Pole snov

Kultový americký film s legendárnou hláškou: ak sa ti postaví, tak nejaká príde. Ale tak nejak to tam furt opakovali. Ani na druhý pokus som genialitu tohto filmu nepochopil. A to mám rád dojáky, ktoré chytia za srdiečko. Ani baseball mi nie je proti srsti. Costnera zbožňujem. Ale pri tomto film som skoro zaspal. Je to taký iracionálny poetický film o slepej viere v zázraky či čo. Ja neviem. Ani záver s otcom ma nedojal. Možno preto, že nemám nekonečnú túžbu stretnúť svojho otca, ktorého som nikdy nevidel. Tak neviem. Asi to je jeden z filmov, ktorý nikdy nepochopím a tretíkrát to už skúšať nebudem. (04.07.2020)

Před chvilkou jsem dokoukal tenhle..a co vlastně napsat? Film? To by byla degradace.. Z počátku jsem si říkal,že to bude asi trošku ptákovina, ale nechal jsem plynout děj, stejně jako jsem neuzavíral svoje hodnocení. A byl jsem odměněn. Moc pěkné dílo, o snech, touze, ale i o překážkách. A to, že nejsou některé otázky zodpovězeny? Alespoň každý z nás může nechat pracovat fantazii. Skvělé na chvíle jako je nedělní odpoledne, jste sami doma a kolem jen ticho. Dobře působil i český dabing (19.07.2009)

Je to něco jako být shovívavý k malému dítěti, které počmárá vaši lednici fixkou, což v určitých situacích může vyznít i velice roztomile. Malé děti jsou v tomhle případě Američané a jejich, čistě jejich, Hřiště snů ta roztomile zasviněná lednice. Přiznávám, že chvílemi jsem se příjemně bavil atmosférou jak na křesťanském táboře, kde přeci jenom kapka té mystérie musí být. Nastaly ovšem i okamžiky, kdy jsem slyšel vnitřní hlasy, které nezřetelně šeptaly: Co je to za sentimentální píčovinu? Ale vcítil jsem se do období svých deseti let, kdy užívání ponožky bylo tak nevinné a spojené pouze s nohama, představil si Jardu Jágra v důchodu a ta třetí hvězdička najednou přiletěla za zvuku fanfár odkudsi z kukuřice. (I tak už ale nikdy víc.) (22.04.2014)

Hodně zvláštní a až úsměvně pohodový film. Pro milovníky baseballu zřejmě klasika, pro mě snaha doplnit si tak často v mnoha seriálech a filmech zmiňovaný a citovaný snímek. Ač to může znít naprosto dementně, Hřiště snů je něco jako mix Blízkých setkání třetího druhu a Interstellaru, akorát v tom namísto vesmírných entit figuruje baseball. Neměl bych s tím vlastně žádný problém, jen kdyby to alespoň trochu dávalo smysl a já měl pocit, že je mi představován svět, který se řídí určitými pravidly. Bohužel mi přišlo, že je to ale přesně naopak. Každých pár minut se stalo něco, co posouvalo bizarnost celého dění dalším směrem, aniž by se tvůrci alespoň pokusili vysvětlit, proč je to vůbec možné a kde tedy jsou hranice toho jimi vytvořeného fikčního světa. Je to ale škoda, jelikož ta podivná atmosféra filmu se mi líbila a Kevin Costner se v 80. a 90. letech do takových rolí skvěle hodil. 6/10 (26.09.2018)

field of dreams je taka krasna rozpravka a patri k tej istej sorte "feel good movies" ako je shawshank, green mile a dalsie po ktorych konci mate na dusi taky krasny hrejivy pocit, citite sa stastnejsie a jednoducho mate naladu konat dobro. skvely filmovy zazitok ktory si najlepsie vychutnate ak budete o nom pred sledovanim vediet co najmenej. (26.04.2006)