Munich – The Edge of War
Réžia:
Christian SchwochowScenár:
Ben PowerKamera:
Frank LammHudba:
Isobel Waller-BridgeHrajú:
Liv Lisa Fries, George MacKay, Jannis Niewöhner, Paul-Ernest Flanagan, Nick Wymer, Jessica Brown Findlay, Raphael Sowole, Mark Lewis Jones, Alex Jennings (viac)VOD (1)
Obsahy(1)
Na podzim roku 1938 se britský úředník a německý diplomat náhodou potkají v Mnichově a začnou tajně plánovat, jak odvrátit vypuknutí války. Podle knihy od R. Harrise. (Netflix)
Recenzie (114)
ať už o Mnichovské dohodě vznikne cokoliv, pro našince to bude vždy citlivé téma a pokud má Mnichov : Na prahu války sloužit jako její obhajoba (viz.poslední věta - Podpis dohody dal spojencům rok na přípravu na válku a díky tomu jí nakonec vyhráli), pak se to moc nepovedlo.Nepomáhají tomu ani přidané fiktivní postavy, které Chamberleina varují před důsledky podpisu a mají v rukách celkem přesvědčivé argumenty.Byl bych ještě ochoten pochopit snahu o to vyobrazit celou situaci jako složitou,kde jakýkoliv výstup bude nakonec špatně, ale film v tomhle sám sobě podráží nohy.Technicky mu sice není moc co vytknout, ale přidaná hodnota je bohužel nulová...40% ()
Na Mnichov: Na prahu války, jsem se docela těšil. Zajímavé zpracování mnichovské dohody očima Britů, to jsem si nechtěl nechat ujít. A překvapilo mě, jak k tématu přistoupili. N. Chamberlaina vykreslili jako prezidenta, který pro morální ideály zradil národ, aby zachoval mír. Na Brity velice silný přístup. Navíc Jeremy Irons zde předvádí excelentní herecký výkon. Ústřední herecké duo je herecky také zajímavé, ale jejich postavy bohužel už tolik ne. Možná za to může fakt, že jde o vymyšlené postavy, možná za to může skutečnost, že se tvůrcům nepodařilo je do děje plně zasadit. Prostě nedokázal jsem se s nimi plně ztotožnit. Přišli mi pro děj přebyteční. Jako celku bych tomuto filmu udělil čtyři hvězdy. Nebýt toho konce, který snad ani do filmu nepatřil, protože veškeré předchozí dění a směřování postav, popřel. Pokud film v celku působil jako morální facka appeasementu, který zde zastává Chamberlain, pak závěr najednou z ničeho nic začne appeasement oslavovat. "Podívejte, podepsal jsem Mnichovskou dohodu, máme čas na to se vyzbrojit a navíc mám dokument v němž Hitler podepsal věčné příměří s Anglií. Pokud toto příměří poruší, už mu nemůžeme vůbec nikdy věřit." Je to tak stupidní a pitomé, až mi přijde, že to vypadlo ze scénáře filmu, který napsal student základní školy během jedné přestávky. Třešničku na dortu dodají závěrečné informační titulky, které toto ještě jednou sdělí textově. Fakty typu, že Mnichovem Hitler získal plzeňskou zbrojovku, která do září 1939 vyzbrojí veškerou nacistickou armádu, tu nikoho neinteresuje, neb by pak si museli tvůrci přiznat, že Mnichovskou dohodou spojenci odložili válku na úkor daleko větším masakrům, než jaké mohli být, kdyby se začalo válčit už v roce 1938. Takže za tuto závěrečnou tečku, která jakoby vypadla z úplně jiného filmu, odebírám jedno slunce. 65% ()
