemůžu o Pádu prohlásit nic lepšího než to, že film bych doporučil pro školní představení. Jde totiž o dokument o posledních dnech Vůdce. Nečekejme žádné myšlenky, žádné přesahy. Ale tohle tvůrci ani neměli v úmyslu. V tom případě bych ovšem doporučil výrazně zkrátit stopáž, minimálně o půl hodiny. Nebýt několika mrazivě silných scén, celou druhou polovinu filmu jsem se nudil. K pozitivům filmu patří fantastický výkon Bruno Ganze jako Hitlera, který si nějaké ocenění určitě zasloužil, jak je přesvědčivý. Celkem vzato, zajímavá dějepisná lekce, ale dokument by byl (alespoň pro mě) lepší. (12.04.2005)

Konec dubna 1945, Berlín - ideální místo pro koncert kapely s názvem Suicidal Tendencies.. Führer jako uřvaný, zakomplexovaný slaboch, odříznutý nejen zdmi bunkru od neúprosné reality hroutící se říše. Populistický kněz, co už dávno káže v prázdném svatostánku, načež mocnosti udělají od jeho oltáře ke vchodu tlustou čáru a rozdělí skoro na padesát let kostelní lavice na levé a pravé. Moc ztrácející figurka, která kouzlem ironie v době nedostatku pohonných hmot potřebuje benzín k zabránění vlastní identifikace.. Je mi líto těch, co čekali nad patkou rohy a místo jedné nohy kopyto, ale Der Untergang nelze vinit z nějakého polidštění nacistických pohlavárů ani omylem. V souladu s německou strohostí přinášejí narůstající zoufalství a sebevraždy spíše chlad a pocity diváka mají blíže k zadostiučinění než nějaké lítosti, aby pak autor vpálil jako dokonalý emoční protiklad smrt šesti nevinných bez možnosti volby. Kdo s informacemi z Hirschbiegelova filmu naloží dobře, užije si o to více poctivé filmařiny a německé poválečné sebereflexe. A jinak, jednomu z místních uživatelů, píšícímu své drísty tučným písmem, bych milerád dopřál několikaminutový pobyt ve "sprchách" zařízení Auschwitz - Birkenau, aby pak lehce narůžovělý a lapajíc po dechu našel ještě více pochopení pro činy svého rakouského génia.. (20.10.2011)