The Covenant

I když se Gej zcela oprostí od svých skvostných hravých ričovinek a originálního kulometného střihu, je pořád schopen uplácat mimo jiné také velmi solidní dvojku Zkrocené nory. Prkenná ropucha Jakub Gdyhlenhrál tentokráte propadne, jak jinak než chlapsky a mačisticky, drsnému šarmu uhrančivého testosteronového Paštuna, ten, jak jinak než maskulinně a šovinisticky, jeho city vřele opětuje a naštěstí mají hošššy celou dobu tolik práce s Talibánem, že na prcání v honáckém stanu už nedošlo. Je z toho parádní svižný a odsejpající válečný napínač, jako obvykle prvoplánově nehonící nad hvězdotřpytným praporem a téměř nepatetický, o latentně homoseksuálním vztahu dvou v manželství trpících chlupáčů, kompenzujících si svůj mindrák sveřepým bojem za svobodu, čest, spravedlnost a jahodový lubrikant pro všechny. Napínač, po němž dostane i nejeden zarputilý heterák chuť nasucho si oškrábat třídenní strniště bojovým nožem, nonšalantně přiříznout fešácký východoněmecký pornoknírek, přeleštit lauf a velkoryse pocákán nejnovějším Gucciho bitevním parfémem Mudjahidin’s goat se bezhlavě vrhnout do té nejteplejší vřavy. Ale dost bylo seriózní filmové kritiky! Byly to opravdu mimořádně zábavné, mile minimalistické, přímočaré, skoro nekýčovité a ideologicky nezkurvené dvě hodiny, připomínající ty nejlepší žánrové kousky 70. a 80. let, v nichž i ten slizce ochrnutý Jakub sem tam působil jako sympaťák. Naprosté vinné potěšení. (16.05.2023)

Guy Ritchie mě naprosto dostal, místo svého tradičního gangsta stylu řízlého komedií a skvělými nápady vyplodil nečekaně silný válečný film, která je tak jímavý až dohání téměř k slzám, aniž by kdykoliv sklouzl ke kýči, nebo vydírání diváka. Film pracuje se silným hereckým obsazením a silným scénářem, perfektně natočené akční scény. Příběh přátelství dvou mužů, který ukazuje, že ještě na Západě žijí muži, kteří znají hodnoty, jako čest, přátelství, dluh... Je to tak silné, nepatetické a realistické.  Atmosféra a napětí se dá vyloženě krájet, Zase si musím povzdechnout, že zahraniční oligopol a jeho obsluha z domácích sabotérů nepustila do kin... Tohle je vyloženě snímek na velké plátno, repríza bude. (23.05.2023)