Když se odprostíte od té zrady a od toho jak si to britové obhajují (dostali jsme čas, abychom nakonec Hitlera porazili, zní to hodně alibisticky - což také je), tak je to nakonec celkem fajn film, je zde zdařile vykreslena složitá povaha Chamberlaina. Celkem napínavý příběh obou kamarádů z Oxfordu, kteří nakonec stojí proti sobě a přece jen spolu. To hodnocení zde na CSFD je dost zaujaté vůči historické události a nehodnotí se zde film jako takový. Na závěr bych dodal, že Mnichovská zrada prostě asi nepůjde nikdy dobře zfilmovat. Češi budou vždy naštvaní kvůli tomu jak to dopadlo a pro zbytek světa se bude jednat o nezajímavou historickou událost. ()
Celou dobu to bylo fajn, uvěřitelný děj, který se úplně neodehrál a naivní Chamberlain, skvěle zahraný. Až ten závěr. Tím to celé kleslo, a to píšu bez mrknutí oka. V životě by mě nenapadlo, že se to takto nechá přetočit. ()
Tema, ktora je teraz aktualnejsia ako kedykolvek predtym, je spracovana oproti Harrisovej predlohe znacne zjednodusene, avsak za mna film ako celok bez najmensieho zavahania funguje. Lokalne publikum moze byt rozcarovane britskym pristupom k vykladu dejin a absencii akehokolvek ceskoslovenskeho prvu vo filme. Tu nejde o ziadny revizionizmus. Faktom zostava, ze prave preto ide o dohodu "o nas-bez nas", ktore sa vo velkych dejinach neraz vyskytuju. Historicky sme na prahu obdobneho geopolitickeho kolapsu a o to dolezitejsie je si uvedomit vzacnost toho, co dnes mame, zatial. 3,5/5* ()
„Jen získal čas. Premiér nám dal šanci vyhrát až nastane čas. Chytré, když se nad tím zamyslíš…" Je docela šílené, že i v dnešní době může někdo akt podpisu Mnichovské dohody alibisticky hodnotit jako "chytrý tah". Člověka pak asi nutně napadne, zda by se něco takového mohlo opakovat třeba, kdyby Putin po západu chtěl, aby se v zájmu zamezení jaderného útoku na Paříž vzdal vlivu ve východních státech NATO. Doufejme, že dnešní politici mají více rozumu než dnešní filmaři... Ke scénáři filmu snad jen tolik, že ač ten samotný nápad s paralelním příběhem svou mladíků (bývalých spolužáků z Oxfordu) z obou stran "barikády", kteří ale ve skutečnosti jsou na téže "lodi", není zas tak špatný, těch všech náhod, které se musí stát, aby děj filmu běžel podle přání jeho tvůrců, je tolik, že to ve finále působí jako hodně vykonstruovaná story. Fiktivní dokument o Hitlerových válečných záměrech budiž, ale proč do historického filmu cpát špionážní zápletku? A že by se zrovna mladík z úřadu německého ministerstva zahraniční dostal k hovoru s Hitlerem mezi čtyřma očima a měl tak příležitost jej zabít, to už je fakt vrchol nepravděpodobnosti. ()
Protahované, místy nudné a místy alibistické historické drama s přesným Jeremy Ironsem, mizerně obsazeným Hitlerem a závěrečnou štiplavou fackou Čechům. Nečekal jsem že si Británie bude pokorně sypat popel na hlavu. Úplně by mi stačilo kdyby se cudně zastyděli a zdůraznili obrovský rozdíl mezi "nepřijdeme Vám na pomoc" a "nesmíte se bránit, jinak budete Vy ti špatní". Pozice Británie nebyla jednoduchá. Kvůli pohraničním sporům se Britům do války nechtělo, a s appeseamentem měli bohaté zkušenosti, když strávili velkou část 19. století ustupováním sílícím USA, a nakonec se jimi nechali v pozici největší světové supervelmoci - ovšem vzájemné válce se vyhnuli. Pokus scenáristů udělat z Mnichova geniální strategický tah ovšem kulhá na obě nohy. Británie žádný čas nezískala. Německo bylo v době podpisu dohody jednoznačně slabší než v době vypuknutí Druhé světové války, a se stále rostoucím sebevědomím. Británie byla naopak demoralizovaná a půjčený čas vesměs promrhala. ()
