Gojókiba

70% I přesto, že jsem zvyklý na to, že japonská filmařská škola má vysoké schopnosti v líčení všelijakých "úchylek" a prakticky patří k první kinemotografii, které otevřeně zachycuje sexuálno v artových filmech, HANZO THE RAZOR mě v něčem skutečně zaskočil. A nebylo to ani výše jmenovaným (nebojte, všeho se zde dočkáte v hojné míře), ale spíše obsazením Šintaró Kacu do role soudce Hanza. Kacu si postupně buduje teplé místečko v mém diváckém srdíčku díky postavě Zatoichi, slepého, spravedlivého, dobrotivého a potulného maséra. Jeho postava soudce Hanza (a zároveň vyšetřovatele a často i vykonavatele, čili je něco jako Soudce Dredd) je též dobra a spravedlnosti dbalá, využívá k tomu ovšem sérii hodně zvláštních metod a vidět v této celkem zvláštní roli právě Kacua pro mě byl docela ... no, zvláštní. Hanzo sám je masochista, který na sobě praktikuje všelijaké formy mučení (aby věděl čeho zakusí kriminálníci), je neuplatný, tvrdý a obzvášť velkou péči věnuje svému přirození, které utužuje zálivkou z ledové vody, tlučením dřevěnou palicí a simulovanou soluží s pytlem rýže. Proč? Protože když příjde k vyslíchání žen, má Hanzo jednu zaručenou praktiku: souloží je přivede jen krůček před hranici nebeského orgasmu, přestane ... a přiznání následuje ihned, jen když Hanzo slíbí, že bude pokračovat ____ Samotnému filmu pak přídává fakt, že se prezentuje smrtelně vážně, v celém Hanzově počínání není ani špetka humoru a vlastně to ani není žádná sleazy záležitost. A celé je to podmázlé vynikajícím funk/psych soundtrackem. Těším se další dva díly. (18.10.2018)

Musí se nechat, že Hanzo je skutečně dobře vymyšlená postava. Jeho touha po vymýcení korupce stůj co stůj, nepramení ani tak z hrdinství, ale spíše z jakéhosi sadismu, flagelanství, touze trpět. Ve svém okolí je jediným nezkorumpovaným a při svém vyšetřování, zejména při vyslýchání, neváhá použít ty nejdrsnější metody, kdy svou zvrácenost, využívá pro dobro věci, což z něj dělá poměrně sympatického chlapíka. Vzhledem k tomu, že se jedná o brakový žánr, má film slušný příběh a je kvalitně, místy až artově, natočen. Osobně preferuji snímky načichlé samurajskou filosofií, tu zde nehledejte. Hanzo to má postavené trošku jinak. (02.03.2012)

