Megan a Rex

Chudobnou realizaci, jako kdyby nebylo na pořádnou atraktivní/akční scénu, dohání film v tom, že jej realizoval někdo, koho příběh vojáka v sukních a jeho věrného druha Žeryka opravdu zajímal. A dále je zde náhled na poslání na bojišti, o němž mnoho diváků nemá povědomí. Tenhle námět je v podstatě něčím nový. To jsou tedy hlavní klady filmu. Najdou se však zápory, které nelze přehlédnout. Kdo není pejskař, se bude maličko nudit. A dále jsem měl pocit menšího souznění Kate Mary se čtyřnohým Ovčáčkem. Na její roli by se jistě našly i lepší herečky. Skutečná Megan Leavey na filmu participovala. Největší problém vyvstal ale s dialogy, které jsou místy až příšerné. V podstatě v nich byl jen americký duch, patos, smysl pro vlastenectví, což režijně bylo podbarveno salutováním a hrdinským opěvováním. Film je přístupný, nemá tedy žádné drastické scény. Jeho obyčejný průběh je také dán tím, že vychází ze skutečných událostí. A je vždy poměrně kuriózní, když na režijní sesli filmu z vojenského prostředí usedne žena, což je právě tento případ. Gabriela Cowperthwaite sice nevyužila zajímavého námětu úplně naplno, dokázala ale zprostředkovat příběh z náročného iráckého terénu celkem v pohodově citlivé formě, která nepřekračovala běžný rámec slzopudných dojáků, kdy se zvířecí mazlíčci, co si odsloužili službu vlasti, dožívají svého důchodu v láskyplném náručí svých khaki paniček. Čest těmto hrdinným Ovčáčkům. 7/10 (07.06.2018)

Přišlo mi to, jak kdyby to někdo přetáčel rychle dopředu. Do armády se dostala rychle, těžké zkoušky, aby jí přijali do oddělení psovodů byly brnačka, kde jako první dostala místo psa plechovku po zranění jednoho z vojáku jí dali nejostřejšího psa Rexe německého ovčáka, který pochází z Německa a já jsem Megan z New Yorku. Další snímek, který se snaží hrát na city a poukazuje, že nejlepším přítelem člověka je pes. Dávám 80% (28.03.2018)

O silném poutu zvířete a člověka, bylo natočeno hodně filmů. Megan Leavey je o válečné psovodce. Dozvíme se něco málo o Megan, jak se dostane k armádě a následně se děj odehrává v Iráku, odkud si odveze ona i její Rex traumatizující zážitek. Jejich cesty se pak rozdělí a... . Ta část, než se Megan dala dohromady s Rexem, mi nevadila. Přestože jde o vojenské prostředí, je to natočeno vcelku civilně. I proto pak působila mise v Iráku velmi věrohodně. Žádné propagandistické kecy, žádná přepálená akce...ale velmi napínavá hodina, která vygraduje už zmiňovaným incidentem. Poté co se děj přesune zpět do států, už je to trochu nuda. Samozřejmě jsem Megan i Rexovi dál fandil, ale bylo zřejmé, jak to dopadne...jinak by se o tom přece netočil film, že? No a závěr už byl vysloveně americký...myšleno nejen natočeno, ale nejspíš i podle skutečnosti. Megan Leavey by slušela kratší stopáž, ale nenapadá mě, kde by se mělo ubrat. Celkově jsem spokojený, přestože tyto cityvyděračský filmy o zvířatech, moc rád nemám. (18.03.2018)

Nie som vyslovene sklamaný, ale určite sa z tohto zaujímavého životopisného príbehu o láske zvieraťa k človeku dalo vyťažiť podstatne viac. Moc uťahané a často zbytočne komótne čoho dôsledkom bol výrazný pokles na atraktivite a pútavosti snímku. A určite by som sa tejto výnimočnej dvojici venoval trochu podrobnejšie a z ich spoločného života by som divákovi ukázal viac, hlavne v tých vojnových podmienkach. Tam len mesiace plynuli, plynuli a ani sa človek nenazdal a za pár minút boli doma. A práve to bola tá najzaujímavejšia časť. Posledná tretina snímku už je len o tom, ako sa Megan snažila adoptovať toho psíka, čo ale bohužiaľ často skĺzavalo k nude. Lepší priemer. 65/100 (14.09.2017)

Na konci jsem čekal, že by se třeba mohl objevit ještě Nicolas Winton. Jinak i přes snahu a poměrně schopnou režii a dramaturgii, byla Megan předem prohranou válkou, protože problém je v samotném námětu. Samotná hrdinka nemá za sebou tolik filmově nosných situací, vztahů a samotná není nijak zvlášť zajímavá. Tématem je zde akorát role armádních psovodů a vynášení jejich schopností. Na to ale nestačí jednoduchá hrdinsko-životopisná metoda, postavená na jedné osobě a film to líp neumí. (17.11.2017)