Náuka o snoch

Příběhově strohý film plný snových výjevů (s občasnými animacemi alá Švankmajer). Místy připomene i obsahově sytější a promyšlenější Věčný svit neposkvrněné mysli, ovšem je pouze na vás, jestli se vám bude líbit více to či ono. Mě Nauka o snech vysloveně pohltila a považuji ji za snad nejlepší film, co jsem letos viděl v kině. Jestli se filmovým kritikům nelíbí romantické líbání v dešti, pak si závěr Nauky jistě vychutnají. (04.12.2006)

Až je mi smutno, kam se Michel Gondry dnes dohrabal. Absolutně perfektní. Hodnocení plné superlativů už jsem dlouho nevyplivl. Nauka o snech si jej zaslouží. Dokonalé zpracování s tolika nápady, že se mi rázem všechny ostatní filmy rychle schovali do kolonky "nezajímavé, nenápadité". Gondry se stejně jako u Svitu mile zblázní a prostě jen háže nálady a nápady - po hrstech. Věřím, že se tenhle režisér ještě jednou vrátí v plné parádě a předvede, co dokáže vytvořit v té nejlepší formě. Tady ji má. Pro Science of Sleep i palce u nohou nahoru. (19.08.2011)

„Trochu doleva. Nahodilost se dělá obtížně. A pozor, ať ti tam nevleze pořádek!“ Hravý, milý, úsměvný výlet do snů a představ hlavního hrdiny (přičemž několikrát jsem se přistihl, že nevím, zda sní či bdí) překypující spoustou různorodých, často střelených a originálních nápadů (nejvíc se mi líbilo únikové papírové auto). Naproti tomu realita postupně přestává být tak příjemná a zábavná, jako byla zpočátku, spíš je vlastně čím dál víc smutnější a v dramatických pasážích film rozhodně neselhává, spíš naopak (nejsilnější mi z tohoto pohledu přišly scény s hádkou na schodech a potom návštěvou před odjezdem, obě mně přišly dost opravdové, teda když pominu hořícího chlapíka). Veselejší je rozhodně pozorovat hlavní bláznivou dvojici snílků, když provádí svoje ztřeštěné představy, které se okamžitě stávají skutečností, jejich vzájemná chemie je v tu chvíli dokonalá. A vše uzavírá hořko-sladký konec, který mě popravdě řečeno docela překvapil, čekal jsem ho trochu jiný, ale čím víc o něm přemýšlím, tím mi přijde, že k tomuto fantazijnímu příběhu vlastně dokonale sedne a neměnil bych ho. Objektivně to na plný počet není, ale za ten silný emoční efekt, který ve mně snímek vyvolal, těch slabších 5* přece jenom dám (takže po Věčném svitu je to 2:0 pro Gondryho). „Jako by sis sahala na penis levou rukou.“ – „Nemám penis!“ – „Ale máš levou ruku.“ (24.12.2013)

Bál jsem se, že si Gondry v tomto žánru bez Charlieho Kaufmana neporadí. A bál jsem se zbytečně. Mimořádně citlivý a civilní film plný situací, které působí podivně, ale opravdu se dějí. Gael García Bernal je výborný a působí na mě tak úplně opačně než v jeho předchozích filmech. Film je možná občas až příliš zmatečný a tomu závěru jsem též moc nevěřil, ale lze jej přesto doporučit všem milovníkůn originálních příběhů a fanouškům Gondryho předchozího filmu. (13.10.2007)

Něco neuvěřitelného, nevím, zda důvod proč se mi film líbil byla jeho samotná kvalita, nebo fakt, že z hlavním hrdinou jsem se dokázal neuvěřitelně ztotožnit (akorát on je hezoun a mnohem větší magor), celkově je imaginace autora zajímavá a díky bohu jsou animované pasáže opravdu ručně animované a ne celopočítačové. Děj na závěr (stejně jako Stephanovy "nálady") příjemně graduje. Obzvláště dobrou volbou bylo obsazení Charlote Gainsbourg, která oplývá velice specifickou krásou a do snímku se hodí, jako snad nikdo jiný. (03.02.2013)