Kráľ Artuš

Zajímavý nápad zkusit zpracovat legendu o Artušovi způsobem, jak to mohlo ve skutečnosti být. Bohužel právě scénář je největší slabinou filmu, mohla to napravit režie, kdyby právě ta nebyla tím druhým největším záporem. Film, který sám o sobě není špatný, jen je naprosto ve všech ohledech tuctový. Jediným opravdu výrazným kladem je Zimmerova hudba. Sice je to zase jen úprava a variace jeho předešlých věcí, ale stále to ve filmu na plno funguje. (01.02.2005)

Drobná chybička: jeden z družiny krále Artuše má dravce, přesněji Harris hawka, který pochází ze Střední a Jižní Ameriky. Je tedy nesmysl, že již v tomto filmu (období, kdy se film odehrává) se objevuje, protože Amerika byla objevena mnohem později a teprve po jejím objevení se dostal tento dravec do Evropy... (04.12.2006)

Samozřejmě to nejsou plné čtyři hvězdičky, ale v tomhle případě "plavu tak trochu proti proudu". A jak jinak to vyjádřit :) ... Legenda nelegenda, mně se tahle "nepohádková" verze docela líbila. Výborná hudba, herecky sice nevýrazný (ale ne hrozný), ... no prostě do dvou třetin jsem byl spokojen docela hodně. Ke konci už to bohužel upadalo, ale taková hrůza, jak se tu v některých komentářích dočtete to není... Imho :) (19.01.2005)

Když to nebudu brát přes historické prameny, souvislosti a srovnávání s filmy jako Excalibur a omezím se jen na pocit z kompaktního vnímání filmu, tak to zas budu muset srovnat s Baťou a sekáním cviček, protože pan producent chápe film (budiž mu ke cti, že pár výjimek na kontě má) jako výrobek, zboží, produkt. Vrazí tam jednu promodralou do tkaniček oblečenou samici, dva samce do hlavních rolí, bláboly o cti, pěkně to zabalí a je vystaráno. A na okamžik, kdy mi vyskočí tepová frekvence nebo aspoň slzy, jsem čekala zase marně. (15.02.2005)

Tento film není dost dobře hoden, abych se o něm nějak více rozepisoval, ale přesto to udělám. Když pominu chatrný scénář, který si legendu přetvořil "k obrazu svému" a zcela opomněl jakoukoliv mystičnost celého příběhu, musím říci, že režie je tak zoufalá, až mě z toho oči přecházely. Neschopnost režiséra se projevila hlavně při akčních bojových scénách, kdy 99% akce obstaral střih, v němž nejdelší záběr trvá cca 1 vteřinu. Ono totiž když natočíte 3-4 kamerama partičku lidí, jak kolem sebe zoufale mávají meči a sem tam se náhodou do nějakého jiného meče trefí, výsledný obraz rozstříháte asi tak na milion kousíčků a v naprosto chaotickém pořadí opět poslepujete do jednoho kusu, budete mít položen základ ke všem bojovým scénách tohoto (a podobných "výpravných") spektáklu. Tvůrce si asi byl své neschopnosti vědom a tak se spolu s ostatními snažil zachránit monumentálnost filmu patetickou hudbou, ale ta se v tomto případě zcela minula účinkem a daleko lépe by vyzněla na pohřbu pana Fuquy, jenž by byl pouze logickým vyústěním zneuctění tak jedinečné legendy. Pokud tento film viděli tvůrci Excaliburu, musí se řehtat ještě teď nad tím, jak zoufale si počínali všichni při natáčení Krále Artuše. Bohužel to platí i o hercích, jejichž některé repliky (původně zamýšlené smrtelně vážně) vyzněly spíše tragikomicky (hlavně Clive Owen "vynikal"). Role Keiry Knightley v tomto snímku je vskutnu nepovšimnutíhodná - udělat z Ginevry akční hrdinku je jedna věc, ale nechat ji bojovat polonahou, to už zavání diletantstvím nejvyššího kalibru (zřejmě výsledek nějaké sexuální úchylky režiséra). Proč vlastně dávám jednu hvězdičku? Protože tvůrci vyšli ze stejné legendy, jako autoři mého nejoblíbenějšího filmu, Excaliburu. Bohužel vyšli zcela špatným směrem a jejich výtvor tak musí skončit zákonitě v propadlišti dějin. (10.10.2004)