René - The Prisoner of Freedom
Réžia:
Helena TřeštíkováScenár:
Helena TřeštíkováKamera:
David CysařHudba:
Tadeáš VěrčákHrajú:
René PlášilObsahy(1)
Jeden z nejznámějších českých kriminálníků je zpět. Nenapravitelný recidivista René s blednoucím tetováním „Fuck of people“ na krku s příchodem padesátky tak trochu dospívá a bilancuje. Postupně zjišťuje, že i jeho život je příliš krátký na to strávit ho za mřížemi. Od premiéry původního filmu, oceněného Cenou Evropské filmové akademie za nejlepší dokument, se za každou cenu snaží vyhnout vězení. A pouští se do vztahů, které mají šanci vydržet i déle než pár týdnů. Jeho sžíravý postoj vůči systému mu však zůstává. Přesto se René proměňuje a Helena Třeštíková je opět u toho. V prvním dokumentu z roku 2008 diváci sledovali Reného od jeho sedmnácti do sedmatřiceti let, nyní byl v hledáčku kamery dalších třináct, dohromady neuvěřitelných třicet tři roků. (Aerofilms)
(viac)Videá (1)
Recenzie (31)
Časozbernú tvorbu Heleny Třeštíkovej zbožňujem a vyhľadávam tak dlho, že sa toľkých rokov nedožijú ani niektoré psie plemená. Čím viac som toho od nej však videl, tým väčší niekedy mám problém nesúdiť niektorých jej protagonistov. Možno je to dané tým, že starnem, neviem, no už ma proste nebaví sledovať blbcov. Sú všade okolo nás, nie je na nich absolútne nič výnimočné, tak prečo o nich natáčať filmy? Najvypuklejší je tento problém asi práve u Reného. Už jeho prvý celovečerák z r. 2008 ma iritoval. Nie nízkou kvalitou. Naopak, bola to klasická třeštíkovina. Lež samotným ústredným antagonistom. Snažil som sa mu porozumieť. Nevydalo. Proste magor. O takých ľuďoch ma nebaví pozerať filmy. Takže do „dvojky“ sa mi nechcelo, no aby som mal Třeštíkovej tvorbu skompletizovanú, šiel som do toho. A prvých 70% stopáže to bolo fakt o nervy. Len som krútil hlavou. Manželka môže potvrdiť, že až do susednej miestnosti, v ktorej sa v tom čase nachádzala, bolo počuť moje pindanie, hlasné odsudzovanie a azda možno (nepopieram) nadávky. Jasné, nie je to chyba režisérky. To je snáď každému jasné. Nejeden raz som sa však v duchu (ale i nahlas) pýtal, aký má zmysel natáčať filmy o exotoch. Potom som si ale uvedomil, že asi má resp. kto som, aby som o tom rozhodoval? Nech si každý samozrejme natáča čo chce. Ja ale následne mám právo povedať, či sa mi výsledok páči alebo nepáči. Našťastie ku koncu, ako sa René pomaly blíži k päťdesiatke, sa situácia zlepšila a začalo to konečne byť o niečom. I tak ale nechápem jeho životným rozhodnutiam. Pripadá mi to tak, že Reného najväčším problémom je jeho (údajná) inteligencia, kvôli ktorej neustále premýšľa, ale nad blbosťami a nie nad tým, ako si nájsť cestu k vlastnému synovi. Podobného farizejstva je film plný. Poviete si: no a? Třeštíková má predsa právo zaznamenať život takého človeka. Jasné, že má. No mňa tým neuchváti. Takéto typy poznám a poviem vám na rovinu, nie je na nich nič zaujímavé. Áno, na prvý pohľad môžu pôsobiť charizmaticky, ale je to iba klam. Strašne sa snažia vyzerať ako fenomény, lež v skutočnosti sú prázdni, nestoja za pozornosť. René skutočne nie je jediný alkoholik, zločinec a stroskotanec na svete, ktorý vie čítať. Fakt nie. Možno by bolo lepšie, ak by režisérka pitvala „jeho“ ženy, pretože mnohí diváci určite nepochopia, prečo ich priťahuje ako svetlo komáre. ()
Že je paní Třeštíková členkou oscarové akademie, to je zcela správně. Dá se říci, že jsem on ní ještě nikdy neviděl špatný film. Jsem rád, že své silné protagonisty sleduje i po premiérách jejich celovečerních filmů, co víc, že dokáže natočit pokračování, které se nesnaží jen pokračování natáhnout, nýbrž je smysluplným druhým dílem, který vede odněkud někam. To je i Reného případ, kde máme šanci vidět ho, kde jsme ho zanechali před patnácti lety, ale i to, kam ze svého bohémsky pozitivního života dospěl a to do letargických let. Jen tak dál, paní Heleno. ()
Zbytečný dovětek dobrého dokumentů z roku 2008. Filozofické kecy Reného mě jednoduše nezajímají. Ten člověk to nemá v hlavě úplně v pořádku, a i když s věkem získal trochu rozumu (a krásnou přítelkyni, nad jejíž výběrem partnerů zůstává rozum stát), jednoduše tady není co natáčet. Nic se totiž neděje. A René není tak zajímavý exemplář jako Katka. ()
Příběh známého kriminálníka stále nedospěl do happy endu i když obráží besedy, promítání, podpisové akce či třeba Show jana Krause. Tématem tohoto druhého dílu je vliv mediální slávy. Jeho partnerky mají podivný vstupní filtr na muže. Jedna se svěřuje "mám ráda nejistotu". Zřejmě v Reném vidí romantického hrdinu, kterého obdivuje. "Čistého svědomí se nenajím“ říká kriminálník. Strávit s touto postavou 100 minut pro mě rozhodně není příjemné. ()
Paní Třeštíková pokračuje ve sledování osudů Reného Plášila. Ten se snaží žít mimo zdi nápravných zařízení a zařídit si něco jako obyčejný život. A dočasně se mu to i daří. Jeho přitažlivost pro mladé krásky mi je sice záhadou, ale ani ta nejspíš nevydrží věčně. Dokument je pěkně udělaný, jen to už prostě není tak zajímavé jako první díl. ()
Galéria (10)
Zaujímavosti (1)
- Natáčanie filmu prebiehalo v mestách České Budejovice, zámku Hluboká nad Vltavou, obci Drahonice a na nádraží Lubenec. (dyfur)
Reklama