Hry o život: Balada o hadoch a vtáčatkách

Nečekal jsem moc a v případě jedničky Garyho Rosse jsem dostal velmi sympatický a vizuálně syrový únik od reality. Pak přišel Francis Lawrence a k látce už nikoho nepustil. Přinesl dospělejší i cyničtější pokračování, i zbytečně na dva díly rozpárané finále. Neříkám, že je rutinér Ross výrazně lepší režisér než rutinér Lawrence, ale za mě šlo víceméně o umně natočenou nudu. No a teď je tu prequel k původním čtyřem filmům, ve kterém se setkáváme s mladým Snowem a odkrýváme jeho osud desítky let před Katniss a Peetou. Budoucí ultrazlý prezident patří mezi nejšikovnější studenty a dostává šanci/zkoušku stát se mentorem nejnovějších účastníků Hladových her, aby přežili a ideálně vyhráli. Jenže… zavedená značka nefunguje hlavně po stránce postav. Jsou nudné, vývoj či vztahy mezi nimi nefungují. To už jde za Lawrencem, stejně jako fakt, že pár dějových linií je nezajímavých či neukončených. A je jedno, zda zrovna odněkud vyskočí lehce otravná Viola Davis nebo uzpívaná (tudíž ještě otravnější) Rachel Zegler. Ani audiovizuálně to není žádná hitparáda (samotné hry divácky atraktivní nijak zvlášť nejsou). Přebývá dialogů, chybí emoce, monstrózní stopáž ani nekomentuju. Je možný, že jsem si i lehce zdřímnul... (02.02.2024)

Tohle se za mě vůbec nepovedlo. Oproti knížce, kde se dá myslím v rámci Young Adult žánru mluvit o slušném příběhu vykreslujícím vznik antihrdiny, mi film připadá jako totální misinterpretace a trochu výsměch předloze. Nemluvě o tom, že i kdyby člověk úplně odhlédl od knížky a všechno bral s nadhledem a odstupem, tak je to jen ztěží dokoukatelný, velmi chotický film, který zapomenu, že jsem viděla ve chvíli kdy jsem odcházela z kina. Jestli Vás někoho zajímá, jak se ze Snowa stal ten Snow, kterého potkáváme v Hunger Games triologii, tak si přečtěte knížku, věřím že filmová adaptace to nemůže pomoci pochopit nikomu. (17.11.2023)

Výborná young adult dystopie. I když nejsem znalec světa Hunger Games (kdysi dávno jsem viděl první díl), Balada o ptácích a hadech funguje jako samostatný snímek úplně v pohodě. Tom Blyth a Rachel Zegler táhnou film dopředu, i když si publikum v poslední třetině musí zvyknout na náhlou žánrovou změnu, která asi ne každého úplně uspokojí. Velký dík za četné záběry Toma Blytha bez košile, jsem za to vážně vděčný. (18.11.2023)

Upřímně jsem vlastně chvíli i uvažovala, jestli nedat 4*, z nějakého důvodu mě film dokázal vtáhnout a nenudila jsem se ani chvíli. Strašná škoda té závěrečné části, ta pro mě měla potenciál být tou nejzajímavější, protože měla ukázat celkový přerod hlavní postavy a věřím, že na papíře to muselo vypadat osudově. Jenže na to, že film má 157 min, tak ta závěrečná část je děsně zkratkovitá. Věci se dějí rychle a jakoby mezi scénami nějaké další scény chyběly, nové postavy se objeví tak rychle, jak rychle zase zmizí a divák nemá absolutně šanci se v nich pořádně vyznat. Momenty, které by měly být emocionálním vrcholem filmu, vyznějí hodně do prázdna, protože už na ně jednoduše není čas. A pro ty, co nečetli knihu, tak samotný závěr musel působit hodně zmateně. Já celkově Hunger Games v rámci žánru young adult řadím mezi to lepší a troufám si říct, že tahle část je lepší než obě části závěrečných původních Hunger Games, jen to prostě mělo potenciál být lepší. Možná, kdyby se tvůrci nesnažili za každou cenu být téměř doslovná adaptace, já patřím mezi ty, co tvrdí, že doslovná adaptace neznamená nejlepší adaptace, protože prostě některé věci, co fungují v knize, nemůžou fungovat ve filmu. Celá kniha stojí hlavně na vnitřních monolozích hlavního hrdiny a chce to sakra dobrého scénáristu, který by to dokázal přenést na plátno. Ale jinak vlastně pokud máte Hunger Games rádi, tak si myslím, že i v této časti si to svoje najdete. Hodně mě taky překvapil Tom Blyth, pro kterého si myslím, že by tohle mohla být vstupenka do Hollywoodu. (18.11.2023)

Už je to bezmála 12 let (!!!), kdy se hrdinkou všech dospívajících dívek stala Jennifer Lawrence jako Katniss Everdeen, hlavní postava filmové a knižní série Hunger Games. Režisér tří dílů se do dystopického světa vrátil a natočil prequel, který se odehrává přibližně 60 let před příběhem Katniss. A tento prequel patří k tomu nejlepšímu, co v sérii vzniklo. Ústřední postavou Balady o ptácích a hadech je nadějný mladík Coriolanus Snow, ze kterého se o desítky let později vyklube ďábelský prezident Snow. Mladý Snow se ale musí padouchem teprve stát a vývoj jeho postavy je radost sledovat, zejména díky výkonu dosud méně známého Toma Blytha a jeho chemie s Rachel Zegler, která ztvárnila Snowovu svěřenkyni Lucy. Velkou roli ve filmu hraje trochu nečekaně zpěv, protože ale Rachel zpívá velmi dobře (jak jsme mohli slyšet v nedávném West Side Story), nejsou pěvecké scény vůbec na škodu. Snímek je napínavý od první do poslední minuty, pochválit si zaslouží také výprava a kostýmy. Jenom tu šílenou dvě a půl hodiny dlouhou stopáž si tvůrci mohli odpustit, jinak se ale jednalo o jedno z nejpříjemnějších filmových překvapení minulého roku. (03.01.2024)