Stále mi behal po rozume Mayday s Butlerom, kde som tiež čakal akčnú nálož a napokon som sa dočkal prekvapivo komorného príbehu o netradičnom chlapskom spojenectve, ba miestami až priateľstve. Ale samozrejme s tým, že The Covenant je predsa len iná liga (sorry, Jean-François Richet). Áno, aj tu som sa tešil na strhujúcu akciu a nie, ani tu som sa jej nedočkal. Ako v Mayday, aj v The Covenant akcie je relatívne málo a jednak to, čo tu je, nie je žiadne enormne strhujúce divadlo, to si treba napísať na rovinu. Ako-tak zasiahne azda len prepadovka v lome a finále pri priehrade, ale obe scény nie ani tak kvôli špičkovej bojovej choreografii (ktorá tu proste nie je), ale skrátka z dôvodu, že vám záležalo na postavách... a škrie vás každá preliata kvapka krvi. Sakra vám na nich záleží najmä na konci. To už ich máte zadreté pod nechtami a ste zvedaví, ako to skončí. Želal som si, aby sa to skončilo dobre... ale toto je film Guya Ritchieho. Najviac ma nudila stagnujúca (paradoxne najakčnejšia) dlhá pasáž, kedy dvojica uteká pred presilou a pokúša sa z posledných síl ako-tak vyrovnať skóre. Občas ma zarazila biedna práca s logikou. Neverím, že ak by Taliban hľadal osobu X a poznal by jej brata a vedel by, že ten brat vie, kde sa osoba X nachádza, že by to z neho nevydoloval. Brat síce vysvetlí, ako je to možné, ale aj tak som nechápavo krútil hlavou. A ak by som bol vojak na úteku pred smrteľne nebezpečnými nepriateľmi a vedel by som, že odhalili dom, v ktorom som sa cez noc ukrýval, fakt by som sa následne naprieč stavbou neprechádzal vystretý a tak, aby ma videli z diaľky X kilometrov, aby ma mohli zamieriť a luxusne trafiť do hlavy. Film teda trpí nielen divnou (ne)logikou, ale i nevyrovnaným tempom. Je ale pravda, že to až tak nevadí, lebo postavám úprimne držíme palce a režisérovi sa perfektne podarilo vystihnúť ten pocit, keď viete, že ste niekomu dlžný za záchranu života a viete, že ak mu to nesplatíte (nech to stojí, čo to stojí, pokojne aj váš život), nebudete sa už nikdy pozrieť do zrkadla. Je tu viacero strhujúcich a intenzívnych scén, paradoxne nie akčných, ale psychologických. Napr. keď sa isté dve postavy po X mesiacoch znova stretnú, prebehne ich prvé stretnutie len s malým množstvom slov. Napriek tomu im všetky emócie dokonale čítate z tvárí. A manželkin preslov sa možno zaradí medzi najsilnejšie scény hollywoodskej kinematografie roku 2023. Veľmi dobrá hudba. Inšpirované skutočnými udalosťami. Chýbal mi dodatok z obdobia, čo sa stalo „potom“. Ale možno to bolo správne rozhodnutie. (03.09.2023)

Guy Ritchie a jeho válečná pecka Covenant ! Kdo má rád tyhle moderní válečné vřavy z Afghanistánu, tak zde nebude rozhodně zklamaný. Sice to příbuzné bratry žánrově nepřevyšuje, ale udržuje si podobný vysoký řemeslný nadstandard a to je nejhlavnější. První půl hodina je sice pomalejší, ale potom se to slušně rozjede parádní akční sekvencí s přepadením Talibanců, která vrcholí v nekompromisní Survival dvou skvělých herců. Gyllenhaal i Salim hrají párádně ( skvělá chemie, osudovost, chlapské slovo). Jde o hodně napínavou sekvenci s úderným soundtrackem, kde se divákovi pomalu zatajuje dech. Druhá půlka filmu je trochu jiná, ale rozhodně né špatná. Gyllenhaal předvádí své herecké schopnosti na max a ikdyž ubyde akce, pořád jde o velmi poutavou a kvalitní podívanou, která opět vrcholí akčním intenzivním finále na mostě. Filmu se nedá moc, co vytýkat, tady je zkrátka vše, co od poctivého a skvěle natočeného moderního akčňáku čekáte, sice nemám úplně potřebu vidět Covenant hned znova, jak jsem měl například u 13 hodin vojáci z Benghazi či Lone Survivor, které mám o chlup výše, ale i tohle je skvělá trefa do černého, která by neměla urazit nikoho. Ritchie je frajer a expert přes chlapské filmy. Nechat ženské u plotny a Covenant s pivem nezklame. 8/10. (26.05.2023)

Pekná hudba na konci umocnila nie pátos, ale ten dobrý pocit z toho, že sa niečo podarilo. Ritchie je starý dobrý filmový robotník, ktorý vie priniesť silu aj do zdanlivo nemožného puta medzi americkým "oslobodzovacím" vojakom a Afgancom, ktorý by ho mal vlastne nenávidieť, ale on nenávidí skôr Taliban. V podstate ide len o silu záväzku a splatenie dlhu, ale konanie hlavne postavy môžeme určite považovať za výnimočné, bežný americký vojak je rád, že je doma a užíva si nezaslúžený dôchodok a vojenské pocty. Ritchie dostal film tam, kde by ho bežný filmár nedostal, pretože samotná premisa filmu smrdí lacnou propagandou, ale on to obalil do príbehu, kde slovo chlapa má ešte cenu. (10.05.2023)