Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Zuzana (Kristína Svarinská) sa ako študentka na univerzite zamilovala do svojho profesora telocviku Honzu (Martin Hofmann). Honza však bol vtedy ženatý s Adélou (Jitka Čvančarová), s ktorou má deti Adama a Viléma. Honza sa teda rozviedol s Adélou a tá si našla Roberta (Jiří Vyorálek), ktorý sa kvôli nej rozviedol s Katkou (Anna Polívková), s ktorou má dcéry Júliu a Báru. Zuzana nemá deti, až teraz jedno čaká s Honzom a okrem toho sa stará o svoju babku (Eva Holubová), ktorá začína trpieť demenciou. Všetci títo ľudia musia spolu vychádzať, chodiť do školy, do práce, k zubárovi, na krúžky, na ragbyové tréningy, mať čo jesť a nezblázniť sa z toho. A presne o tom je život. A Striedavka... (Bontonfilm SK)

(viac)

Videá (2)

Trailer 2

Recenzie (23)

oveckaoa 

všetky recenzie užívateľa

Po Srdci na dlani a Po čem muži touží 2 asi nejlepší česká komedie co je v distribuci v kinech. Sledujeme život a střídavou péči několika párů jejich milenců milenek a dětí. Jeden chlápek má bývalou a jede po něm ženská z jeho týmu jeho bývalka má jakéhosi dělníka a  jeden má těhotnou Slovenku s sklerotickou babičkou. Je to vtipné a občas to má vtipné hlášky bohužel to nemá žádnou hudbu jen tam něco hraje bez textů . 60 procent ()

hlava81 

všetky recenzie užívateľa

Já i žena jsme se bavili. Pokud tomu někdo dává jednu hvězdu, tak měl asi přehnaná očekávání. Já šel na českou nenáročnou komedii se solidním hereckým obsazením a přesně to jsem dostal. Za mě herecky v pohodě. Vtipné taky bylo. Srovnám-li to třeba s Hádkovými, tak u Střídavky jsem se bavil více. 7/10 s klidným srdcem. Až to půjde v TV, dám si to rád znovu. ()

Reklama

filmfanouch 

všetky recenzie užívateľa

Kariéru režiséra Petra Nikolaeva, který se nejspíš do paměti diváků zapsal především režii adaptace Báječných let pod psa Michaela Viewegha, jde v podstatě roztřídit do dvou samostatných bloků. Jeden z nich se skládá z ambicióznějších a velkolepějších filmů (Jménem krále, Lidice, Příběh kmotra, Cyril a Metoděj - Apoštolové Slovanů), ten druhý poté z menších dramat či komedií (zmíněná Báječná léta pod psa či další adaptace románu Viewegha Vybíjená). Do druhého bloku jde poté bezpochyby zařadit i Nikolaevova novinka s názvem Střídavka, která vznikla dle scénáře Lucie Konečné, zkušené scenáristky seriálů jako Ordinace v růžové zahradě 2. Samotná premiéra počátkem srpna svádí k faktu, že snaží být Střídavka ideálně feel-good komediální záležitostí pro celou rodinu, u které ovšem tvůrci předem avizovali, že by neměla být prvoplánově hloupá. Z výsledného produktu poté sice ambice dvakrát nešíří, zrovna v tomto případě ovšem nutně nejde o zásadní problém.     Střídavka od počátku jede na očekávánou jistotu, kdy je to celé řemeslně slušné a zároveň řemeslně náročné, od počátku jsou ovšem cítit slova Nikolaeva o tom, že udělat dobrý film je těžké. Střídavka do kategorie dobrých filmů poté zapadá především díky oné řemeslné slušnosti, kdy výsledek nepůsobí odbytě. Stěžejní je poté fakt, že tvůrci přesně vědí, pro koho film jako Střídavka vzniká. Vzniká přesně pro ty diváky, kterým nevadí, že jde o film bez ambic, který se vydává očekávaným směrem a sází na bezpečnou zápletku. Střídavka tak ve finále funguje jako přesně ta ideální rodinná komedie, u které se dá vypnout mozek, sledovat různé komediální eskapády a jen čekat, kdy dojde na očekávaný konflikt v zápletce. I díky délce, která nepřesáhne hodinu a půl, poté celý film bez problému uteče a v součtu jako celek jednoduše neurazí.   Střídavka se sice v rámci děje časem pokouší o dramatičtější scény a vyhrocenější momenty, v jádru jde ovšem pořád primárně o rodinnou komedii, která se ani nepokouší vzdáleně líznout nějakého sociálního dramatu. Námět o střídavé péči, která má dle mnoha studií i osobních zkušeností nepěkný vliv na dotčené dítě i o péči střídající se rodiče, by klidně mohl sloužit jako základ pro nějaké to sociální drama na nezávislých filmových festivalech, scénář ovšem ve finále dokáže dodat poměrně slušné komediální momenty, které ovšem nejvíce protěžují samotní herci. Ti jsou sice v rámci scénáře oběťmi víceméně jednorozměrných rolí, i díky správnému komediálnímu nadání daných herců to celé funguje. Eva Holubová jako Alzheimerem trpící babička, Jiří Vyorálek jako muž uvězněný mezi touhou dvou žen (zoufalý to muž!) či jistota Martin Hofmann, kdy se ovšem zastínit nenechají ani Anna Polívková, Jitka Čvančarová či Kristína Svarinská, jejíž postava je v rámci celého scénáře dost možná tou nejkomplexnější a nejzajímavější.   Střídavka je tak v součtu jednoduchá, snadno se u ní dá rýpat do jistých příběhových detailů, přesto dokáže v jistých momentech ideálně zahřát u srdíčka. Cesta k postavám se sice v průběhu hledá tak trochu těžko, kdy se polidštění postavy dočkávají až v průběhu zápletky, humor ovšem neklesá na nejnižší úroveň a ani na dno sexismu. Je to skutečně velmi vděčná podívaná, kde k jistým uměle vytvořeným konfliktům dochází jen v rámci povinné přítomnosti kolize. Je to možná obyčejný film, v tomto případě se ovšem nejedná o sprosté slovo, kdy v kontextu komediální konkurence tuzemské tvorby patří Střídavka mezi tu lepší produkci, která se nesnižuje k laciným vulgarismům či sexuálním výjevům.   Nejvíc filmu tak ubližuje právě ono umělé nalepení konfliktů, kdy by možná šlo jít přeci jen trošku víc do masa (sama Konečná prohlásila, že její scénář inspiroval osobními zážitky) a zápletka mohla více pracovat s tím, jak je těžké žít v podstatě takovém rodinném kolotoči s několika zázemími, nevlastními rodiči a víceméně nedostatkem pozornosti. Právě šlápnutí na plyn a přidání umělého dramatu navíc filmu dvakrát nepomáhá, především díky faktu, že se vše následně stejně vyřeší až příliš rychle (náhlá přítomnost Diabolus ex Machina v závěru je největší podivností celého filmu). Pro diváky tolik navštěvovaných hitů posledních let jako Ženy v běhu jde ovšem rozhodně o tu pravou podívanou.   Střídavka netrpí ambicemi a její sázka na jistotu je ve finále dost možná její největší výhodou. Poměrně citlivé téma se dokázalo zpracovat do funkční komedie, která nesází na trapný a pokleslý humor. Petr Nikolaev poté dokázal natočit řemeslně slušný a zároveň ničím nevyčuhující film, který ovšem vznikl především pro svou jasně danou cílovku. A ta s velkou pravděpodobností bude jednoduše spokojená..... ()

