Most

Působivé protiválečné drama, při jehož sledování jsem myslel na svého známého z Bavorska, ze kterého při jednom rozhovoru nad pivem vypadlo, že jako mladík chtěl na konci války taky narukovat (zabránila mu v tom komplikovaná zlomenina nohy), a který dodnes M.Dietrichovou považuje za zrádkyni národa. Ještěže ten učitel ve filmu není tentokrát fanatik (jako v Na západní frontě klid), ale naopak rozumný skeptik, který se svoje žáky (popletené nacionalistickou ideologií) snaží od válečného dobrodružství ochránit. (28.11.2008)

Parta sedmi šestnáctiletých kluků touží po povolávacím rozkaze a možnosti bránit svoji zemi proti útočícím Američanům. Když se jejich sny stanou realitou v naprosto nesmyslné půtce o bezvýznamný most, poznávají, jak krutá válka ve skutečnosti je. Co zbylo z ideálů? Přes jistou topornost jeden z nejlepších německých filmů o druhé světové válce (90%). (22.03.2022)

Samozřejmě, Most není ani zdaleka dokonalý film. Kdo chce, může poukazovat na slabší momenty herecky nezkušených mladíků a na pomalejší rozjezd stejně jako na nevyrovnané tempo, na druhé straně jde ale o mimořádně silné protiválečné téma a je jen minimum filmů, které mě dokázaly po emocionální stránce tak strhnout, jako se to podařilo v tomto případě. Kdo chce, může poukazovat i na to, že moderní válečné filmy obsahují více efektů a jsou větší podívanou. Ale na dobu svého vzniku byl Most mimořádným uměleckým počinem a i po bezmála půl století stále stojí za vidění. Obsahuje celou řadu silných scén, absurdních situací a zásadních dialogů. Pokud ho srovnám s moderními válečnými filmy např. o válce v Perském zálivu, nemůžu než dát pět hvězdiček. Celkový dojem: 90 %. (17.10.2007)

Film by se dal charakterizovat jako "Strhující kontrast mezi dětmi idealisticky snícími O válce a hrůze dětí VE válce"... První půlka filmu se mi zdála až dětinská, filmařsky ne moc povedená, zato půlka druhá byla naprosto neuvěřitelná. Šestnáctiletí chlapci, vlastně ještě děti, prve idealisticky bájící o hrdosti, hrdinství a cti, postupně zachvacuje šílenství z probuzení se do kruté reality, když jsou bez jakéhokoliv výcviku povoláni bojovat za "vlast, vůdce a vaterland". Film ve své druhé půlce prochází radikální proměnou, která z něj dělá silný divácký zážitek. Dětští herci byli sice místy toporní a přehrávali, ale to naštěstí nezkazilo dojem z filmu jako celku. Zvláště bojové scény jsou na dobu vzniku zatraceně (a nemám jiné slovo) akční. Člověku musí přecházet mráz po zádech z vědomí, že se něco takového na konci války skutečně dělo. (05.07.2005)

Velmi hutná "coming of age" výpověď o marnosti, fanatismu a síle společenského tlaku. Kromě úvodního (trochu uondaného, leč pořád zábavného) vyprávění, jak se z dětí stávají muži, je stěžejním bodem filmu dost zajímavý moment neschopnosti uvědomit si očividnou zbytečnost plněného rozkazu. Především z důvodu absence velícího důstojníka se zkušeností a selským rozumem. Dobrý je i panoptikum vedlejších postaviček, líčených většinou ve zkratce, nicméně velmi efektivně. Poražený německý národ sestávající z nejen pitomců, hulvátů, ignorantů, fanatiků a zelených mozků, ale taky z relativně normálních lidí, vzdělaných a jemných duší nebo obyčejných strejců a tetek. Prostřednictvím nich, jakoby Wicki v roce 59 říkal světu: "Hele, všichni nejsme zfanatizovaný zmrdi." A docela se mu to povedlo. (16.10.2023)