Basquiat

Osobity snimek zachycujici zacetek 80. let, kde se na ulicich New Yorku stal takrka ze dne na den z J.M.Basquiata nejzadanejsi a nejobdivovanejsi umelec i presto, ze tvoril nebo-li maloval grafity. Bohuzel diky sve labilite a drogove zavislosti ma jeho kariera i zivot horky a velmi rychly spad. Chytlave zachycena umelcova tvorba za pochodu jeho excentrickym zivotem a po herecke strance precizni, ale s pramalym emocnim dopadem na me samotneho. 55% (30.05.2008)

Hodně jsem váhal mezi čtyřmi a pěti hvězdami. Pak jsem se sám od sebe opravil. Krásný film o smutném osudu božího člověka. Amerického newyorkského marného Umělce. Krutě ironický, leč poctivě lehce mytizující pohled na scénu Basquiatova vzestupu a pádu. K filmu mmj. nádherný soundtrack. Ta poslední skladba na něm je Caleova Halleluiah... http://www.youtube.com/watch?v=DinEKqtCDkg&feature=related (09.10.2005)

"He says he's jealous of the moon, because you look at it. He's jealous of the sun, because it warms you. He says, "I feel you, even when I'm not feeling you. I talk to you when I'm not talking to you. I love you, even when I'm not loving you..." https://www.youtube.com/watch?v=yeyucyCP0JY (12.04.2014)

Překvapuje mě toliko známých tváří - Basquiat je zábavný i mrazivý zároveň - holt sláva člověka dost ztrhá. Film je poutavý, hlavně hlavní postava a pak Warhol v podání Davida Bowieho. Dobrej filmík, kdo má rád pravdivé životopisy nebo výtvarné umění (nebo ještě líp obojí), ten by Basquiata v žádném případě neměl vynechat! PS: je to asi jen tím výzorem, ale Wright mi hodně připomínal Listera z červenýho trpajzlíka - 7/10 (20.02.2006)

o zneuznaných umělcích, pro zneuznané umělce. gay Michael Wincott (to jinde neuvidíte), senza plejáda vedlejších herců (Bowie jako Warhol - už jenom tohle). nejvíc mě však přes veškerou tu palbu dostal Dafoe a jeho jak bych to řekl svobodný sochař s 25 vteřinovým monologem: -kolik ti je? 20? mě je 40. jsem rád, že jsem se neproslavil. dává mi to možnost dál se rozvíjet. - jednoduché a jak osvobozující. film se srdcem. Wrightův výkon není měřitelný cenami ani chválou, protože ho pojal jako prvek, je to prostě jinak a odjinud, než současné dnešní výkony. tak nepatetické, přirozené. scénu umrtí by si dnešní filmaři dychtící po soškách vychutnali do poslední vteřiny, odsud geniální Schnabelův obrat film od malíře pro malíře, který nepochopí kdo netvořil a netvoří. (30.07.2011)