K "Hanzovi" jsem se dostal o dost později, než k ostatním japonským klasikám 70. let. Každopádně trilogie "Hanzo The Razor" je dalším ze špičkových akčních explotation subžánrů ze země vycházejícího slunce let 70. ...Je vůbec s podivem, že dnes se již takové skvosty nenatáčejí. Film nese klasickou historickou, drsnou a přitom neuvěřitelně obrazově vykreslenou atmosféru. Popisuje příběhy Hanza, který v podstatě v jednom městě vykonává funkci detektiva, vyšetřovatele a "policisty". Je znám svojí tvrdostí jak k podezřelým, tak i sám k sobě. První díl ani tak nevykresluje jeho charakter, jako spíše jeho tvrdost a čeho všeho je schopen. Původně jsem myslel, že "Hanzo" bude něco podobného, jako pro mne absolutně dokonalá šestidílná japonská kultovka Lone Wolf and Cub. Hrdinové obou sérií jsou si totiž velmi podobní - myslím vzhledově, a první díl natočil režisér, který pracoval na prvním "Lone wolfovi". Byl jsem ale velmi, a v podstatě mile, překvapen, když jsem zjistil, o co v "Hanzovi" vlastně jde. Zatímco Lone wolf and Cub je samurajská sága a v podstatě příběh nejchladnějšího a nejtvrdšího bojovníka všech dob, "Hanzo The Razor" jsou příběhy nejtvrdšího a nejchladnějšího vyšetřovatele všech dob ... A v tom je zásadní rozdíl. Hanzo zde není pro diváka aby bojoval s nepřáteli a zabíjel na potkání, Hanzo vyšetřuje, uvažuje, dedukuje, brání spravedlnost za cenu vlastního života, rovněž také intrikuje, manipuluje s dalšími postavami, vyslýchá, mučí a často vykonává samotný trest. To je Hanzo The Razor - neuvěřitelně barvitě podaný explotační kulťák o chlapovi, který mučí sám sebe, aby zjistil, kolik mohou vyslýchané oběti vydržet a snést. Hanzo je šílenec, sexuální mašina, která si brutálním způsobem zvětšuje a utužuje penis (!!). Hanzo vyslýchá ženy tak, že je dostane na pokraj orgasmu a pak skončí s "výkonem", pokud mu vše neřeknou ... Nic podobného jsem ze 70. let neviděl a v podstatě se jedná o nejinteligentnější explotation, jaký znám. I když zobrazuje šílené věci, v japonské kinematografii té doby typické - mučení, znásilňování, hektolitry krve, souboje s různými zbraněmi atd., pořád je to vlastně detektivka a člověk jen kroutí hlavou, co se to už v 70. letech v Japonsku natáčelo. Na filmu mi vadí jedna pro mne základní věc - martial arts souboje. Je faktem, že kdo Hanzovi skříží cestu, se zlou se potáže, ale podání soubojů na meče i s jinými zbraněmi (sai, řetěz, ...Hanzo má vůbec celý arzenál zbraní ...) je velice prkenné, nepřehledné a amatérské. Bohužel, tady celá trilogie ve srovnání se skvosty jako je "Lone Wolf and Cub", nebo třeba Street Fighter 1 až 3 se Sonny Chibou zcela selhává... Jinak však musím vyzdvihnout výtvarnou stránku, atmosféru, herecké výkony, samotnou postavu Hanza, úžasné nápady a vývoj děje, prostě opravdová špička. Pro osoby s odporem k násilí, brutalitě a krvi však film rozhodně není ... (17.12.2008)

Katsu na vrcholu slávy a vlivu, jako slavný herec a jako majitel Katsu production... Udělal si radost po své sice parádní, ale trochu jednotvárné roli Zatóičiho, a natočil trojici filmů žertujících hodně daleko za hranou normálního vkusu. Vyšetřovatel Hanzo je opravdový úchyl. Krutě se nechá mučit, aby chápal ty, co pak těmi metodami vyslýchá. Denně posiluje penis, svůj hlavní vyšetřovací nástroj. Má doma vysokou koncentraci zbraní na čtvereční metr a s chutí je používá. Ale krom toho, že je úchylný k sobě, zvrhle důsledný k šmejdům (a vynalézavý k podezřelým), je také spravedlivý a soucitný k slabým. Je to vysoce přehnaná parodie žánru samurajské exploatace, a zároveň jeho výrazný příklad. Neuvěřitelná směs... jestli něčemu říkat guilty pleasure, tak snad jen tomuto... :) (22.01.2012)

Ani super ústřední postava Hanzo Itamiho, který rád sám sebe mučí (třeba mlácením se do těch nejcitlivějších mužských míst dřevem) a pojem výslech zaměňuje za znásilnění (tedy pokud se jedná o ženy - a ty jsou mu nakonec stejně vděčné), nezastíní slabý příběh a nic moc akční scény (přeci jen hlavní hrdina není žádný drobek a moc hybný není). Přesto je Hanzo The Razor: Sword of Justice slušná ukázka toho, jak si Japonec představuje exploitation. Na další díly se ale už tolik netěším. (23.07.2007)