Náuka o snoch

Nevšední filmový zážitek, který se nesmí vidět, ale prožít. Nádherná exploze Gondryho fantazie, imaginace a kreativity. Zde se projevil, jako malé dítě, které má svou nejoblíbenější hračku právě film. To vše, ale k všeobecnému pobavení divákova. Jako komedie totiž Nauka funguje naprosto skvěle a Bernal je o hodně sympatičtější než Carrey. Forma naštěstí nepřebijí obsah, a tak je příběh rovnocenným partnerem formální dokonalosti díla. Tento film v člověku probudí nádhernou snovou nálada, která začne vyprchávat až po příchodu z kina domů. Gondry se vyznamenal a natočil fantaskní podívanou, která se vryje i do té poslední slupky divákova srdce, aspoň u mě se mu to podařilo. (27.11.2006)

Moc zábavné, hravé, originální a imaginativní. Film je to však nikoliv o o pravém dětství, k němuž je třeba se probolet skrz dospělost, ale spíše o dětinském zakrnění v narcistních fantaziích. Předpubertální rozjívenost tohoto snímku je ještě patrnější při srovnání s předchozím Gondryho dílem - naléhavě opravdovým "Věčným svitem neposkvrněné mysli." (29.04.2007)

Michel Gondry je geniální režisér hudebních klipů. To klobouk dolů. Na filmové plátno si pak pouští filmy, u kterých by každému jinému režisérovi bylo úzko. Třeba zrovna tady se snaží natočit film o snech. To vlastně znamená, že ve filmu se může všecko, ale zároveň nic. Kromě sympatického hlavního herce mě to ale ničím nepřekvapilo. Nápadů to mělo tuny, ale já si přišel jak v blázinci. (27.04.2011)

Bál jsem se, že si Gondry v tomto žánru bez Charlieho Kaufmana neporadí. A bál jsem se zbytečně. Mimořádně citlivý a civilní film plný situací, které působí podivně, ale opravdu se dějí. Gael García Bernal je výborný a působí na mě tak úplně opačně než v jeho předchozích filmech. Film je možná občas až příliš zmatečný a tomu závěru jsem též moc nevěřil, ale lze jej přesto doporučit všem milovníkůn originálních příběhů a fanouškům Gondryho předchozího filmu. (13.10.2007)

Přestože mám rád příběhy podívínů, snovou atmosféru i fantazii, jejímž jediným omezením je hranice tvůrčí představivosti, tentokrát se dialog mezi mnou a filmem navázat nepodařilo. Občas prostě člověk i na filmové pouti potká cizinice, který mluví cizí řečí. V mém případě je to Nauka o snech. Jistě, některé momenty byly kouzelné, některé vtipné, ale nepodařilo se upoutat mou pozornost natolik, abych přistoupil na hru a našel její smysl. Co mi chtěl umělec sdělit? A proč to na mě nepůsobilo jako milý nebo zajímavý nebo alespoň zábavný zhmotnělý sen, ale spíš jako otravný a samoúčelný artový blázinec, jehož smysl vyklouzl Gondrymu z rukou a zakutálel se někam hodně daleko. (23.04.2016)