Slepejsek 

všetky recenzie užívateľa

Ten film působí jako pohodička, dokonce jsem se párkrát od srdce zasmál. Jenže... Od začátku do konce je tady něco schovaného... Něco falešného... Nějaký háček... Jo, prostě od začátku do konce víte, že je to JENOM film, který s reálnou realitou nemá nic moc společného a kde jednotlivé postavy dělají jen to, co od nich zrovna autoři potřebují... PS: jako bonus se dá brát teze, že rodina podle původního vzorce (rodina = 1 muž + 1 žena + x jejich dětí) je přežitek. Tady je nabízena aktuálnější verze, kde jedničky mužů a žen jsou nahrazeny stejně libovolnými čísly (y/z) jako "x" u dětí - platí pouze jediné, a to že x/y/z jsou libovolná kladná celá čísla... ()

TominoLa

všetky recenzie užívateľa

Nehodnotím, protože jsem utekl asi po 30 minutách. Nechápu, jak tenhle režisér mohl natočit Báječná léta pod psa??? Vybíjená, Střídavka, jedno peklíčko střídá větší. Herci jako Jitka Čvančarová, Martin Hofmann, Anna Polívková, Kristína Svarinská … to je síla. To vypadá jako kdyby vůbec neuměli hrát. A to má Hofmanna fakt rád. Mě už by ani nepřekvapilo kdyby se Nikolaev vrhl na pokračování Jak ukrást Dagmaru, aby tu svou kariéru pořádně korunoval. ()

Galéria (22)

Zaujímavosti (3)

  • „Střídavka je komedie, ale chtěli bychom ve filmu obsáhnout různé emoce, neměla by to být jen legrace za každou cenu. Ve své náladě by se film měl podobat třeba Báječným létům pod psa (1997). Věřím, že příběh Střídavky bude divákům blízký, ať už ji sami řeší nebo řeší jen jednu rodinu nebo jen vztah se svým partnerem. Když jsme scénář poslali Martinovi Hofmannovi, nejen že roli vzal, ale přišel se spoustou připomínek a nápadů,“ uvedl režisér filmu Petr Nikolaev. (SONY_)
  • „Těsně před natáčením nám Petr Nikolaev ukázal obrázek krásně hladkého souměrného jablka ze supermarketu a obrázek jablka utrženého na chalupě na zahradě, které nebylo reklamně dokonalé, ale bylo opravdové. Taková by měla být Střídavka, řekl nám. Dobrá, zábavná, s nedokonalostmi života,“ uvedli producenti Martin Růžička a Jindřich Motýl z Luminar Film. (SONY_)
  • „Střídavka by měla být zábavná, břitká, chytrá v dialozích, občas dojemná. Na lehkých nohách. Vůbec by pak neměla být blbá. Doufám, že taková bude. Věřím, že ze střižny vyleze komedie, za kterou se nikdo nebudeme muset ani omlouvat, ani stydět,“ uvedl před uvedením filmu Martin Hofmann. (SONY_)

Reklama

Reklama