James Bond: Diamanty sú večné

Hodně lidí tuhle bondovku považuje za jednu z Conneryho nejlepších, ale abych se přiznal, nevím proč. Příběh se mi zdál trošku roztahaný, hudba nic moc, nepříliš přitažlivá Bond-Girl (alespoň pro mě) a kdesi cosi.... Nicméně Diamanty přinášejí velkou konfrontaci s Bondovým Moriartym Blofeldem, jeho roztomilou bílou kočičkou a dvěma asi nejodpornějšími záporáky, kteří se v celé sérii kdy objevili. Něco na tom bude, Diamanty Jsou Věčné... (24.01.2003)

„Diamanty sú navždy” len túžbou samých pašerákov, že tejto počiatočnej, spletitej sieti, sa najprv systematicky zbavuje konkurencia v podobe metodických zabijákov so zmyslom pre morbídny humor, kde zároveň identitu jedného z nich, si čochvíľa » privlastní « i veliteľ Bond, až potom na základe tohto holého faktu, bude môcť operovať nielen so svojím ďalším dievčaťom, ochotným riskovať, ale aj sa pomerne - rovnomenne dostáva na stopu «starému psovi» , s ktorým má ešte (ne)vybavené účty, pričom tento megalomanský zločinec, má opäť vysoké ambície s diamantovým laserovým satelitom, alebo trebárs impérium miliardára W_W, už viac nie je pod jeho úplnou kontrolou, keďže sa zinscenoval premyslený únos, kedy ho následne strážia dve udatné gymnastky... Do všetkého sa taktiež priplieta i Ústredná spravodajská agentúra, a tak o chaos je už dopredu snáď postarané ? / Veru, áno. Nerozumiem napríklad tomu, ako mohli Connery s Hamiltonom nakrútiť legendárneho Goldfingera, keď Diamanty... takmer nestoja ani za tú figu borovú, a to by sa dalo možno pripísať typickému prirovnaniu: „Dva krát do tej istej rieky (predsa) nevstúpiš” ? Minimálne týchto dvoch pánov, sa to teraz bezprostredne týka. Jednoznačne najhoršia "conneryovka" + jedna z najhlúpejších "bondoviek" , vôbec, čo je inak veľkou škodou, pretože zhruba prvá polovica, a ešte zopár minút naviac, pôsobia viac, než obstojne, ale čo príde potom, to už je na hlboké zamyslenie sa nad scenáristom Richardom Maibaumom... Nielenže Sean Connery za tie štyri roky neuveriteľne zostarol, ale ani ho to už bohvieako nebaví, skrátka, už to nie je to pravé orechové, na čo sme boli voľakedy zvyknutí. Výhodu mal takú, že od roku 1962 do roku 1965, stihol nakrútiť 4 bondovky po sebe, to už sa nasledujúcim predstaviteľom nikdy nepodarilo zopakovať. Prehodnotil som svoje niekdajšie hodnotenie, naprosto katastrofálnej, jednej hviezdičky, ktoré som aktuálne zvýšil o dve, na vskutku ozaj slabé 3, no nechýbalo veľa, aby nakoniec som sa priklonil iba ku dvom, čo je naozaj hrozne málo ! (22.06.2019)

7. bondovka - Poslední Conneryho oficiální Bond. Je už unavený a hlášky mu nejdou tak jako před 4 lety. Poslední film s padouchem Blofeldem. Pak už jej po soudní při s McClorym nesměli Broccoli a Saltzman použít. Charles Gray je nevýrazný a nedosahuje charizmatu svých předchůdců. Navíc není plešatý. A objevuje se kdo jiný než nejotrevnější Bondova holka Jill St. John. Na scénář profíka Maibauma skutečně slabota. Zamtečný začátek. Největší světový padouch aby byl tak lehce nalezen a zabit. A při opětovném setkání s vrahem své největší životní lásky naprosto žádné emoce. Stejně tak závěr. Ničící satelit řídí magnetofonová kazeta. Strašné hlouposti. Už to potřebovalo oživení. Zaujme snad jen sadistické duo Wint & Kidd. Mistrovští parchanti, kteří zastiňují většinu ve filmu. (26.07.2006)

Snadno zapamatovatelná Bondovka. Honička v měsíčním vozítku, kremace, potrubí, duo likvidátorů, jízda po dvou kolech... Tenhle Bond je totiž první, který se sestává převážně z takovýchto momentů. Scénu, kdi si v klidu vychutná sklenku skotské, v něm už nenajdete. Poprvé se tu objeví dohra a Bond vystupující snad nejdelší část filmu inkognito. Za obrovský klad považuju, že tenhle díl bezprostředně nenavazuje na předchozí omyl a konstatováním "byl jsem na dovolené" ho spíše neguje. I když ve středních letech a spíše s Bond-lady namísto Bond-girl, dost možná se právě Diamanty staly předobrazem oné pohádkové nesmrtelnosti a neomylnosti, která v dřívějších dílech nebyla ještě tak samozřejmá. (03.01.2007)

Zatím ta nejmimóznější bondovka, kterou jsem viděl. Connery působí neživým, otráveným dojmem a ani jeho hlášky už nejsou tak břitké jako v předchozích dílech. Tady navíc nepůsobí jako hlavní postava a celým dějem proplouvá pouze díky koňské dávce štěstí a naprosté neschopnosti padouchů ("odstranění" v podobě pohození hrdiny do velké trubky s tím, že ho náhodou stavební dělníci pohřbí zaživa je nápad jak z Casina Royale z roku 1967). V této diamantové anabázi je vidět naprostá laxnost tvůrců, kteří zkrátka slepili dohromady několik akčních momentů a vůbec se netrápili s věrohodností postav nebo jakoukoli logikou příběhu a situací. V hlavě mi tak utkvěla pouze tradičně skvělá úvodní píseň a duo vysmátých homosexuálních zabijáků - nepřipomínal vám jeden z nich Ondřeje Hejmu? (25.12.2011)