Jitřní záře

Pozitivem této minisérie jsou herecké výkony (největší prostor má výborná Petra Bučková v roli matky) a určitá nejednoznačnost vyprávění, tvůrci nefandí ani jedné straně (alternativní pár versus úřady prosazující standardní výchovu), dávají divákovi prostor si vybrat. Druhá polovina seriálu už ale ztrácela na atraktivitě a závěr byl vyloženě uspěchaný, ničemu neprospěl ani časový skok (z Jitřenky v první třídě byla najednou sedmnáctiletá skoro dospělá slečna). Dovedla bych si představit více epizod se zaměřením na Jitřenčino dospívání nebo naopak osekání prvních dílů. Určitě se ale jedná o povedenější z Voyo projektů. (03.08.2023)

Tahle ruina, tedy tohle půvabné místo si je našlo samo. Magistra, která nehodlá do školáčků nic natloukat a která kuchtí karbanátky z lebedy, a zemědělec, který nehodlá přihlížet, jak jeho kolega řeže krávy. Nechtějí chodit do práce, protože věří, že si vše sami vypěstují (ale pro státní dávky ruku natáhnou). Žádný spěch, žádná chemie, technologie či permanentní tlak na výkon, ještě navíc s výhledem na malebnou šumavskou krajinu. Prostě žít po svém a mimo zavedené společenské struktury. A otěhotnět na čerstvém vzduchu a bez pesticidů tady prostě půjde snáz. Jenže všechno to začne problémem se studnou a nočními rituály u ohně. A následně i jménem, které své dcerce vybrali. A už to jelo. Na dveře rodičů vyznávající alternativní životní styl zabouchá policie, odbor sociálních věcí, soudní vykonavatelka… S párem Pavlou a Karlem sympatizujeme víceméně jen proto, že na ostatních postavách nic sympatického není (až na výjimky, třeba sestru v kojeneckém ústavu), některé jsou až na hraně parodie. Ústřední duo je po herecké stránce neokoukané a fajn, právě nejedna vedlejší postava ovšem zoufale přehrává a vypouští z úst krapet šílené věty. Zpracování případu, jenž vyvolal debatu o státních zásazích do rodičovských práv a nemožnosti žít totálně podle „svého“, je za mě bez větších výhrad, samozřejmě se ale nejde nevyhnout faktu, že my prostě stát budeme ždímat, ale ať nás jeho úřednický aparát nechá žít, jak my chceme. A to, že je prostě nutné dítě úředně zaregistrovat, by minimálně vystudovaná učitelka vědět měla. Škoda, že nezkoumáme onu jinakost, ono vymezení, hlouběji nejdeme po příčinách strachu z cizího, z jiného. Druhá polovina série je pak věnovaná právě dceři, která si stále silněji uvědomuje, jak ji omezuje způsob života, který pro ni rodiče zvolili. Zároveň přibývá zbytečného zkratkovitého jednání, ve kterém prostě chybí souvislosti, rodiče se „nijak“ nevyvíjejí, navíc svým chováním a postoji mnohdy popírají to, co celý život sami razili. Už to jednoduše není o těch „zlých“ lidech okolo, těžiště se přesouvá do jejich soukromí. Samotné vyústění mi vlastně docela sedlo. (12.08.2022)

V rámci české produkce je Jitřní záře silný nadprůměr a po vydařeném seriálu Chlap tu máme další výrazný počin. Stejně jako v Chlapovi i zde hraje roli výrazná tématická hudba a charismatické postavy. Tvůrci zůstali nestranní a protiklady "systém vs. alternativní způsob života" vykreslují nezaujatě, se všemi klady i zápory na obou stranách. Škoda trochu uspěchaného závěru. 80% (16.07.2022)

Velice rozporuplné téma. Natočeno je to skvěle o tom bez debat, včetně skvělých hereckých výkonů (Bučková, Vlasáková, Žilková), takže hodnotím pouze dějovou stránku. Zajímavá rodina a pro mě velice sympatický styl života, asi na 99 % - až na ty soc. dávky. Rodiče si také protiřečí, zprvu vychovávají Záři otevřeným způsobem, ve finále se jim nelíbí její rozhodnost a její představa života.. No, každopádně hodnotím 5*. (28.10.2022)

Další z projektů Voyo, kde se potvrdili dvě věci: že producenti umějí vybrat téma, které nezůstane divákovi lhostejné a že je hrozně težké jakékoliv postavě fandit. Oproti Případu Roubal a Guru je tady plusem, že je výsledek lepší než člověk očekával - civilnější námět svým způsobem obyčejnější, ale dost silný. Začátek výborný, od třetího dílu stagnující a až poslední díl, který vezme do ruky Jitřní záře osobně a začne bojovat o svůj život je nejzajímavější, nejdojemnější a hlavně docela smutný. (01.08.2022)