Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Příběh novicky Viridiany, která před složením řeholního slibu navštíví svého strýce s nevinným přáním rozloučit se se svým poručníkem, netušíc, že všechno se vyvine úplně jinak, je v podání klasika španělské kinematografie Luise Buňuela krutou satirou na náboženské pokrytectví. V roce 1961 byla Viridiana oceněna Zlatou palmou v Cannes, v mnoha zemích se však promítaly pouze katolickou církví cenzurované verze a doma v ortodoxním Španělsku bylo jeho promítání zakázáno úplně. Buňuel nesl svou klatbu velmi těžce a svůj další film Anděl zkázy natočil v Mexiku. Satiricko-surrealistická obraznost Viridiany, jednoho ze stěžejních děl Luise Buňuela, však dodnes řadí toto filmové dílo ke špičkám světové kinematografie. (oficiálny text distribútora)

(viac)

Recenzie (116)

mortak 

všetky recenzie používateľa

První půlka vynikající - odcházející aristokracie, která skrývá za hrou na varhany všechny emoce a pudy, cudná novicka, která ráda pije mléko, ale děsí ze způsobu jeho získávání - vlastně se děsí čehokoliv hmotného, tělesného a přírodního. V druhé půlce trochu vadí Donův syn - nadsamec milující práci, půdu a ženy, mužný ideál všech dob. Ale poslední večeře chudáků je opravdu delikatesou. ()

corpsy 

všetky recenzie používateľa

Buñuelovo nahliadnutie na kresťanskú tematiku je ozaj silné. Oddaný cirkvi zrejme s podobným pohľadom súhlasiť nebudú ( veď prečo by aj mali, nikdy nebudú chcieť prijať pravdu, aj keď im bude sedieť na hlave ), ale musia uznať, že režisér sa s námetom pohral dokonale. Z dobrotu na žobrotu. Po tomto snímku, už asi nikdy nedám houmlesákom ani milý pohľad. ()

Reklama

Melies 

všetky recenzie používateľa

9 / 10 Výnimočný film, ktorým sa treba takpovediac prehrýzť, no odmena je viac ako sladká, resp. trpká, podľa toho ako sa na to pozeráte. Bunuel perfektne vystihol atmosféru vidieka, všetko pôsobí prirodzeným až očistným dojmom a nič nás neruší pri ponáraní sa stále hlbšie a hlbšie do jednoduchého, no silného príbehu. Celý film je tak okúzľujúcou skladačkou nezabudnuteľných momentov, ktoré však do deja nie sú vložené samoúčelne, ale každá z nich prikladá ruku k dielu a dokopy tak tvoria jeden z klenotov svetovej kinematografie. A skoro by som zabudol na to najpodstatnejšie, na postavy. Tie sú napísané a vykreslené s takým kumštom, že musíme pred pánmi Alejandrom, Bunuetom a Galdósom (scenár, scenár, autor predlohy Halma) len pokorne skloniť hlavy. Bravó, ešte raz bravó!!! ()

MM11 

všetky recenzie používateľa

Traumatizující vylíčení nelidskosti v níž blikající světílko míru bude nakonec i Vám připadat naivně a zbytečně. Kontroverzní Luis Buñuel neoficiálně útočil na oficiální pevnosti moci s níž katolickou církev strefoval soustavně, kdy se ke konci filmu zdá, že argumenty už ani potřebné nejsou. Čistá novicka Viridiana působí od počátku až děsivě v řetězci života (pro ní plného krutostí), její pomoc degradují sami pomáhaní chudáci, bližní jdou s arogancí přes lidské zásady a pomoci se nedočká Viridiana ani u své oficiální vrchnosti. Právě ta a koneckonců Viridiana samotná (je přes všechny útrapy stejně ortodoxní, tj. fanatikem) působí dojmem nejhoršího zla -> vždyť chudáci pomoc dostat nemůžou (jejich řádění u hostiny) a bližním stačí přehlušit chorály odpovědnosti moderní hudbou. Má Viridiana vůbec právo chtít tohle změnit? Buñuel ji dal velice cynickou odpověď.... ()

Pohrobek 

všetky recenzie používateľa

Tak u tohoto filmu se církevní nelibosti divit nemůžeme a reakce frankistického Španělska se dala lehce předvídat. Film vlastně neútočí proti pokrytectví či jiným tak často napadaným vlastnostem všech možných církví, nýbrž proti podstatě katolického milosrdenství a odříkavého života jako takového. Jedná se o neuvěřitelně nepříjemné realistické odsouzení jakékoli mystiky náboženství, tou nejbolestivější možnou formou. Ale ať s jeho poselstvím souhlasíme, nebo ho rozhodně odsuzujem, jistě v nás zanechá silný dojem. Zajímavé je srovnání poslední hostiny a řádění bědných s podobnou scénou ve Formanově Přeletu, která vyzní vysoce humanisticky; tato je oproti ní ostře útočná a beznadějná. ()

Galéria (45)

Zaujímavosti (13)

  • V pôvodnom konci Viridiana (Silvia Pinal) zaklopala na dvere svojho bratranca, vstúpila a dvere sa za ňou pomaly zavreli. Túto verziu odmietli španielski cenzori. (Bilkiz)
  • Kritikmi zvolený za najlepší španielsky film v roku 1996 k storočnici španielskej kinematografie. (Bilkiz)
  • Scenár bol pôvodne schválený španielskymi úradmi s niekoľkými malými zmenami. Hotový film nemali možnosť vidieť, kým sa nehral na filmovom festivale v Cannes, kde získal Zlatú palmu. Napriek tomu boli z toho, čo videli, dostatočne zdesení, aby film zakázali. (Bilkiz)

Reklama

Reklama