Vládca severnej dráhy

Obecně filmy, které mě zaujmou, dělím do dvou kategorií: na ty, které mě zaujaly přítomností nějaké vypečené šťabajzny a na ty, které mě zaujaly ačkoli v nich žádná vypečená šťabajzna nebyla. Přes moje nemalé sympatie k pánům Leeovi s Ernestem nepokládám za vypečenou šťabajznu ani jednoho z nich, takže to asi bude ten druhý typ filmu. Takový, který vás strhne tehdejší svobodou, navrch umocněný přírodou, která by ve finále svou krásou napráskala i kdejaké té vypečené šťabajzně. P.S: Až se bude chystat natáčení filmu Vládce Českých drah, ať mi zavolají. Mám pro ně perfektní předlohu. (06.01.2016)

Netradičný pohľad na podivnú cestovateľskú záľubu tulákov, ktorých je po hospodárskej kríze viac než dokáže železničná spoločnosť kladivami a kopancami odohnať. Hlavný hrdina L. Marvin sa zameral na obávaný vlak, ktorému šéfuje neľútostný E. Borgnine. Dobre sa to pozerá, film má spád i napätie, len som si nebol istý tou motiváciou tulákov riskovať svoje životy pre niečo , čo vlastne ani nepotrebovali. Ani moje hodnotenie nie je veľmi isté, kolíše medzi 3 a 4roma hviezdami, ale L. Marvin to prevážil bližšie k štyrom. 70%. (28.09.2014)

Mašinkový filmek, Lee Marvin jako Hoboes snažící se přepravit vlakem z bodu A do bodu B. To mu ovšem komplikuje zelenáč Carradine, který mu leze do zeli a Ernest Borgnine, jako zlý mašinfíra, vraždící tuláky kladivem, který nesnese černé pasažéry na svém parním vláčku. Celý příběh je zasazen do dob velké hospodářské krize v USA a využívá nádherných lokací. Film se tváří jako westernový příběh, a tak jej brát lze. Ovšem nelogičností v něm je spousty, včetně finálního souboje, nad kterým lze jen kroutit hlavou. Pravda, může se tvrdit, že film je ze sedmdesátých let, ale Aldrich již měl v té době na kontě podstaně lepší a filmařsky zvládnutější filmy. Volím zlatou střední cestu. (26.09.2014)

Nekompromisní, syrová a přesto svým způsobem romantická pocta vlakovým tulákům - hobousákům. Dokonalý casting v čele s Lee Marvinem, parádní soundtrack a celkové pojetí ryze mužského světa dokáže, myslím, potěšit i dnes. Navíc závěrečný souboj na jedoucím vlaku je krásná ukázka drsné chlapácké akce, která v současné době většině žánrových filmů chybí. Robert Aldrich tyhle filmy uměl. 80%. (07.07.2020)

Súťaživá jazda vlakovej súpravy s dymiacou lokomotívou v krásnom plenéri. Nesúperí sa s iným vlakom, súperí sa o to, kto sa odvezie. Popri dymiacej mašine ide o prehliadku chlapských charakterov a zároveň prebíjajúcich sa eg: ega napĺňania poriadku a práva za každú cenu, ega porušovania zavedených poriadkov a egoistickej snahy byť prvým bez ohľadu na čokoľvek a kohokoľvek. Morálne zvrátený film? Kdeže. Predovšetkým poukázanie na zvrátenú dominanciu moci, ktorá si na základe uzurpovaného práva dovolí v mene jeho naplnenia akékoľvek sadistické kúsky. Namiesto mlčky uzatvorenej dohody a tolerovania chudákov, ktorým systém zobral možnosť žiť si po svojom a v prípade hospodárkej krízy aj možnosť pracovať - rana kladivom do hlavy a rozšmaľcované telo tuláka na trati. Namiesto pomocne podanej ruky parťákovi - ponechanie v štichu. Ani rebélia nie je vždy jednoznačne pozitívna: v prípade boja o vlastnú kožu ukáže, že až tak nezáleží na živote a zdraví tých, čo pomstu a sadizmus v krvi nemajú. (10.10.2012)