Andalúzsky pes

Surrealismus měl podle mě zůstat hezky na malířském plátně a ne se cpát do filmu, to, co funguje perfektně v jednom médiu nemusí fungovat v jiném. Nemám nejmenší tušení, co tím chtěl básník říct... Nejspíš nic a to je ten problém. Na Dalího obrazy se moc ráda podívám a líbí se mi, Dalího filmový počin hodnotím tak vysoko zejména za odvahu a snivost. Tenhle šílený zhmotněný sen je sledem naprosto nesouvisejících scének a zřejmě má v divákovi "jen" navozovat různé pocity - zhnusení, strach, extázi, ... (což se mu i povedlo). Nicméně není to můj šálek kávy, jednoduše nepochopím, PROČ být za každou cenu iracionální, co to komu přinese, jak to koho obohatí? (10.12.2009)

Nielen obrazy Salvadora Dalího, ale aj film je dôkazom toho, že existujú ľudia, ktorý si nerobia starosti s racionalitou, svetovým poriadkom, chodom vecí tak, ako si to istá doba a jej elity predstavujú. V podstate sledujeme rôzne výjavy, v ktorých niekto súvislosť nájde, iný ju tam bude hľadať márne. Hlavným cieľom bolo nepochybne šokovať, hlavne čo sa týka scén s ľudským okom a rukou. V dnešnej dobe bežné scény museli v tej dobe zanechať v spoločnosti značnú odozvu a tak sa tvorcom určite podarilo to čo bolo ich hlavným zámerom. Hviezdička navyše za skvelú hudbu v podaní frankfurtského orchestru, takže nakoniec to má Andalúzsky pes za 5. Zaujímavý počin. (29.03.2018)

„Surrealismus je čistý psychický automatismus, jímž má být vyjádřen, ať slovně, ať písmem nebo jakýmkoli jiným způsobem, skutečný průběh myšlení. Diktát myšlení s vyloučením kontroly vykonávané rozumem mimo jakékoli estetické nebo mravní zaujetí.“ To je definice surrealismu podle Bretona (autor manifestu surrealismu). Samotná tato citace nám odkrývá podstatu, jaký film je, neboť ANDALUSKÝ PES je vrcholným dílem surrealistického snažení 20. let. Pokud jde o film, můžeme to tvrdit téměř s jistotou. O tomto díle jsem četl, že vzniklo na základě snových vidění režiséra Luise Buñuela a Salvadora Dalího. Společně se domluvili, že by ze svých snových vizí mohli udělat film. V duchu surrealistického „volnomyšlenkářství“ dali dohromady nahodilé představy, které nemají dějové, časové ani logické souvislosti. Jsou to stavy lidské mysli, které se náhodně objevují jako asociace nebo nálady člověka. Zdroje těchto asociací a nálad se nehledají, což způsobuje chaos. Právě v tom je schována ona absence rozumové kontroly. Prvotní ryzí vize bez jakékoli pozdější úpravy. Časová nedůležitost je ve filmu zdůrazněna chaotickými časovými skoky. K navození bizarních představ často surrealisté využívali znalosti Freudovské psychoanalýzy. Některé záběry dávají vzpomenout na halucinogenní experimenty 60. let. I v době o 30let později se objevovaly často umělecké subjekty ať už v hudbě, filmu nebo výtvarném umění, které nesly prvky surrealismu. To vypovídá o mnohem větší šíři záběru a vlivu tohoto uměleckého směru, než je mu běžně připisováno. Je to směr, který můžeme sledovat i v dnešním světě. Nevymřel ve 30. letech. Andaluský pes je uměleckým dílem, jehož uměleckost ještě vyzdvihuje jeho stáří a němost. Je to dílo prověřené časem. Pro mě to ale není film, který by mě bavil nebo mě nějak obohatil. Byl jsem rád, že to má jen 16 minut, což byl asi jediný důvod, proč jsem to dokoukal do konce. Přesto tomu dám 5 hvězdiček, neboť nechci pošlapávat opravdové umění jen z důvodu, že mě osobně neoslovuje. (09.12.2010)

Líbí se mi představa, jak lidé na tohle šli do kina, a hned v první scéně na ně vystartovalo rozříznuté oko. V té době to muselo být neskutečné. On je to dost silný zážitek i v současné době. Film "Andaluský pes" mi nepřijde až tak nepochopitelný, spíše mám pocit, že tohle je takový asociační surrealismus, kde se to, co je v hlavě, objevuje i v realitě a tím to přestává dávat smysl. Tím je to krásné. Scéna s ženou, která se nenechá svést mužovým chtíčem, je toho krásným důkazem. Na svou dobu neskutečně odvážný film, u něhož jsem rád, že nezůstal někde zapomenut nebo ztracen. (25.04.2014)

Tento experimentálny kraťas bol buď oničom alebo o príliš veľa nesúvisiacich veciach naraz, zobrazených na malej ploche. Nebudem dávať vysoké hodnotenie len z úcty k tvorcom alebo s prihliadnutím na dobu, v ktorej bol film natočený. A predovšetkým kvôli tomu, že mohol byť omnoho lepší keby jednotlivé zaujímavé obrazy boli čo i len trochu rozvinuté alebo by aspoň mali spoločného menovateľa, ktorého by sa mohol divák chytiť. Ale keďže ide o surrealizmus, môže tam byť zjavne hocičo a aj bolo. Jednu hviezdu dávam za hudbu a druhú (a tú dôležitejšiu) za nápaditosť, ktorou si Andalúzsky pes predsa len čiastočne vedel získať moju pozornosť. (12.06.2012)