Pole snov

Svou nepolevující tajuplnou atmosférou a chováním hlavního hrdiny mi Hřiště připomnělo realističtější Vykoupení z věznice Shawshank, ale zatímco u Shawshanku je na konci poměrně jasné, proč ke všemu docházelo tak, jak k tomu docházelo, zde vyvstává mnoho otázek, které brání spoluprožít dojemné finále. K hřišti snů vedou dvě cesty, snazší a obtížnější, obě jsou silně ovlivněné baseballem (kterým by v jiné historce mohla nahradit jakákoliv v čase neměnná záliba). Jít po té snazší znamená sledovat (nepříliš) sentimentální drama dvou postav a jednoho splněného snu. Zdolávání obtížnější cesty nastoluje otázky… spoustu otázek. Řekněme, že filmu klasifikovanému jako fantasy neklade realita žádná omezení, tudíž si může dovolit plynulé přecházení mezi přítomností a minulostí, mezi světem mrtvých a živých. Zvědavost mi ale nezabrání bádat nad tím, proč věci fungují zrovna takhle a ne jinak. Ve světě bez pravidel se ztrácím. Z jakého důvody někteří „návštěvníky“ vidí a jiní nikoliv? K čemu musí dojít, aby lidé otevřeli oči a mysl? Tohle není ve filmu nijak vysvětlováno a se zvláštní samozřejmostí se očekává, že všichni diváci přijíždějící v samém závěru „uvidí“. Jenže co vlastně? Dobrovolně zapomenutá a dozajista přelomová šedesátá léta, k nimž je neustále odkazováno? Své nenaplněné touhy? (Ne)obyčejný baseballový zápas? Další otazníky zatěžují důvody, z nichž ke všemu dochází. Těžko odhadnout, kdy jde o osud a kdy o náhodu. Zda-li má být daný člověk v danou dobu na daném místě, anebo nemá. Neodchází snad Terrence Mann (na rozdíl od Joea Jacksona fiktivní postava) před koncem filmu napsat knihu o Rayově otci a neuzavírá se tím pomyslný kruh podobně jako v Donnie Darkovi? Můj přístup je na podobný typ filmu asi příliš racionální. Neprozíravě vyžaduji stabilní informace ohledně nestabilních jevů. Tak jako tak jsem si Hřiště snů nádherně vychutnal. Každou vteřinu napjatý, k čemu dojde vteřinu následující, od srdce fandící chlápkovi, který se poprvé v životě rozhodnul udělat něco spontánního. Zčásti proto, že mu to někdo řekl, zčásti proto, že to tak jednoduše cítil. Třeba právě v tom tkví nesmírně prosté, nesmírně povzbudivé poselství filmu – jdi za svým srdcem. Apendix: S až opovážlivou nadějí vzhlížím ke druhému zhlédnutí, které, jak věřím, zážitek stejně jako u Shawshanku vynese do nebeských výšin. 85% Zajímavé komentáře: tron, Ichabod (17.07.2009)

SPOILER: Pokud nejste na konci filmu při sledování množství lidí, přicházejících někam, dojati, ale honí se vám hlavou, jak se tam všichni vejdou, případně, že pro ně není vybudována žádná infrastruktura, pak máte problém. Konec SPOILERu. Není to zlý film. Odpočinkový. Na můj vkus trochu "fantasticky" překombinovaný. S hezkým poselstvím, že člověk má věřit svým snům. Ale přesto jsem čekal o trochu víc. 70% - pokud jste milovníky baseballu (a Kevina Costnera - který je v tomto filmu vlastně docela dobrý), přihoďte si nějaké to procento navíc. ■ Z herců se mi nejvíc líbil James Earl Jones. (06.03.2011)

Bavili se tu o tom kluci v HIMYM,že prej je to dobré (tak už je jasné proč vzal Segel ten svůj poslední skvost,jak bydlí u mamky) .No to sem si zas pomohl.Ze začátku celkem hezký film i když se zas Venuše s Merkurem chytají za ručičky.Pak tam klukům spadla celá cukřenka a mě se začala kroutit huba.Ještě čekám kdy mi hlavou proletí Pluto,že se chce taky pošmajchlovat.Scénárista si ty 60.léta nejspíš užíval vrchovatě.Já ale nefetuju a tak ze 4 sou 2 a to se ještě hodně držím.Pro snílky až mimozemšt'any (to sme tu správně) a pobuchané amíky,ale určitě upe pecka.1aPůl.A baseball nikoho nezajímá! (27.08.2012)

Film o naivnej túžbe napĺňat svoje sny, resp. aspoň ten najväčší, a to aj za cenu toho, že vás ostatní budú považovať za blázna. Costnera aj Earl Jonesa mám rád, ale tu mi vôbec do rolí a do tejto témy nepasovali. Na druhej strane, potešila minirola Lancastera, jedna z jeho posledných. Film síce neurazí a dokáže (hlavne v tých komických scénach) zaujať, ale nič viac som v ňom nenachádzal. Hodnotenie: 60% (22.03.2014)

"Keď to postavíš, ľudia prídu." Človek by sa POLU SNOV smial, keby nemalo Kevina Costnera, Jamesa Earla Jonesa, zvláštneho režiséra, nadpozemskú poetiku, originálny scenár, magicko-čarovnú atmosféru (v ktorej sa hovorí o dôležitých veciach a občas sa plnia sny), výborného Raya Lioyttau, muža s paličkou, zabehnutý párok, pole, pôvabnú Amy Madigan, pálenie kníh, rannú kávu, scény s otcom a... všeličo ďalšie :-) (15.12.2007)