Réžia:
Wojciech Jerzy HasScenár:
Tadeusz KwiatkowskiKamera:
Mieczysław JahodaHudba:
Krzysztof PendereckiHrajú:
Zbigniew Cybulski, Iga Cembrzyńska, Elżbieta Czyżewska, Gustaw Holoubek, Joanna Jędryka, Janusz Kłosiński, Bogumił Kobiela, Barbara Krafftówna (viac)Obsahy(1)
Zábavný historický film Rukopis nájdený v Zaragoze v sebe spája prvky štýlovej kostýmovej komédie, dobrodružného rytierskeho filmu i fantastickej báje s duchmi, s obesencami, so šialencami a s tajomnými princeznami. Bol natočený podľa nevšedného románu veľkého dobrodruha, kniežaťa Jana Potockého, z roku 1815. Román vznikol ako farbisté rozprávanie a súčasne satira na ľudskú pochabosť a poverčivosť. Jeho hlavným hrdinom je mladý Alfonso van Worden, ktorý sa práve dozvedel, že je jediným mužským potomkom slávneho rodu a že ho vybrali, aby plnil veľké úlohy. Film, ktorý rozpráva o náhodnosti ľudského osudu, využíva epizodickú formu rozprávania, voľne prechádza od tragiky k sarkazmu a komike a od reality k fantázii. (MFFK Febiofest)
(viac)Recenzie (35)
Důkaz, že i tak mnohovrstevnaté a žánrově různorodé dílo, jakým je román Jana Potockého "Rukopis nalezený v Zaragoze" (česky Odeon, 1973) lze zpracovat s respektem vůči předloze a přesto vytvořit naprosto osobité filmové dílo. Svéráznou atmosféru snímku kromě výborné kamery a vynikající hudby dotváří i specifický humor a nadprůměrné herecké výkony, i když v hlavní roli bych si dokázal představit i někoho jiného. Zbigniew Cybulski tu na mne působil poněkud změkčile, jeho charizma (nepopiratelné například v "Popelu a démantu") se kamsi vytrácí a v první části tříhodinové verze snímku ho tak trochu zastiňuje Franciszek Pieczka, ve druhé výrazně dominuje herecký projev Leona Niemczyka. Na okraj: jedním z řady režisérů, kteří neskrývali svůj obdiv k Hasovu filmu byl i Luis Buňuel, který způsob vyprávění typický pro "Rukopis nalezený v Zaragoze" několikrát použil ve svých snímcích z přelomu 60. a 70. let - rámcová a vložená vyprávění obsahuje "Mléčná dráha", "Nenápadný půvab buržoazie" nebo "Přelud svobody". ()
Ježíš ( nebo raději "Aláh"?), to mě to ale bavilo! Rukopis obsahuje snad všechny fragmenty, co se mi už jako děcku na doznívajícím středověku líbily, respektive mě děsily a zároveň fascinovaly. Umělecké rytiny, od nichž se nedá odtrhnout zrak, i když jste právě v obležení nepřátelských vojáků. Polohu měnící oběšenci, se kterými se dá i popovídat. Číše vína ve tvaru lidské lebky, ony ty lebky jsou vlastně úplně všude. Španělská inkvizice... Všechny tyto lehce hororové prvky jsou zároveň odlehčeny krásně absurdním humorem, který se minimálně u mě trefil přímo do černého. Vůbec se nedivím, že z toho byl Buňuel posraný! ()
Bývaly doby, kdy jsem na tří až čtyř hodinové filmy koukal neustále. Dnes k takto dlouhému filmu sáhnu sporadicky. Je téměř nemožné si najít tolik času a vychutnat si takto dlouhý snímek v celku. Koukal jsem na to tedy s přestávkami možná čtyři a půl hodiny. Snímek byl hodně zvláštní, rozkouskovaný styl vyprávění nebyl nijak zmatený a dalo se v tom orientovat, ale pořád jsem čekal a čekal, co z toho vyleze a závěr mě tak nějak zklamal. Místy hodně zábavné, místy trochu dost rozvláčné, jako celek mě to příliš neuchvátilo, ale zase jsem rád, že jsem to viděl. ()
Tříhodinový historický snímek s prvky surrealismu, příběh o cestách velitele gard Alfonse van Wordena španělskými prériemi. Film unáší svou atmosférou na pomezí snu a reality a rozsáhlostí s několika příběhovými liniemi. V druhé části se film vyprávěním hrdinů rozvětví až v pětinásobných flashbacích, které se navzájem střídají a doplňují, až splynou samy do sebe. Luis Buñuel, který je známý tím, že málokdy viděl jeden film vícekrát, údajně shlédl Rukopis hned třikrát. Mezi další obdivovatele patří Francis Ford Coppola, Martin Scorsese a především David Lynch. Nezbývá, než tento snímek doporučit každému, kdo nemusí mít všechno naservírováno přímo na talíři, ale kdo se rád v budoucnu na film podívá znovu. ()
I přes olbřímí délku je to zábavné dílo. Ta úctyhodná stopáž je způsobena tím, že snad každá postava, kterou hlavní hrdina potká, vypráví příběh (ten ve filmu vidíme) a pak i postavy těch příběhů vypráví své vlastní historky, přičemž se některé mohou i prolínat. Ne všechny jsou stejně zábavné a mě se více líbila druhá část filmu, kde přijde na scénu vykutálený šlechtic Busqueros, což je nejlepší postava. Režisérovi se povedlo skvěle zachytit kouzlo doby. Miluju ty ďábelské zvuky a minimalistický hudební doprovod u šibenice. Samozřejmě se to tam hemží lebkami, duchy, kordy a hlavně spoustou krásných ženských. Opravdu nepamatuju film, ještě k tomu černobílý, kde by bylo tolik vnadných, laškovných krasavic. ()
Galéria (16)
Fotka © Zespół Filmowy Kamera
Zaujímavosti (24)
- Martin Scorsese uznal film za jedno z mistrovských děl polské kinematografie a v roce 2014 jej vybral pro uvedení ve Spojených státech a Kanadě v rámci festivalu polských filmů „Martin Scorsese Presents: Masterpieces of Polish Cinema“. (classic)
- Mezi důležité motivy románu i filmu patří motiv cesty. V knize má poznávací a iniciační charakter – Alfons (Zbigniew Cybulski) poznává politický a společenský svět, zatímco ve filmu nabývá van Wordenova cesta rysů bližších romantickým hrdinům. Odkaz na Potockého inspiraci, „Dona Quijota“, je zde patrnější než v předloze. Filmový historik Marcin Maron uvedl: „Vždyť je to jenom o tom, jak se to dělá, když se to dělá, stejně jako se u Potockého příběh mění ve vyprávění, tak se u Hase vyprávění mění v poezii. Has vyjímá z Potockého románu všechny ty rysy, které by mohly naznačovat jeho preromantický charakter.“ (classic)
- Přestože bylo nutné román převést do podoby scénáře, film zachovává klíčové prvky románu, zejména zápletku s hlavní postavou Alfonsem van Wordenem (Zbigniew Cybulski), který se ocitl v „iniciačních peripetiích“, a také samotný způsob vyprávění příběhu, kdy z jednoho příběhu vzniká další a z něj další a další. Vzniká tak efekt „putování“ – jakási hra s časem a pamětí, neboť Alfons se neustále setkává s lidmi, kteří mu mají co říci. Některé příběhy uvedené v knize se do filmu nedostaly, například ty, které se týkají bratrů Zotových, kteří ve filmu hrají vedlejší role. (classic)
Reklama