Anjel skazy

Jistě, samotná premisa příběhu je oděna do absurdity, kdy se několik různorodých lidiček ocitne v pokoji, který je ohraničen neviditelnou stěnou a ve kterém jsou proto nuceni společně nějak přežívat. Avšak v konečném důsledku je Buñuel ryze pragmatický. Snaží se odkrýt společenskou masku jednotlivých aktérů a prozkoumat, co se může stát s člověkem za extrémních podmínek a jak za takových podmínek budou posunuty hodnoty směrem od „civilizovaného“ člověka k divochu/zvířeti. A každý, kdo už má něco od španělského filmaře nakoukaného, musí předem vytušit, že tento myšlenkový experiment neskončí přílišně optimistickými závěry. A přesto mohou mít podobně laděná díla mnoho pozitivní působnosti. Kdyby nic jiného, tak jako podnět k zamyšlení se nad tím, co by se stalo, kdybychom se v této situaci ocitli my. Nebo lépe řečeno v jejích ekvivalentech v podobě války, izolace, či v podmínkách, ve kterých již nad člověkem nevládne hrozba trestu (čili žádný mocenský/represivní aparát), nýbrž veškeré morální otázky leží celou vahou na bedrech každého jednotlivce. Když nad tím tak uvažuji, vlastně se ani nedivím Buñuelovu skepticismu... (24.01.2017)

U tohoto filmu mě po celou dobu napadalo jedno výstižné slovo, totiž "absurdní"! Absurdní tím nejdokonalejším způsobem - chování oněch snobských aristokratů, vývoj událostí, chování lidí "tam venku" - prostě kompletně všechno! Tento snímek může člověk vidět klidně i víckrát a stále bude co objevovat a o čem přemýšlet - kritických narážek a symbolů je tu totiž na každém kroku tolik, že já osobně jsem byla téměř v sedmém nebi (já a moje kritika náboženství jsme si to opravdu dost užívaly). A na závěr naprosto dokonalé zakončení (kostel, ovce - panebože!) mě do toho sedmého nebe už opravdu vyneslo... (12.05.2006)

Tak musím priznať, že z prítomnej smotánky mi nebolo ani zďaleka tak zle, ako z buržoáznej spoločnosti, ktorá mala nenápadný pôvab a zo spodiny vo Viridiane. Anjel skazy nie je tak drásavou spoločenskou kritikou. Je to mysteriózna hračka, ktorá vznikla v dobe, keď ešte nebolo treba vysvetľovať divákom logické princípy, na ktorých zápletka stojí. Dnes by bol film pre svoju nedovysvetľenosť faktu, prečo sa deje to, čo sa deje, asi kritikou a divákmi odmietnutý. Tak si naša smotánka vyskúšala, aké to je byť v koži chudobných, odhodila na čas masky a zistila, že všetci ľudia sú rovnakí. Buňuel si znova neodpustil náboženské symboly, ktoré ma v jeho prípade náramne bavia, pripomenul, že rád točí zvieratá v interiéroch a zabodoval záverom, ktorý je rovnako vtipný, ako mrazivý. Predstava toho, čo nasleduje, by možno iného režiséra viedla k natočeniu trojhodinovému filmu, ja si to ale nechcem radšej ani predstaviť. (09.07.2013)

Hororoví scenáristi sa trápia s vymýšľaním dobrých a uveriteľných dôvodov na to, aby mohli zavrieť nejakú skupinku v dome a Buňuel sa s tým nesral. Žiadny dôvod netreba, proste si postavy povedia, že nemôžu ísť von a ti vonku zase, že nemôžu ísť dnu a hotovo. Keby aspoň to izolované prostredie prinášalo nejaké zaujímavé vypäté scény, vycibrené dialógy a skvelé herecké výkony, no nič z toho tu nie je. Pár postáv začne blázniť, pár zomrie, no inak celkom nuda. Nebavilo. (08.03.2019)

Réžia snímku nie je zlá, ale niečo z toho "ostatného", áno. Neviem, či je to scenár alebo už samotný námet. "Uzamknutie tlupy ludí na dlhší čas síce nieje nič originálne (možno na rok vzniku áno), ale je urobené ok. I ked je niekedy chovanie postáv pritiahnuté za vlasy, dá sa to zobrat z nadhladu. Ale nevysvetlenie tej "psychickej" bariréry vo filme pokladám za obrovské mínus. A samotné vykreslenie samotnej bariéry (čo je vlastne gro filmu) je velmi naivné. Nemôžeme cez nu prejst - "chudáčikovia". Slabé 3* len kvoli dobrým hereckým výkonom a celkom ok réžii. Hodnotenie: 50% (16.09.2013)