Dívka

Obmedzenosť priestoru a postáv v kombinácii s dejom, riešiacim problematiku rasizmu sa zdá, že každá z postáv bude mať jednoznačné typologické sfarbenie. Buñuel to však znejednoznačnil. Voči všetkým rovnako otvorený farár, prijímajúci všetky ovečky do svojho košiara, bez ohľadu na farbu pleti si tak dá pretočiť matrac na posteli, potom, čo sa dozvie, že na nej spal černoch. Správca rezervácie má v rasových otázkach zdanlivo jasné, dobrý černoch-mŕtvy černoch. Jeho proti černošský postoj ale dokáže prevrátiť jeho libido. Hriešna láska k neplnoletej dievčine nalomí jednoznačne odsudzujúci postoj. Rasovo zadubený násilnícky vidlák z pevniny pred černochom nečakane vyjaví jeho skutočné pocity k čiernym - je mu ich ľúto. O mladučkú dievčinu má záujem každý - ona sama azda sama nevie, čo by presne chcela. Nečudo, že režisér si vypočul rozsudky zo všetkých strán. Novinári ho chceli povesiť na kandeláber. Ak totiž niekto spochybní jednoznačné predstavy a postoje, stáva sa terčom útokov a morálnych odsúdení. Azda vďaka tejto nejednoznačnosti charakterov a ich vzájomnej interakcii sa jedná o jeden z najlepších filmov s témou rasizmu. (20.10.2020)

Nebol by to Bunuel, aby aj v prípade filmu zameraného na rasizmus, nevymenil zbytočný sentiment za svojský cynizmus. Frázami ako nigger alebo white, či black trash sa to tu len hemží. A vy budete raz nenávidieť toho, a inokedy zase onoho belocha. Pretože falošný moralizmus a pokrytectvo je rovnako príšený ako priamočiare násilie a to druhé vyplýva z toho prvého. Bunuel neprezrádza vek dievčaťa, ale ponúka geniálne scény ako jej prechádzku v lodičkách kombinovanú s detským poskakovaním. No a čo Miller? Aká je jeho skutočná motivácia? Nie je jeho náhle precitnutie iba strachom zo závažného a oprávneného obvinenia zo strany kňaza? Bunuel necháva viacero otázok otvorených, ale tých správnych, nad ktorými by mal divák po filme popremýšľať. (09.08.2017)

Velmi dobrý film, který mě hodně oslovil a vzdáleně připomněl některé knihy Borise Viana, které též zpracovávají téma rasismu (jako např. Naplivu na vaše hroby nebo U mrtvých na barvě kůže nesejde). Od Buñuela mám sice radši jeho pozdní filmy, ale tento mě také dostal. Ten jednoduchý příběh je strašně silný a přímo člověka zasáhne svým humanistickým vyzněním; samotný závěr je potom velmi dojemný - obzvlášť pokud máte celou dobu neblahé tušení, že tohle nemůže dopadnout dobře, o to víc vás může potěšit. Obě hlavní postavy jsou velmi zajímavé - zatímco Miller je na začátku vykreslen dosti negativně, a později udělá ještě další věci, které mu na sympatiích moc nepřidají, nakonec si reputaci v podstatě zachrání (až na jeden "vroubek", který zůstane viset ve vzduchu), Traver je oproti tomu od začátku neuvěřitelný sympaťák, kterému musíte okamžitě držet palce - kromě nespravedlivého nařčení ze znásilnění čelí i Millerovým rasovým předsudkům, a on si z toho přesto nic nedělá, a ještě vesele vyhrává Evalyn na klarinet (btw. dívka, ač titulní postava, zde zase tak velký význam nemá - zásadní konflikt se odehraje mezi bělochem a černochem). Vlastně by mi asi i stačilo, kdyby si film vystačil jen s těmito 3 postavami, ale on k nim přidává ještě 2 muže, kteří v ději zafungují jako katalyzátor dalšího děje, a celé to prostě funguje absolutně bezchybně, a je to dokonale srozumitelný film, který i po těch letech stojí za vidění a neztratil nic na své nadčasové působivosti a čistotě filmařského výrazu. UPDATE 1.10.2019 - Na podruhé se mi to líbilo ještě víc než tehdy před 5 lety a velmi obdivuji Buñuela za to, jak mistrovské filmy přivedl na svět. Dívka si skutečně vystačí jen s málo prostředky, ale o to větší silou dokáže zapůsobit. Myslím, že je velká škoda, že ten film má na ČSFD tak málo hodnocení a že ho nevidělo víc lidí, protože by si to zasloužil. (08.09.2014)

Trochu jsem se třásl z toho, co mám od Luise Buñuela čekat, ale tohle je naprosto něco jiného, než jsem si myslel. Hlavně to není nic surrealistického, ale naprosto realistický film, který má nesmírně silnou výpověď. Krásně zahrané postavy a ukázka toho, že předsudky a nenávist jsou silné motory. Ale možné, možná někdy nevítězí. (31.03.2015)

Správní chlapi se vždycky dohodnou, aby každý měl to svoje... Dospívající dívka Evie (Evelyn či Evalyn), která ani neví, kolik jí je let, se taky neztratí. Život na ostrově se maličko pohnul a zavlnil, jako vždycky, když někdo připluje a potom zas odpluje. Film o tom hovoří jasnou řečí, není třeba se něčeho domýšlet, nad něčím bádat, vlastně není ani třeba o tom diskutovat. Pozn. 1: Pokud existuje pojem filmová literatura (nikoli literatura o filmu), pak je tento film možno zařadit mezi slabikáře (ovšem nikoli v pejorativním smyslu). Jsou zde jasně (byť především pro mladší ročníky) uvedeny pojmy jako "rasová nesnášenlivost", "láska k nezletilým", "režijní vedení dětských herců" a další. Pozn. 2: Osobně mě zaujal Rev. Fleetwood, když si nechal otočit matraci, na které spal Traver. I dnes znám lidi, kteří si nelehnou do postele, v níž spal někdo před nimi, byť by byl stejné barvy kůže, stejného pohlaví a stejně čistotný. I tuhle filosofii nám přinesl konzum (nikoli rasismus). (04.12.2016)