„Jak hrozné a zvláštní to je, že bychom měli kopat zákopy a zkoušet si plynové masky kvůli nějaké rozmíšce v daleké zemičce, mezi lidmi, o kterých nic nevíme…“ Myslím, že takhle nás vidí Angličané doteď. Jako malou bezvýznamnou zemičku, kvůli které není třeba způsobovat vlastním lidem jakékoli nepohodlí. Pro Československo byla Mnichovská dohoda zradou, se kterou se stále ještě nesmířili ani mnozí zdejší „odpadoví“ uživatelé, z pohledu Británie to byla pouze malá komplikace a zároveň možnost vyhnout se alespoň na čas bezprostřední válce. Nic víc, nic méně. Je každopádně zajímavé vidět Mnichov z perspektivy přímého účastníka, jakkoli se to českému divákovi může zdát nepohodlné a nespravedlivé… Pokud by byl snímek především o podpisu Mnichovské dohody a soustředil by se hlavně na Hitlera, Mussoliniho, Chamberlaina a Daladiera, pak bych možná šla s hodnocením výše. Ale uměle naroubovaná linie s mladými špióny nebyla zábavná a díky své historické nepravdivosti ani ničím obohacující. 2*. ()
Oni rozhodli o nás bez nás a my bychom jim za to měli ještě tleskat? Jinak ale neurážející průměr. 50% ()
Film je prostě pojat z pohledu Britů a je jasné že ten bude jiný než náš. V zásadní scéně tam Irons říká, že člověk hraje pouze s kartami které má v ruce a budoucnost ukáže (a taky ukázala). Film mě bavil, je dobře zpracovaný, zahraný a tohle téma v žádném jiném takhle konkrétně asi nebylo ()
Natočené je to hezky. I když je to zčásti fikce, výprava a kostýmy na výborné úrovni. Herci rovněž dobří. Co mi ale fakt dost vadilo, bylo posledních 10 minut filmu, které úplně zabily to, co se ve snímku budovalo - hlavně poslední závěrečný titulek. Spoilerovat nebudu, každému to dojde. Nebýt této části, na film bych se podíval někdy znovu a rád. ()
A mně se to líbilo. Docela jsem překvapen nízkým hodnocením. Nejhorší je, že konec už znáte předem. A do toho naroubovaný příběh... proč ne? ()
Hodnotím herce, kostýmy, příběh. Nesouhlasím s vyzněním filmu shrnutým v závěrečných titulcích (ovšem předchozí dění filmu nám toto vyznění nijak nevnucuje, vidíme například i to, že v německé armádě byli někteří generálové připraveni v případě války proti Československu svrhnout Hitlera. Každý si tedy může- pokud nebude titulky brát jako zjevenou pravdu- udělat nazor sám.) Ale objektivně vzato je ten film slušný. Trochu přidávám s ohledem na nízké hodnocení ostatních. 65-70%. ()
Spíš podprůměrný špionážní thriller (s bídou na 2 hvězdy), kterému ale ještě navíc láme vaz to trapné ohýbání historie, kdy se z nebohého Chamberlaina dělá prvotřídní stratég, který strašně s Hitlerem vyběhl. Až do žánru přibude sci-fi, tak hvězdu přidám. ()
Film, který není špatný, ale ani nějak skvělý. Rozehrává špionážní zápletku na pozadí sjednávání mnichovské dohody, ale důvod je nejasný, když získání tajného dokumentů k ničemu nevede. Konečná poznámka, že dohoda získala Británii čas na válku, vlastně vůbec neladí s vyzněním filmu, kde je Chamberlain vykreslený jako naprostý naiva. Hitlera hraje stejný herec jako v Pádu třetí říše Goebbelse, akorát mu není vůbec podobný... ()
