Můj nejmilejší bar

Profesionálních loserů známe už nespočet. Steve Buscemi je navíc i solidní alkoholik. A poprvé se divákům představuje také coby celovečerní režisér a scénárista. I když je patrné, že mnohým stejně nezávisle potrhlým režisérům už do řemesla tu a tam mluvil. Tentokrát vystupuje jako ztroskotanec, který bydlí rovnou nad svým oblíbeným barem, po smrti strýce začne jezdit s jeho zmrzlinovou dodávkou a ještě se zakouká do sedmnáctileté dcery svého známého. Je ale zřejmé, že nejlépe se cítí na barové židličce, když si poroučí panáka a točené pivo. Tedy pokud ho někdo nezve, to si dá lahvové z dovozu. Buscemi-tvůrce nemoralizuje, nevaruje před démonem alkoholu, prostě jen vypráví příběh o obyčejných lidech a jejich peripetiích. Jen bych čekal víc humoru a dějovosti, to přiznávám. Humoru vlastně výrazně víc, proto jen ty tři hvězdy. (31.07.2018)

Parádní decentní a malý film, který vás nadchne zejména pokud se správně trefí do vašeho rozpoložení. Naprosto dokonale vykreslené real charaktery, jak Tommyho, tak všech co se kolem něj pohybují, se všemi těmi napůl dobrými napůl špatnými vlastnostmi, chybami které dělají a následným litováním. Tohle je vzaté opravdu od srdíčka a s velkým citem pro realitu. Herci dokonale sednou, exceluje samosebou hlavně ústřední Buscemiho Tommy (líp se to myslím snad ani nedalo zahrát), výborná a kouzelná je taky Chloë Sevigny jako mladá Debbie (pár takovejch podobnejch jsem určitě dřív potkal) a za zmínku taky stojí Daniel Baldwin jako odpornej scumbag (a Debbiin tata) Jerry. A taky je prdel jak furt všichni jezděj těma kárama nalití :-) . (11.02.2011)

:) . Tak tohle mě fakt bavilo. Civilní, subtilní, křehký, citlivý film o skutečných lidech. Buscemi mě v průběhu své kariéry už mnohokrát zklamal, ale tohle byl naopak jeho profesní majstrštyk, nebo minimálně jeden z nich. Smekám před jeho schopností dokonale vykreslit "prostý lid". Mám za to, že jeho osobní životní styl bude přece jen vypadat poněkud odlišně. Přesto z těch postav udělal lidi z masa a kostí. Platí to přitom o každé jedné z nich. Původně jsem tomu chtěl dát o hvězdičku méně s odůvodněním, že to bylo všechno prima, ale celkově o ničem. Podobně zdánlivým NIC ale žije 99,5 procenta lidí na světě. A o tom zbylém půl procentu se točí většina filmů. Vzniká tak dojem, že se ve filmech musí nutně stát něco dramatického, šokantního, přelomového... Můj nemilejší bar je jedním z jasných důkazů, že dobrý film může fungovat i bez toho. Naopak jsem si od všech těch vypjatých ústředních motivů většiny ostatních bijáků rád odpočinul. (09.09.2014)

Víc Zelenka než Jarmusch, hospodská historka bez přesahu o velkém sympatickém dítěti, které nemá jiné ambice než nějak proplout životem, slabochovi, flákači a lháři, tu a tam se projevujícím i jako citlivá lidská bytost, v lehce stravitelném, formálně nijak zajímavém balení, aneb poprvé jsem pochopil, proč lidi používají pojmy jako „figurkaření“ a „chcípáckej film“ v pejorativním slova smyslu. Koukalo se na to vyloženě příjemně, to zase ano, ale vykouřilo se to z hlavy už během závěrečných titulků. (02.11.2013)

Slabé dramatické spracovanie aj tak dosť šedivého námetu. Bez života, bez náboja a hlavne bez nápadu, ktorý by zaujal a pritom dramatickú stránku filmu trocha rozvinul. Zaujímavý bol len samotný S. Buscemi, ale len ako osobnosť a herec. K postave Tommyho, ktorú stvárnil, som si za celý čas nevedel nájsť cestu. Také pletky o ničom. Navyše si za väčšinu vecí v jeho zbabranom živote mohol sám. A riešenie? To bolo celý čas v nedohľadne. 55/100 (30.05.2015)