Fabelmanovci

Zatímco nedávno viděný Babylon byl oslavou filmového umění v jaksi nabubřelém stylu plném ega, toto je naopak čirá a krásná oslava kinematografie skrz Spielbergův osobní příběh. A Spielberg opět převedl svůj ryzí talent, zápal a cit pro tvoření nezapomenutelných filmových skvostů. Tentokrát jde o dílo o to osobitější a speciálnější, jelikož divákovi předkládá skutečný režisérův příběh sledující jeho dospívání, rodinné záležitosti a rostoucí lásku k filmové tvorbě. Měla jsem za to, že jde pouze o „částečnou“ autobiografii a že velká část byla vyfabulovaná pro účely filmu. Jenže když jsem si zpětně četla o tom, co z filmu je věrné skutečnosti a co ne, zjistila jsem, že se filmové dění vlastně velmi drží skutečných událostí Spielbergova života. A tím spíš proto tleskám nad výsledkem, jelikož zachycuje pravdivé dění, aniž by si musel pomáhat velkým množstvím přikrášlování a změn. A přesto je to divácky velmi poutavý zážitek! Takto přirozeně a zároveň poutavě umí příběhy zpracovat asi jen Spielberg. Navíc jsem se mohla skrze film dozvědět více o jeho původu a pozadí, o intimních záležitostech jeho rodiny, o problémech ohledně antisemitismu a šikany… Za mě velmi hutný a nabitý a přesto zároveň přirozený lidský příběh. Samotnou mě překvapilo, že film náhle skončil (sledovala bych Spielbergovy osudy dál :)). Konec mi skutečně přišel trochu moc náhlý, asi jsem necítila dostatečné „vyvrcholení“ příběhu, ale na druhou stranu to asi dá rozum, protože v rámci Spielbergova života rozhodně nešlo o konec, nýbrž o začátek nové éry… Každopádně, k pětihvězdičkovému hodnocení chybí opravdu málo – za mě výsledný dojem skvělý, ale subjektivně mi k nejvyššímu hodnocení něco málo chybělo (snad právě onen pocitově silnější závěr). (Viděno 4.3.2023 v kině Aeon Cinema, Okayama, Japonsko.) ~(4,4★)~ (15.03.2023)

Spielbergova vzpomínka na dětství, která naštěstí není žádným experimentem jako od Iñárritua nebo honičskou úchylností na úrovni Felliniho. Je to příběh, který z počátku působí jako oslava režie a filmů jako takových, ale ve výsledku je film v duchu obyčejného příběhu o dospívání a trablemi v rodině. Je to krásně a profesionálně natočené, ale od mého oblíbeného režiséra jsem čekal přeci jen něco víc. (14.05.2023)

Plusom sú okrem zrejmých cinefilských momentov chlapcove sestry, ktoré inklinujú k vede po otcovi, aj keď film nám ho ukazuje ako nudného workoholika, zatiaľ čo mamu ako talentovanú umelkyňu. Tiež babkin brat, ktorý príde na návštevu, aby otvoril hlavnému hrdinovi oči v tom, že umenie nie je len cnostné, ale aj sebecké, keď mu dávame prednosť pred rodinou. Oboje spôsobuje, že príbeh nie je čiernobiely, a to dokonca vďaka vedľajším postavám, ktoré sú tým pádom prepracované a neodsunuté na druhú koľaj. Slabšia pasáž je nová stredná škola v Californii, čo však kompenzujú vtipné príhody prvej lásky. Na konci mi toľko ospevované cameo trochu rušilo vyznenie filmu. No to sa stihlo vzápätí obrátiť v prospech veci, keď sa hrátky s perspektívou obrazu zmienené v rozhovore z predošlej scény stali skutočnosťou. Čiže všetko fajn, na plný počet napriek tomu potrebujem, aby film nemusel vynahradzovať rušivé momenty. Potrebujem, aby ich tam vôbec nemal. Najmä u velikána ako je Steven Spielberg. (04.03.2023)

Najlepší a najmenej senilný Spielberg počínajúc War Horse. Detská pasáž je slabá a radšej sa pozriem na jeho imitáciu v Super 8 a Michelle Williams je spektakulárne otrasná, ale počínajúc presunom do puberty je to každou minútou lepšie a lepšie. Dobová atmosféra je krásna (najmä pastelové farby), zvyšok obsadenia fantastický (Lynch!), dráma funkčná a má to viaceré emotívne i vtipné scény (strihanie kempovania alebo Ježiš). (12.12.2022)

Steven Spielberg je zpět u toho, co umí nejlépe - citlivě vyprávěné a na charakterech postavené rodinné drama o kouzlech objevování čehosi magického - zde zosobněného kinematografií samotnou. Dvouapůlhodinový film dokáže téměř dokonale strhnout a pohltit, přesto jsou v něm dvě tvůrčí rozhodnutí, nad kterými mi zůstává rozum stát. Jednak nechápu, z jakého důvodu musel mít hlavní herec celý film nasazené tmavé kontaktní čočky, kvůli nimž vypadají jeho oči stejně mrtvě jako oči žraloka z Čelistí. Pro mě to sabotovalo jinak velmi snaživý výkon mladého Gabriela LaBelle. A pak teda myšlenka (spoiler), že by namachrovaný antisemitský šikanátorský hovado na základě kouzla filmového média šlo za svou obětí a nejen se omluvilo, ale rovnou citově zhroutilo nad vlastní prázdnotou - nic naivnějšího a přitroublejšího jsem letos v kině nezažil. Tyhle dvě věci o to víc štvou, protože se jim dalo jednoduše předejít. Nicméně i přes připomínky u mě panuje spokojenost a zejména v krátkých scénách, kdy prostor a výborně napsané role dostanou veteráni Judd Hirsch a David Lynch, jsem měl spokojený úsměv na tváři. (07.12.2022)