Sila

Hele, takhle... Do posilovny jsem chodil naposled v sedmnácti. A to do tý doby, než jsem si uvědomil, že za A) se ta energie dá využít na potřebnější než narcisistní účely a  za B) že nepotřebuju mít svaly, abych nad někým získal převahu. Kamčo, jo?! To ten bodybuilding byl u nás ještě hodně v plenkách, ale už tenkrát nám říkala trenérka, že na OBJEM se necvičí švihem. A že VŮBEC se necvičí švihem, když si nechceš něco někde urvat. A furt mi říkala, "Strejdo, už to zas táhneš setrvačností, ty vole..." Nevím, jestli ses, Kamčo, vůbec někoho ptal jak se správně cvičí. Nebo jestlis do tý posilky naběh jak divokej skaut pod Křivoklát a začal kolem sebe zuřivě mávat činkama v náhodných vzorcích. Každopádně bych byl rád, kdyby alespoň v tomto ohledu bylo jasno: Necvič švihem, Kamčo Gendermane. (05.01.2023)

Zpětně mám nutkání se sám sebe ptát, proč jsem to vlastně chtěl vidět (kromě toho, že jsem na to narazil v nabídce HBO). Ok, pár Filových recenzí jsem v životě četl, a nepřišly mi úplně blbě napsaný, ale proč bych se měl zajímat o jeho osobní život, vlastně asi nechápu. Ten dokument mi přišel tak nesnesitelně nudný, až jsem měl vůbec problém to dokoukat, a Fila je tam vykreslen mně osobně tak nesympaticky, že je mi protivné to nějak víc rozepisovat, a celkově chci asi zapomenout, že jsem to vůbec viděl. (21.03.2022)

Člověk musí dělat v životě chyby, aby došel k nějakému poznání. Člověk musí v životě hodně milovat, aby poznal skutečnou sílu lásky. A poznat, kde ve vztahu dělal chyby, když o svou velkou lásku přišel. A je jedno, kdo to je. Jeden z našich předních filmových kritiků se vydal na tenký led před kameru, aby se stal objektem časosběrného dokumentu. Ukázat svoji světlou i temnou sílu. A nikdo nemá právo nad ním vynášet nějaké morální soudy, jak se bohužel stalo. (17.02.2022)

Fila selhává snad na všech možných životních frontách (vztahy, rodina, práce, sport) a ještě se u toho nechává kamerovat buzerant. Jeho bizarní postavička (mentálně i fyzicky) by přitom mohla být hlavním hrdinou velmi zajímavého dokumentu. Zažil sebevraždu v rodině, poznal sílu deprese a pražská kavárna mu pravidelně leští ego za jeho rádoby feministické smýšlení. Prostor bohužel dostaly jiné etapy jeho života a ve finále je na tom nejzajímavější, že tady máme dalšího narušeného jedince, jehož okolí to roky vesele ignoruje. (09.04.2022)

Tak vám nevím, ale mně tahle unylá z nouze ctnost opravdu plnohodnotný dokumentární zážitek nepřinesla. O hlavním protagonistovi a jeho psychologii se prakticky dozvíme jen to, co nám návodnými filmovými monology vysvětlí jeho blízcí, jako by zrovna dostali od režiséra pokyn, aby shrnuli současné Kamilovy myšlenkové pochody, protože on sám jen krčí rameny a říká, že neví. Problémy má na světě každý a pokrytec je každý druhý, nemám tedy úplně jasno, proč je zapotřebí hned o každém takovém natáčet dokument, i když třeba prvotní záměr projektu byl jiný. [Ji.hlava 2021] (05.01.2022)