I Wanna Dance with Somebody

V Bohemian Rhapsody som sa dozvedel vlastne všetko o osude skupiny Queen. Tu som sa nedozvedel do hĺbky nič. Akurát to, že na moje prekvapenie aj pani Houston mala lesbický vzťah, ale keďže sa čerpalo z knihy, ktorú napísala priamo jej partnerka Robyn Crawford, niet divu, že sa tomu dáva veľmi silný priestor. No a potom z toho zvyšku to tak na 80% bolo samé jódlovanie a podobné zvuky, ktorými ona vládla veľmi dobre a niektoré pesničky sú fakt že špička, ale na to mi stačí YouTube. No a o problémoch s drogami, ktoré ju stáli život, i s chlapom, to sme všetci notoricky vedeli. Vo filme však nikto ako narkoman nevyzeral. Nedostatok tu vidím aj v tom, že režisér nedokázal z jej príbehu prezentovať ani jednu emotívnejšou scénu, čo pri tomto životopise je hanebné nevyužitie príležitosti. Každý dokument predčí tento film. (10.02.2023)

Nemám hudební sluch a ani neposlouchám hudbu, kterou se prezentovala právě ústřední hrdinka tohoto snímku, ani jedno ale nic nemění na faktu, že naprosto bezpochyby považuji Whitney Huston za zpěvačku s největším hlasem všech dob, a právě o to víc mě mrzí, že její životopisný film dopadl takto vyloženě mizerně, ba co víc, já si dokonce dovolím až tvrdit, že se možná jedná o jeden z nejslabším životopisných filmů vůbec, a to prostě zabolí. Tady je totiž špatně snad úplně všechno, nejhorší nicméně je ovšem to, že celý tento snímek nemá absolutně žádnou vypovídající hodnotu, že se z něj divák nedozví ale lautr vůbec nic, o nikom, o ničem, prostě to jen působí jako totálně zpackaný sled jakýchsi událostí ze života jedné celebrity, bez toho, aniž bych se o ní cokoliv blíže dozvěděl, o jejích pohnutkách, o její povaze, o jejích pocitech, a to vlastně platí i pro všechny ostatní, o vztahu s vydavatelem, s rodiči, s partnery, po nepříjemných věcech ze zpěvaččina života se tu pak navíc jen zlehoulinka pohupskává, s cílem hlavně neublížit, nepošpinit, a především, a to mě naštvalo ze všeho nejvíc, tu naprosto, ale jako že fakt naprosto nefungují emoce, kterými byl život Whitney Huston doslova prošpikovaný skrz naskrz, jenže tady se to o ně ani neotřelo, takže celé je to jen totálně chladně odvyprávěná rychloexkurze, ze které si publikum neodnese nic, kromě informace, že se jednalo o skutečně OBROVSKÝ hudební hlas, ale to ví většina i bez této bídnépodívané. No a abych tu svou nespokojenost vyčerpal do poslední výtky, tak ani obsazení ústřední herečky nebylo podle mě tou nejvhodnější volbou, chyběla jí jak krása, tak charisma a k reálné Whitney se nepřiblížila ani na kilometry. Ne, tohle prostě není opravdu ani trochu povedený životopisný film a já ho dokonce považuji až za nedůstojný vzhledem k jménu, kterého se týká. (19.05.2024)

Tvůrcům se nádherně podařilo převést na plátno ten božský dar, který Whitney měla, i její cestu životem. Beru to jako krásnou poctu této jedinečné zpěvačce. Kdo neměl styl Whitney rád, těžko může očekávat že bude filmem nadšen. Hudba zde hraje prim a zvuk v kině nic nenahradí, takže za mě skvělý zážitek. (08.02.2023)

Tento životopisný film o Whitney Houston sa riadi podľa vzorca bez jediného zaujímavého dodatku, pokrývajúci ikonickú kariéru v jej celistvosti bez toho, aby trávil čas kopaním pod povrch alebo zamerať sa na jeden uhol jej života. Réžia Kasi Lemmons je technicky zdatná, pričom najvýraznejšou štylistickou voľbou je dokumentárny štýl, ale ktorý moc v skutočnosti nefunguje. Film tiež vyzerá a pôsobí ako televízny, čo není dobré. 5/10 (01.09.2023)

Nedožila se padesátky, ale život měla kromě hudby sakra zajímavý a místy poměrně drsný. Hlas měla výjimečný, se zdravým úsudkem to bylo na štýru. Režisérka Kasi Lemmons (která je mimochodem tou policajtkou, které v Živém terči provrtá břicho Arnold Vosloo) si nevybrala nějaký úsek Whitneyiny kariéry, ale pojímá ji celkem komplexně, ač tedy do problematických témat zase tak moc nevrtá. Jak závislost na drogách, tak toxické rodinné prostředí či chování jejího osudového muže jsou spíš o klouzání po povrchu, protože většinu času trávíme na pódiu, v nahrávacím studiu nebo v pozitivnějších momentech její kariéry. Necítíme ovšem, že bychom seděli v první řadě nadupaného koncertu, ale spíš někde vzadu, a navíc s Wikipedií v ruce. Prostě si odškrtáváme důležité milníky jejího života a opatrně našlapujeme okolo citlivějších témat. I třeba její vztah s asistentkou Robyn je nedořečený. Lemmons se holt až zbytečně drží v okoukaných kolejích. Dna dosáhl třeba i Freddie Mercury (Bohemian Rhapsody) nebo Elton John (Rocketman), ale v obou případech měly filmy atmosféru, energii, hloubku, živelnost… pak bych šel i na čtyři hvězdy. Každopádně Naomi Ackie odvádí solidní práci, nastudovala řadu detailů, naštěstí ale (při vší úctě by to stejně nedala) slyšíme v drtivé většině písní hlas skutečné Whitney. Škoda jí. (07.03.2023)