Vládca severnej dráhy

Mašinkový filmek, Lee Marvin jako Hoboes snažící se přepravit vlakem z bodu A do bodu B. To mu ovšem komplikuje zelenáč Carradine, který mu leze do zeli a Ernest Borgnine, jako zlý mašinfíra, vraždící tuláky kladivem, který nesnese černé pasažéry na svém parním vláčku. Celý příběh je zasazen do dob velké hospodářské krize v USA a využívá nádherných lokací. Film se tváří jako westernový příběh, a tak jej brát lze. Ovšem nelogičností v něm je spousty, včetně finálního souboje, nad kterým lze jen kroutit hlavou. Pravda, může se tvrdit, že film je ze sedmdesátých let, ale Aldrich již měl v té době na kontě podstaně lepší a filmařsky zvládnutější filmy. Volím zlatou střední cestu. (26.09.2014)

Já bych tady moc nezveličoval nádherné scenérie americké přírody, když většina filmu je v zadní projekci za ksichtem superpoldy (tady ajznboňáka) Ernesta Borginina. A zápletka a motiv jsou tupé - Lee se chce svézt mašinou a Ernest mu to musí za každou cenu překazit, i kdybych zdechnul. Carradine je otravný, zvlášť v dabingu (nevyberete si, ten první spáchalo Studio Soundwave pro Hollywood Classic Entertainment 2011), doporučím proto ten druhý, FTV Prima s.r.o. ve studiu Brněnské soukromé televize 2011. V tom prvním Oliva na Leeho šel dobře, Vlach na Ernesta moc ne. Country písnička na začátku patřila ve filmu k tomu nejlepšímu, tedy hned po "křtění" té ženy v mokré košili :) (08.06.2017)

Prvá približne polovica snímku mi v podvedomí maľovala päť vyblýskaných hviezd. Dobrodružná dráma so sociálnym podtextom, v netradičnom prostredí, s dobre vykreslenými a skvele stvárnenými postavami, chytala sa ma triaška, čo ešte príde, kam tento súboj vyústi. Potom prišlo pár hluchších miest a najväčšie sklamanie nastalo, keď nabehli záverečné titulky a ja som neveriacky zízal, ktorým komínom vyletel ten obrovský potenciál a vytratil sa takmer bez stopy. Samotným koncom príbehu, ako ho zvolili, to asi nebude, škrípu skôr posledné slová postavy Lee Marvina. Ticho by hukot a rachot odchádzajúceho vlaku doprevádzalo ďaleko trefnejšie. (10.12.2011)

Na rozdíl od Davida82, jehož komenty mám jinak rád bych k hoboes nepřistupoval jako k ,,nemakačenkům''. Oni se totiž jimi nestali jen tak ze své vůle. Film se odehrává v roce 1933, tedy v období třetího roku hospodářské krize, kdy napříč Státy putovaly miliony lidí bez práce. Řadě z nich nezbývalo než brát podřadné práce česáčů ovoce, dělníků na farmách či pomocných dělníků. Jejich hlavními dopravními prostředky byly vlaky. Železniční doprava byla v USA velmi rozvinutá a tak jste se mohli na střeše nějakého expresu či nákladního drncáku dostat kamkoliv. Zřízenci té či oné železniční společnosti s nimi často bojovali a opravdu se našlo i spousta takových Shacků, kteří se nebáli mrzačit či zabíjet. I bez toho však byl způsob cestování hoboes velmi nebezpečný ať už se jelo na osách, v nákladu či na střeše vagónů... Řada z nich byla po pádech či škřípnutích vagónem zmrzačena či zabita, nízké tunely by mohly vyprávět o těch, kteří se včas nesehnuli.... Jak se zpívá v jedné písni ....jo koleje jsou vostře broušený.... Ale snad právě proto, že hoboes byli obyčejní lidé, kteří putovali svým způsobem svobodně krajinou, našlo v nich tolik umělců inspiraci. Ať už jsou to zpěváci či zpisovatelé. Jedním z nich byl jeden z nejlepších amerických autorů John Steinbeck. Jeho knihy miluji a mám rád i jeho česáče ovoce, povaleče a tuláky... A tenhle film je přesně z té doby. Milovníka parních monster potěší ten pohled na supící americké stroje a milovníka vláčků potěší ten pohled na lokálku jedoucí širou americkou krajinou... Marvin i Carradine si své drsňáky zahráli skvěle a já obdivuji herecké výkony i v ohledu k náročnosti natáčení, kdy občas bylo skutečně nutno naskakovat na jedoucí vlak či běhat po jeho střeše... Na konci škoda snad jen té kečupoidní krve. Každopádně každé romantické dušičce mohu tento film o tulákovi ,,Jedničce'' a ostře hlídané ,,Devatenáctce'' do Portlandu doporučit byť už kouř z jeho lokomotivy malinko odvál kouř.... Tu vůni uhlí ale v něm stále cítím. Tři lopaty do kotle! * * * (20.04.2016)

Nekompromisní, syrová a přesto svým způsobem romantická pocta vlakovým tulákům - hobousákům. Dokonalý casting v čele s Lee Marvinem, parádní soundtrack a celkové pojetí ryze mužského světa dokáže, myslím, potěšit i dnes. Navíc závěrečný souboj na jedoucím vlaku je krásná ukázka drsné chlapácké akce, která v současné době většině žánrových filmů chybí. Robert Aldrich tyhle filmy uměl. 80%. (07.07.2020)