Tohle bude bolet

Sedmidílná adaptace knižního bestselleru Bude to bolet, doktore? se odehrává na porodnickém oddělení britské státní nemocnice. Hlavní postavou je mladý porodník Adam Kay – kvůli nekonečně dlouhým pracovním týdnům věčně nevyspalý, přepracovaný, chybující, bez energie věnovat se svému partnerovi nebo čemukoliv dalšímu. Od rána do noci jej zaměstnávají císařské řezy, vyhřezlé pupeční šňůry, obrácené dělohy, silné krvácení nebo vytahování roztodivných předmětů z vaginy. Seriál je v tomhle dost názorný, zakládá si na autentičnosti v tom, co ukazuje i v tom, co postavy říkají (Adam se občas obrací do kamery, aby nám některé medicinské termíny vysvětlil). Odstup si Adam udržuje cynismem, černým humorem a až bezohlednou upřímností (kombinace, která vyprávění spolu s protagonistovým rušením čtvrté zdi dodává vibe à la Fleabag). Ne všichni kolegové a pacientky jeho přímost kvitují. Komediální vsuvky jsou do každodenních zápasů o něčí život zapuštěny vcelku organicky, stejně jako se podrobnosti ze soukromí doktorů dozvídáme bez toho, aby to brzdilo rychlý spád příběhu. Přechody mezi komedií a dojemným nebo drásavým dramatem člověka zlomeného systémem bezvadně fungují i zásluhou nenuceného projevu Bena Whishawa v hlavní roli. Adam je své práci sice oddaný, ovšem hlavní problém nepředstavuje jeho nasazení, ale podfinancovanost přetížené nemocnice, což je jeden z nejnosnějších motivů seriálu. Díky němu This is Going to Hurt vyniká mezi zástupem děl ze stejného prostředí (na druhou stranu se od nich tolik neliší v tom, jak lékaře staví na piedestal a pacienty trochu shazuje). Vedení špitálu dbá hodně o to, aby zaměstnanci nepoužívali nevhodné výrazy a doširoka se usmívali během návštěvy ministra, méně již o to, aby měl personál dostatek sterilního oblečení nebo aby mu kvůli nedostatku lidí a času na odpočinek neustále nehrozil psychický a fyzický kolaps. Seriál na příkladu konkrétní instituce a dobře vystavěných dramat několika postav ztrácejících iluze nesmlouvavě analyzuje systém dvojí morálky, kdy se namísto reálných problémů a skutečné nerovnosti (dané zde např. třídním nebo etnickým původem lékařů) řeší primárně to, jak se věci jeví, jaký je jejich symbolický rozměr. Pokud se používají správná slova a dodržují určité vnější, někdy od praxe odtržené normy, je vše (navenek) v pořádku. Ve skutečnosti se za touhle fasádou hroutí instituce i jednotlivci. Nejvíc to přitom odnášejí ti, kdo mají největší zásluhu na tom, že úplný rozklad struktur navzdory přívalu krizí ještě nenastal. (25.02.2022)

Rozpačité dojmy, pretože v niektorých sekvenciách seriál nemá chybu. Napríklad tie vtipné vsuvky, ironické frky, proste britský humor, ako má byť. A potom je skvelo poukázané na britský zdravotnícky systém. Kto osobne zažil, vie, že si u nás nemá na čo sťažovať. Máte zdurené vajce, dáme vám paracetamol. Objaví sa Parkinson - jednoznačne paracetamol. Nádor na mozgu? Paracetamol. Je to totiž na ostrovoch zázračný všeliek, ktorý vylieči všetky neduhy a keby aj nie, tak ste brali nesprávne dávkovanie, treba tri krabičky denne, hlavne pri HIV. Seriál zároveň dobre ukazuje, že na tie kliniky chodia všelijakí pacienti a to pacienti aj na hlavu, pretože ako gynekológ našiel náš lekár v hlavnej úlohe v ženskej vagíne naozaj čokoľvek a neboli to len tradičné fľašky alebo banány. No a potom je tu jeho osobná rovina, ktorú som toleroval, pretože mi je jedno, že je homosexuál a je to podľa jeho knihy, ale tak tá explicitnosť sa tu stále viac stupňovala. Najprv leb bošteky, potom už bozky, zrazu lizáky, naraz vidíte dvoch spotených samcov kĺzať sa v kvapkách potu po sebe v opare semena, no a ku koncu už reálne ukázali ako nejaký brigádnik z Bombaja nakladá nášho doktůrka do s určitosťou neosprchovanej riti. Tak to som si už povedal, že pŕŕŕŕ. A po otretí si žaludočného výmetku som si len povedal, že aká škoda. (10.11.2023)

Řádně černohumorný i dramatický pohled do života obyčejného gyndaře. Jak je u britských seriálů zvykem, ani zde nechybí bourání čtvrté stěny a časté zatahování samotného diváka do děje a v tomto případě i skvělí herci a odvážný až nechutný pohled do nemocničního prostředí. Trochu osekat by asi nevadilo, ale bavil jsem se až překvapivě dobře. (14.11.2022)

Celkem drsné a hodně cynické a kritické drama z prostředí porodnice, které za pomoci černého humoru dává nahlédnout pod pokličku načančaných seriálů ve stylu "Jé, miminko!" Adam je hezké jméno, stejně jako Adolf, když na to přijde. Státní nemocnice je ale pořád jen mašina, která požírá a vysává vé děti. Seriál má pár nedostatků, které bych jinde přijala jen těžko, např. hygienu u lékařů, tady mi to ale nevadilo. (12.01.2023)

Napichnite sa na infúzku a cucnite si poriadny objem až krutého cynizmu, ktorý vám tu pumpuje do žíl hlavný hrdina, búrajúci štvrtú stenu, aby ste mali spolu s ním dosť psychickej odolnosti, keď vám ten úsmev vzápätí zmrzne a všetko sa preklopí v intenzívnu depresiu. Strmá emotívna húsenková dráha podaná ako každodenná lekarska rutina. Pohľad očami nijak zvlášť idealizovaného hrdinu, nastavujúci nelichotivé zrkadlo preťaženému zdravotníckemu systému, ktorý nakladá stále viac na ešte viac preťažený personál a skúša, koľko ešte fyzicky a psychicky zvládnu uniesť. A vo mne to lietalo od smiechu pri nekorektných hláškach, až k zovretému vyschnutému hrdlu. Skvelý Whishaw v skvelom počine, z ktorého cítiť, že to je pravdopodobne podľa naozaj skvelej knižky (ktorá bude zhrnutím nie až tak skvelých osobných zážitkov). (07.11.2022)