Najdlhší deň

Z Nejdelšího dnu, podobně jako z mnoha dalších válečných filmů, je se zaměřují na jednu konkrétní vojenskou operaci či bitvu, cítím nejenom snahu diváka dojmout, vzdát čest bojovníkům, ale také diváka vzdělat, nabidnout mu velké množsví faktů. Onen vzdělávací záměr se pak otiskává do výsledku, často velmi sympaticky a organicky, jindy pro změnu okatě a lehounce křečovitě. To druhé (už jsem si na to stěžoval v komentáři k Bitvě o Midway) cítím hlavně v mnoha replikách, jež jsou napsány tak, aby divákovi daly přehled o situaci a zhodnotily význam jednotlivých dílčích událostí. Když velitel německého "náletu" na vyloďovací pláže ironicky glosuje: "Tohle je slavný den pro Luftwaffe," slyším, jak učitel v pozadí říká: "Uvědomte si, prosím, že v červnu 1944 již na západě Luftwaffe nepředstavovala významnou bojovou sílu." A v rozhovoru točícím se kolem (ne)buzení führera zase musí explicitně zaznít, že Třetí říše prohraje dost možná proto, že ho patřiční lidé včas neinformovali a zároveň odmítli rozhodovat bez něj. Trochu víc důvery v divákovu inteligenci bych na takových místech uvítal. Spolu s pro mě sice pochopitelným, ale mně ne zcela příjemným zařazením komických postaviček a ne vždy zajímavých epizodek řadových vojáků před akcí, jde však o jediné výtky, které se mi chce přednést. K ocenění je toho mnohem víc. Sympatické je mi komplexní uchopení celé operace od přípravy po provedení, od vojínů po generály, od strany ke straně (Němci, Britové, Američané, odboj...). Výsadek, Gold, Juno, Sword, Utah, Omaha... Stopáž filmu se tím sice natahuje, ale věřím, že je to na místě. Výborně zvolené jsou lokace, reálie jsou věrné, boje přesvědčivé - angažování mnoha skutečných účastníků této události, včetně Lovata, Blumentritta či Pluskata se vyplatilo. Konečně i srdce "nemilitantního" filmového fanouška občas zaplesá nad nápaditostí, s kterou jsou snímány boje ve velkých celcích. Mně kupříkladu učarovala poměrně dlouhá kamerová jízda nad právě ztékaným Ouistrehamem. Stejně tak i výkony představitelů mnoha důstojníků, bůhvíproč hlavně těch německých :) (17.05.2010)

Presne ten typ vojnového veľkofilmu, aký nepotrebujem. Remeselne dobre zvládnutá, pre diváka čo najpríťažlivejšia a najnenáročnejšia kapitola z dejín, stránka za stránkou, komplikovanejšie či menej jasné pasáže vypustené, širší kontext rozhodnutí prehliadaný. Nič extra proti, ale inak zaslúžene zastaralá záležitosť. [50%] (22.06.2009)

Neunavující tříhodinový pobyt před mistrovskou freskou, která je současně historickým líčením i oslavou hrdinství. Hrdinové – od velitelů po bezejmenné vojáky a odbojáře – jsou představeni v dokonale výstižné psychologické zkratce. Epizody, které nechají diváka pohlédnout do těch tváří, se citlivě spojují s celkovým vyprávěním, a to tak působí celistvě a nerozbojně. A v neposlední řadě také důkaz, že pathos a humor si ve svých nejčistších formách neprotiřečí. (09.02.2013)

Válečné filmy mám rád, protože mě odjakživa zajímala vojenská historie. Ale tohle byl hodně nepovedený zážitek a opravdu nechápu zdejší vysoké hodnocení. Tohle měl být dobrý film? Scénář i režie viditelně naprosto selhaly, občas to byly docela perly, co padalo hercům z úst. Nic proti Corneliovi Ryanovi, četl jsem některé jeho knihy a ty byly výborné, ale tohle byl opravdu úlet. Režiséři nedokázali jednotlivé části vůbec sladit dohromady. Důkaz toho, že když nemáte kvalitní scénář a režii, nezachrání vás ani velkolepá výprava a plejáda hereckých hvězd, pokud totiž vůbec nedostanou odpovídající prostor. V průběhu filmu bylo představeno více než dvě desítky postav, ale s žádnou není divák seznámen nějak blíže. John Wayne byl na tom vozíku spíše legrační než cokoliv jiného. Ta nažehlená a načesaná francouzská odbojářka, která asi zrovna šla od vizážisty a kadeřníka, byl taky slušný přehmat. Nestálo by to za to ani jako dokumentární film, protože je tam až příliš faktických chyb, což je zarážející s ohledem na to, kolik měli tvůrci k dispozici poradců a konzultantů. Nechci být detailista, ale tohle mi dost vadilo (např. během prvních hodin invaze pršelo, američtí parašutisté z 82. (nikoliv 80.) a 101. výsadkové divize rozhodně nebyli vybaveni zbraněmi, které nosili ve filmu atd.). Bylo pro mě skoro utrpením dívat se až do konce, nesmyslně dlouhá stopáž neměla vůbec žádné opodstatnění. V první hodině se neustále plká o ničem, další dvě hodiny se daly důkladně prostříhat. Film jsem viděl v původní černobílé verzi. Hudba dobrá, ale jelikož ji velmi dobře znám, tak to pro mě nebylo překvapením, natož nějakým objevem. Jediným plusem filmu je, že řada scén byla natáčena na autentických místech, za to dávám druhou hvězdu. První je za výpravu. (15.07.2012)

Okrem úvodnej rozbiehavej polhodinky sa jedná prakticky o jednú súvislú a nepretržitú vojenskú bojovú scénu, od ktorej ani nestuhnete odlepiť oči, pretože sa tam neprestajne čosi deje. A to čosi je spracované na najdokonalejšej úrovni, pretože na väčšinu bojových, taktických scén z invázie som sa díval s úžasom a vedomím, že by uspeli aj v dnešnej, efektovo závislej dobe. Plejáda skvelých hercov predvádza vlastne len to, že vedia vierohodne zahrať aj spojeneckých, či nemeckých vojakov, pretože na skutočné herectvo mnoho priestoru nedostanú, ale to išlo v tomto snímku bokom. Normandské pláže budú ešte dlho rokov cieľom nejedného filmára, ale tento snímok splnil svoj cieľ na špičkovej úrovni. Jednotlivé a najdôležitejšie kľúčové operácie celej invázie spojeneckých vojsk dostali každá patričný priestor a nápadité spracovanie. A aj keď každá by si možno určite zaslúžila vlastný film, určite by mi chýbal pohľad na celkové počínanie spojencov v tento významný deň. A určite si ho budem v budúcnosti rád pripomínať práve týmto filmom. 90%. (19.02.2009)