René

Divák je u podobných filmů na rozpacích - má hodnotit práci režisérky, komentovat hlavní postavu nebo oboje...? Třeštíková samozřejmě opět odvádí úžasnou práci - V průběhu dvaceti let (rámovaných korunovacemi dobových panovníků) skvěle zachycuje osudy a vývoj recidivisty, kterého neustále svrbí ruka, nechce se mu pracovat, dělá voloviny a většinou tráví čas za mřížemi. Proti filmařině jako takové bych měl výtek minimum, ale jak hodnotit hlavního hrdinu - člověka, kterého blíž neznáte a jediný kontakt s ním zprostředkovává toliko kamera? Nabídnout můžu pouze dojem, který jsem při sledování filmu nabyl - a ten není nijak lichotivý. Viděl jsem člověka, ze kterého čišela ublíženost, alibismus a nesnesitelná dávka egoismu. Za svým zpackaným osudem vidí kdekoho, ale reflexi vlastních chyb se raději vyhýbá. Společnost obviňuje z pokryteckého moralizování, ale to jen proto, že jemu samotnému je jakýkoli koncept morálky cizí (jeho myšlenkové pochody neustále oscilují kolem hrany zákona - viz jeho podnikatelské pokusy). Celou dobu na mě působil dojmem, že si na něco hraje. Neustále se v recenzich a komentářích vyzdvihuje jeho inteligence a "schopnost formulovat svá stanoviska/pocity", ale upřimně řečeno... Viděl jsem jen výkřiky a nepříšliš podnětné myšlenky, které většinou směřovaly k sebeobhajobě... Žádné úvahy, které by omračovaly pronikavostí (viz jeho dopisy Heleně a ukázky z knih). René je sečtělý a má skvělou paměť, ale z jeho slov čišela spíše snaha nadřadit se nad ostatní vězně a bachaře než nějaká přílišná chytrost... Určitě to není nějaký český Cyrus Grissom :D Prostě klasická póza. Takových lidí mezi námi žije nepočítaně, jen třeba už v šestnácti neuklouzli na šikmé ploše. René měl bezpochyby smůlu - na rodiče, na prostředí, ze kterého pocházel.. ale na to se nedá všechno svést. Omlouvám se za tu dojmologii, ale to je moje interpretace portrétu, který se Třeštíkové opravdu povedl! Určitě stojí za vidění. (11.03.2009)

V tomhle dokumentu mě popravdě nejvíc nezaujal život nepolepšitelného krimálníka Reného, ale právě vztah který k němu režisérka zaujímá. Odpověď na to, do jaké míry může podobný vztah, natáčení ovlivňovat osud člověka, zvláště při časosběrném natáčeni sice nedostáváme, zato vžak můžeme prožít 20 let ve společnosti člověka, pro něhož se kriminál stal domovem. (14.03.2009)

"Konvence jsou na nic. I v literatuře. A morálka? Tu vynechávám, nechám jen syrovost, pravdu a trpkost. Pokrytci slovo morálka milují. Seru na ně, stejně jako oni na mě. Proč žádná část mýho zasranýho života nedopadla dobře? To neví nikdo. Ani Bůh. Bůh má volno a čte si porno. Jo, třeba to, co nafotila moje poslední holka". To jsou myšlenkové pochody nenapravitelného recidivisty Reného Plašila, který ani před kamerou nedokázal prezentovat náznak snahy stát se slušným člověkem. Autorce nelze upřít snahu a mozoly při práci na tomto dokumentu, ale dvacet let sledovat osudy zbytečného individua mi připadá jako energie vynaložená poněkud neúčelným směrem. (13.01.2016)

Jako chápu, že když někdo začne točit časosběrný dokument tak že se nikdy neví, co že z toho jako na konci vyleze. Proč ale z toho takřka vždycky vyjde portrét trosky, která si pomníček ve formě životopisného dokumentu vůbec nezaslouží? Měla vůbec někdy Třeštíková štěstí, že by z toho časosběrný vylezl portrét někoho, kdo lidstvu reálně něco kloudného přinesl? Někoho, kdo život nepromarnil? A ten konec? Jako WTF? Pozor spoiler: 🎬👩‍🦱👨‍🦱🚭🍸💊🚔🔒👩‍⚖️💼👨‍💼🏫👨‍🦱📚🕵️‍♂️🚔👨‍🦱🔒🔍🕰️👮‍♂️👨‍🦱🔒🎥💥👫💔👨‍⚕️💉👮‍♂️👩‍⚖️👨‍🦱🔒 (29.03.2023)

Trochu zklamání. Čekala jsem od tohoto časosběrného dokumentu něco víc. Moje chyba! Co taky lze očekávat od filmu, jehož hlavní hrdina je v průběhu zhruba dvaceti let permanentně zavřený v kriminále? Neustálé střídání pobytů venku a v "base" a já se začínala nudit po čase. Z toho pravidelného stále se opakujícího koloběhu opouštění a opětovných návratů do vězení. Nemastné. Neslané. Průměrné. (22.09.2008)