James Bond: Žiješ len dvakrát

Luxusní bondovka, možná ještě lepší než legendární Goldfinger a to už je co říct. MI6 v ponorce, Bond v uniformě, exotické Japonsko, pan Tanaka, Karin Dor, Blofeldovy ruce (jsou to ruce Jana Wericha), vrtulník, ninjové, sopka, finále. Je tu všechno, co ke klasické bondovce patří. A nesmím zapomenout na nádhernou úvodní píseň, kterou nazpívala Nancy Sinatra. Genialita. (08.12.2013)

Už vím odkud vzešel Austin Powers :) Ale upřímně tohle je celkově vydařená Bondovka, která mi ukázala Seana ve formě a po většinu filmu mě mimořádně bavila. Trošku zvolnění přišlo při přeměně Bonda na Japonce. Ale nasazené tempo šlo jen těžko udržet po celou dobu. Donald Pleasence si zasloužil mnohem více prostoru. 65% (01.05.2010)

Krásná úvodní melodie rozehrává další pokračování souboje mezi orgranizací Spectre a 007 se tentokrát přenese na japonskou půdu a ukázalo se to jako velmi dobrý nápad.Tato "bondovka" je doposud nejvelkolepější na akci, i když zejména scény s raketama působí hodně srandovně . Ovšem scéna kdy se nám zjeví číslo jedna organizace SPEKTRE tedy Ernst Stavro Blofeld naopak působí v podání Donald Pleasence naprosto skvěle. Bondovo asijské dobrodružství má všechno co jsem očekával a jelikož nejsem 007 a žiju jenom jednou dlouho jsem s puštěním tohoto dílu radši neotálel. (27.12.2006)

Legrační přestřel. Do té doby, než začne být ubíjející. To, že tento díl je v lecčem v zásadě nejikoničtějším přírůstkem série, jí nedává dobrou vizitku. Jednoznačně největší katastrofa je každopádně scénář, poskládaný z deux ex machin, dovysvětlovaček, zbytečných situací a špatně načasovaných zvratů. Pro Dahla to byla první práce na filmovém scénáři a k tomu ještě Flemingovu předlohu upřímně nenáviděl, protože měl pocit, že se jedná v zásadě o turistický průvodce Japonskem, ze kterého nelze ani poznat, o co Bondovi jde. Co dále není dobré je záporák a to přesně od chvíle, než ten malej zamindrákovanej skřet ukáže ksicht. Najednou je to ten ublíženej klouček z přední lavice, kterýho kluci mlátili a žádná ho nechtěla. Jeho plán k ovládnutí světa pak filmově nefunguje, protože pracuje s hrozbou celosvětového konfliktu, jež vyhladí většinu lidstva během několika minut, ale ten je demonstrován roztomilými pac-man družicemi, co roztomile baští družice jiné. Nejlepší na celém filmu jsou pak překvapivě agresivní a divoké kontaktní akční scény či neoddiskutovatelný cringe element. A z týhle bonboniéry je co vybírat. Connery předělaný na Japonce musel skutečně sklidit světový ohlas zejména na Litoměřicku. Scéna ve které vytáhne svou japonskou krásku v plavkách třicet kiláků na sopku, aby jí na hoře oznámil, ať zase třech třicet kiláků seběhne a pak doplave na pevninu (!!!) pro pomoc, zatím co se vydá flákat do zajetí tak nějak shrnuje Bonda obecně. Nicméně moje nejoblíbenější je krátká sekvence, kdy jeho fiktivní manželka odmítá s agentem 007 sdílet stejné lože, takže ten nemůže v noci spát, protože mu hučí v kládě. "Things I would do for England..." (08.07.2019)

Vedle totální nadsázky, která se v tomhle Bondovi projevuje v poněkud naivním scénáři a samotné stylizaci a vedle první asijské Bond-girl, je tenhle díl výjimečný především v použití hudby. Oproti předchozím, hudebně poněkud strohým Bondovkám, jí tu je podstatně více a při dokreslování děje hraje daleko větší úlohu. Né, že by John Barry ve svých ostatních neměl zajímavé nápady, ale tohle je bezkonkurenčně jeho nejlepší Bondovka a po hudební stránce skutečně asi nejpovedenější ze všech. (02.01.2007)