Jedného z najnesympatickejších politikov v dejinách Európy si zahral charizmatický Jeremy Irons. To vlastne samé o sebe hovorí za všetko. Našťastie Irons je dobrý herec a tak táto postava je aj vo filme hodná pľuvanca. Rozohratý príbeh v pozadí je síce fiktívny, no spolu s dobovými ulicami sa napriek občasnému prehrávaniu celkom sledovať dal. Ale ten alibistický blud v titulkoch na konci si fakt mohli nechať, na druhej strane tým ešte viac zhodili sami seba. Je škoda, že českého distribútora nenapadlo premenovať film viac do nášho jazyka: Mníchovská zrada - ak by sa film volal takto, aj mne osobne ako Čechoslovákovi by sa naňho trochu inak (lepšie) pozeralo. ()
Celou dobu jsem si říkal, že je to hezky natočená pohádka s dobrým obsazením a byl jsem připravený tomu dát slušný tři hvězdy. Poslední dovětek v titulcích mě ale donutil přemýšlet o odpadu. Alibismus ()
George Mackay mi je extrémne nesympatický, takisto jak tento zbytočný a nudný film. ()
O mnichovske dohode z britske perspektivy... No, kdyby tam nenacpali tu spionskou linku, ktera je uplne debilni a vycucana z prstu a kdyby hlavni postava nebyl takove toporne drevo, tak to bylo docela fajn. Tam, kde se to drzi realii je to dobry, je tam podle me dobre zachycena nalada na britske strane a u casti britske verejnosti. Proste nikdo nechtel opakovat hruzy Velke valky. Zas Chamberlein je tam malem jako hrdina, coz je zase prehnany, byl naivni a zaplatil za to... ale, ze by me to vylozene urazelo? to vubec. A teda hodne nesouhlasim s tim, co tu pise Enspigl. Ohledne Vrbetic se nas zastalo na zapade hodne zemi. ()
Myslel jsem, že bude větší problém líčení domácí protihitlerovské opozice, ale koukám, že víc vadil výklad smyslu Mnichovského diktátu. Já s tím problém neměl, protože takhle to proběhlo a takhle si to zdůvodňovali. Sporné může být až tvrzení před závěrečnými titulky, nicméně jsou tam zmíněny i jak kritika Chamberlaina, tak jeho následná rezignace. Filmu dost ubíralo na napětí, že všichni víme, jak to dopadlo. Nicméně jsem nakonec ocenil, co mi zpočátku vadilo - jasné a pompézní obrazy jakoby navozovaly atmosféru, že elity si při takovém blahobytu nedokázaly připustit, že stojí na pokraji války. Líbily se mi výkony všech hlavních herců (vč. Matthese jako uměřeného Hitlera), ocenil jsem zvláště kontrast mezi zkušenostmi (Chamberlain) a dlouhodobými vizemi (Hitler ji prostě měl, jakkoli zvrácenou) a prudkým mládím (třebaže v tomto případě bylo i za to prozíravější). A tam ještě kontrast mezi klidnějším a už usazeným Britem a vyděšeným svobodným Němcem. Hodně se mi ale nelíbilo, že nakonec postavili vedle sebe britskou a německou naději, dokonce s patřičně romantickým osvětlením (o co působivější byla Britova předtucha letecké bitvy o Británii). // 70% // P. S.: Možná mi ten stále přezíravý pohled Západu nevadil, protože v současnosti se my jako jeho součást chováme podobně: bez účasti dotčené země (Ukrajiny) jednáme s agresorem (Ruskem) o anexi jejího území, abychom odvrátili válku. A taky mu přikyvujeme, že podobně jako tehdy Sudety, teď východ Ukrajiny a Krym jsou stejně většinově ruské (Sudety tehdy německé) a byly staletí součástí jeho impéria. ()