御用牙
Hanzo The Razor: Sword of Justice
Réžia:
Kendži MisumiHudba:
Kunihiko MuraiObsahy(1)
První díl trilogie o vyjímečně schopném, ale i tvrdém a neústupném vyšetřovateli Hanzovi, přezdívaném "Razor" ("břitva"). Film se odehrává ve středověkém Japonsku a vykresluje různé zapeklité případy, které Hanzo řeší. Často se dostává do křížku jak s vládními zmocněnci, tak kriminálníky. Svoje přesvědčení a smysl pro spravedlnost si však vždy udrží, ať již slovem, nebo mečem... (Flipnic)
(viac)Recenzie (15)
70% I přesto, že jsem zvyklý na to, že japonská filmařská škola má vysoké schopnosti v líčení všelijakých "úchylek" a prakticky patří k první kinemotografii, které otevřeně zachycuje sexuálno v artových filmech, HANZO THE RAZOR mě v něčem skutečně zaskočil. A nebylo to ani výše jmenovaným (nebojte, všeho se zde dočkáte v hojné míře), ale spíše obsazením Šintaró Kacu do role soudce Hanza. Kacu si postupně buduje teplé místečko v mém diváckém srdíčku díky postavě Zatoichi, slepého, spravedlivého, dobrotivého a potulného maséra. Jeho postava soudce Hanza (a zároveň vyšetřovatele a často i vykonavatele, čili je něco jako Soudce Dredd) je též dobra a spravedlnosti dbalá, využívá k tomu ovšem sérii hodně zvláštních metod a vidět v této celkem zvláštní roli právě Kacua pro mě byl docela ... no, zvláštní. Hanzo sám je masochista, který na sobě praktikuje všelijaké formy mučení (aby věděl čeho zakusí kriminálníci), je neuplatný, tvrdý a obzvášť velkou péči věnuje svému přirození, které utužuje zálivkou z ledové vody, tlučením dřevěnou palicí a simulovanou soluží s pytlem rýže. Proč? Protože když příjde k vyslíchání žen, má Hanzo jednu zaručenou praktiku: souloží je přivede jen krůček před hranici nebeského orgasmu, přestane ... a přiznání následuje ihned, jen když Hanzo slíbí, že bude pokračovat ____ Samotnému filmu pak přídává fakt, že se prezentuje smrtelně vážně, v celém Hanzově počínání není ani špetka humoru a vlastně to ani není žádná sleazy záležitost. A celé je to podmázlé vynikajícím funk/psych soundtrackem. Těším se další dva díly. ()
Katsu na vrcholu slávy a vlivu, jako slavný herec a jako majitel Katsu production... Udělal si radost po své sice parádní, ale trochu jednotvárné roli Zatóičiho, a natočil trojici filmů žertujících hodně daleko za hranou normálního vkusu. Vyšetřovatel Hanzo je opravdový úchyl. Krutě se nechá mučit, aby chápal ty, co pak těmi metodami vyslýchá. Denně posiluje penis, svůj hlavní vyšetřovací nástroj. Má doma vysokou koncentraci zbraní na čtvereční metr a s chutí je používá. Ale krom toho, že je úchylný k sobě, zvrhle důsledný k šmejdům (a vynalézavý k podezřelým), je také spravedlivý a soucitný k slabým. Je to vysoce přehnaná parodie žánru samurajské exploatace, a zároveň jeho výrazný příklad. Neuvěřitelná směs... jestli něčemu říkat guilty pleasure, tak snad jen tomuto... :) ()
Ani super ústřední postava Hanzo Itamiho, který rád sám sebe mučí (třeba mlácením se do těch nejcitlivějších mužských míst dřevem) a pojem výslech zaměňuje za znásilnění (tedy pokud se jedná o ženy - a ty jsou mu nakonec stejně vděčné), nezastíní slabý příběh a nic moc akční scény (přeci jen hlavní hrdina není žádný drobek a moc hybný není). Přesto je Hanzo The Razor: Sword of Justice slušná ukázka toho, jak si Japonec představuje exploitation. Na další díly se ale už tolik netěším. ()
Harry Callahan není žádný mejdlo, ale proti Hanzovi je to učiněný Mirek Dušín. Vyšetřovatel Hanzo si nenechá od NIKOHO kafrat do svojí práce, kterou bere s fortelem kata Mydláře. Je drzý jako opice a divím se, že svoje nadřízené rovnou nefackuje. Je to řádně ujeté, ikdyž na 70.léta zas tak moc ne.. Katsu stvořil roli ultratvrďáka podle mangy Kazua Koikeho, stejně jako Wakayama. Nutno dodat, že na rozdíl od bratra používá úplně jiný pracovní nástroj. Najdou se i slabší místa, ale jako celek je to velmi zábavné. ()
Bolo by naivné myslieť si, že japonskú kinematografiu v 70-tych rokov minie svetová popularita drsných krimináliek ( napr. talianske giallo ). Shintarô Katsu už bol významných hercom ( celá trilógia je natočená vo vlastnej produkcii ) a zaslúžila sa o to nesmrteľná postava Zatoichiho v rozsiahlej sérii. Do podobného prostredia je vložený aj tento príbeh policajného vyšetrovateľa Hanza, prezívaného Britva. Jeho metódy sú viac ako bizarné ( akrobatické mučenie žien orgazmom ) a určite je nevídaným aj vlastné rituálne mučenie... Práve tento samoúčelný sexuálny aspekt je podľa mňa kontraproduktívny a okrem prvotného ohúrenia, nemá opodstatnenie. Taktiež samotný príbeh nie je ničím zvláštnym. Kladom sú určite kameramanské exkurzie do efektne prelínajúcich sa záberov ( dvoj, trojkompozícia ) a pohodová hudba, ktorá je v kontraste s obrazom vynikajúca. ()
Reklama